Konkrétní recepty, jak pomoci kritické situaci na trhu s obilím, zatím nepřinesla ani pracovní porada v Poslanecké sněmovně, kterou na čtvrtek před Velikonocemi svolal předseda zemědělského výboru Ladislav Skopal (ČSSD). Další schůzka představitelů resortního ministerstva, intervenčního fondu, prvovýrobců a výkupů se má uskutečnit za dva týdny, z níž by už měly vzejít nějaké závěry.
„Ani jsme nečekali, že se dnes něco vyřeší, ale je důležité se o tom alespoň začít bavit. Na příští jednání by už vedení MZe mělo přijít s konkrétními návrhy,“ očekává předseda Asociace soukromého zemědělství ČR Stanislav Němec, na jehož přání se schůzka ve sněmovně konala. Ministr zemědělství Jaroslav Palas označil diskusi za věcnou, to si však nemysleli všichni účastníci sezení. Podle poslance ODS Miloslava Kučery se ministerstvo snaží vyvinit z obrovského problému, kdy se republika utápí v obilí. „Vina je na MZe, které garantovalo, že se o všechno postará. Ale tyto sliby dostaly těžké trhliny,“ uvedl Kučera. Podle stínového ministra zemědělství ODS Jiřího Papeže by MZe mělo říci, co s plnými sklady, když za pár měsíců bude nová úroda. „I když ministr nám tu tvrdil, že deset let mluví o potřebě snížit vysoké zornění, neexistoval program, který by k tomu zemědělce motivoval. Pořád byli ujišťováni, že se o obilí někdo postará, a tyto sliby byly součástí kampaně před vstupem do Evropské unie,“ připomíná Papež. MZe před rokem v tisku tvrdilo, že „po vstupu do EU bude dlouhodobě vyhlášena minimální cena, za niž mohou zemědělci produkci obilí odprodat vždy, pokud ji nejsou schopni po určité období zpeněžit lépe na trhu“. „Nyní se zemědělcům říká, že intervenční fond zneužívají, když chtějí, aby vše vykoupil. Ale pokud fond nabízí víc než obchodníci, chce se každý zachovat tržně a prodat jemu,“ poznamenal Němec. Státní zemědělský intervenční fond evidoval k 21. březnu 1,2 milionu tun nabídek, přičemž má vyjednané kapacity pro 524 tisíc tun. „Fond zatím převzal a zaplatil 324 tisíc tun, což představuje 1,085 miliardy korun,“ upřesnila jeho mluvčí Jitka Sluková.
Podle předsedy Českomoravského sdružení organizací ZZN Miroslava Zobala se dá měsíčně z republiky vyvézt maximálně 150 tisíc tun obilí. „Začne-li se tedy od dubna díky tendru EU exportovat, do žní může opustit republiku 450 tisíc tun,“ dodal. Zatímco výkupy mají obilí na výrobu krmných směsí do poloviny října, potvrdil Zobal, tak u zemědělců jsou podle předsedy Zemědělského svazu ČR Miroslava Jirovského zásoby podstatně vyšší.
MZe by podle Skopala mělo předložit návrh na zpracování přebytečného obilí na líh. Tak by se dalo uplatnit asi 150 tisíc tun, ale za podmínky odpuštění spotřební daně. Uvažuje se rovněž o spalování v elektrárnách. „Dlouhodobějším řešením by bylo podporovat výstavbu skladů přes operační program. Od MZe bychom chtěli slyšet, zda je možný nějaký český set-aside,“ dodal Němec.
