Přibližně stejně početný je tábor příznivců a odpůrců spalování obilí mezi čtenáři týdeníku Zemědělec, kteří se zapojili do červnové ankety. Proti využívání obilí jako paliva se vyslovilo 46 procent hlasujících, pro bylo 42 procent. Dvanáct procent účastníků ankety nemělo vyhraněný názor a zaškrtlo odpověď„nevím“.
Čtenáři, kteří nemají výhrady proti takovému využití obilí, si mohli vybrat, zda považují za vhodnější pálení zrna v elektrárnách nebo v kotlích v domácnostech. Mohli rovněž souhlasit s oběma možnostmi.
Elektrárnám by dalo přednost pouze pět procent odpovídajících. Někdo svůj názor odůvodnil zájmem vyprázdnit skladové prostory či přínosem pro životní prostředí, protože taková výroba elektrické energie je ekologická a bezpečná. Jiní tento způsob zužitkování zrna schvalují pouze za podmínky, že zrno bude napadené škůdci a tedy nevhodné pro jiné účely.
Spalovat obilí v kotlích v domácnostech nebo obcích vidí jako řešení jedenáct procent účastníků ankety. Mají pro to různá vysvětlení: jde o místní zdroj energie a ušetří se na dovozu, zemědělci mají dost obilí a při jeho dnešních cenách je to levné teplo, při hledání obnovitelných zdrojů energie je nutné vyzkoušet, co se dá. „Obilí záměrně pěstované k energetickým účelům – proč ne?“ má jasno čtenář z Trutnova. Další preferuje spalování v menších kotlích i kvůli tomu, že společnost ČEZ nabídla za obilí nepřijatelnou cenu.
Pro oba způsoby pálení obilí má pochopení 29 procent odpovídajících. Jejich argumenty se mnohdy opakují: možnost odbytu pro nadbytečnou produkci, není jiné východisko, jde o nový a levný zdroj energie, je to lepší, než kdyby zrno hnilo ve skladech, využívá se tak zemědělská půda. Někteří pisatelé ke svému souhlasu se spalováním připojují, že musí jít jen o obilí nevhodné k běžnému zpracování. „Čas nás stejně donutí používat obilí k těmto účelům, lidstvo nemá jiné cesty,“ myslí si soukromý zemědělec z Jilemnice.
V odpovědích čtenářů, kteří nesouhlasí se spalováním obilí, se nejčastěji vyskytuje tento argument: je to neetické, lidé v Africe hladoví a umírají hlady, přitom u nás se chce touto základní zemědělskou plodinou topit. „Obilí můžeme vyměnit za tropické ovoce nebo naftu. Jen kdyby se politici byli schopni a ochotni se domluvit,“ myslí si čtenářka z Příbramska. Další se přimlouvá za přerozdělení přebytků hladovějícím jako humanitární pomoc. Úvahy o topení obilím považuje jiný hlasující za důkaz, že neumíme hospodařit. Podle dalších hlasů je takové naložení s úrodou nečestné vůči zemědělcům a projev neúcty k potravinám. Obilí je potravina a krmivo, nikoliv palivo, shoduje se více čtenářů. „Když se bude méně používat chemie a obilí se nebude ve velkém překupovat ze země do země, pak budeme akorát soběstační a bez přebytků,“ zazněl další názor. Čtenářka, která soukromě hospodaří, se ptá: „Při vysoké nákladovosti obilí ho pěstovat na spalování? Kde je smysl práce?“ Topit obilím ne, rozumnější je podporovat výrobu bioetanolu, je přesvědčen další z účastníků ankety. „Jak by nám asi chutnalo uhlí v době neúrody?“ citujeme poznámku z jednoho hlasovacího lístku. Někteří odpůrci spalování obilí poukazují, že na tento účel jsou tu jiné energetické plodiny.
Dvanáct procent hlasujících nemá na otázku vyhraněný názor. „Nevím, komu a čemu by to přineslo užitek,“ poznamenal jeden z nich – čtenář z Jičínska. Další napsal: „Staří sedláci by s tím asi nesouhlasili, pro ně mělo obilí cenu zlata.“ Pisateli z Chomutovska se příčí topit obilím, i když si ověřil, že je vynikajícím palivem, dobře se s ním manipuluje, je velmi výhřevné a čisté.
Pro přidávání komentářů se musíte nejdříve přihlásit.
Topit se dá skoro se vším. Na obilí nevidím nic špatného. Lepší, než topit olejem. My topíme dřevem v krbových kamnech a vyhovuje mi to, protože nemusím tak často přikládat. Po zimě nechávám komín vyčistit kominíkem a většinou je krásně čistý. Při výběru komína jsem narazil na nerezové komíny na https://www.kominycz-eshop.cz/komin-nerezovy a zaujaly mě svým zpracováním, tak jsem si jeden objednal.