Menu
e-shop
S převážně příznivou budoucností zemědělství Evropské unie počítá výhledová zpráva do roku 2014, kterou v závěru července zveřejnila Evropská komise. Její autoři vycházeli z údajů a předpokladů známých v závěru letošního června.
Koncem července letošního roku zveřejnila Evropská komise na svých stránkách další předpověď střednědobého vývoje zemědělských trhů a důchodů na léta 2007 až 2014. Jako obvykle se materiál týká obilovin, olejnin, cukru, masa, vajec, mléka a hlavních mléčných výrobků. Zpráva líčí příznivý výhled pro nejbližší budoucnost obilného trhu unie, který by měl být v rovnováze. Roste také trh s cukrem.
Slušnou vyhlídku předpovídají autoři zprávy také drůbeži a prasatům. Naopak produkce hovězího masa by měla nadále klesat, a to i v důsledku snižování stavů dojnic. Střednědobý výhled počítá s příznivou situací pro hlavní mléčné výrobky.
Předpoklady Zpráva vychází z údajů a předpokladů, které byly k dispozici v závěru letošního června. N rozdíl od předchozí předpovědi, která vycházela z věcí známých v listopadu loňského roku, vzali nyní autoři v úvahu již radou ministrů zemědělství přijaté omezení intervenčního nákupu kukuřice.
Probíhající reforma společné zemědělské politiky by měla dosáhnout toho, že do roku 2014 budou přímé platby v unii z 91 procent odpojeny od produkce. U mléka by to měl být dokonce úplný decoupling (tedy ze 100 procent), u plodin na orné půdě z 96 procent, u ovcí z 82 procent a u hovězího masa ze 79 procent.
Stále ještě není zřejmé, jak dopadne jednání Katarského kola Světové obchodní organizace (WTO), které by mohlo příznivě rozdanými kartami nečekaně zamíchat. V oblasti mezinárodního obchodu vychází proto zpráva jen ze závěrů Uruguayského kola jednání a ze závazků, které unie má s různými zeměmi a které by měly platit v průběhu následujících sedmi let (pokud i do nich nezasáhne Katarské kolo). K nejistotám, s nimiž jen obtížně může jakýkoliv odhad dalšího vývoje počítat, patří také možné propuknutí různých nákaz zvířat, zejména ptačí chřipka. Komplikace přinese i slintavka a kulhavka, kterou nedávno diagnostikovali ve Velké Británii.
Peníze do zemědělství
Zpráva také předpovídá růst zemědělských příjmů. Mezi roky 2006 až 2014 by se měl celkový důchod do zemědělství na pracovníka v EU-27 zvýšit o 21 procent v reálných cenách. Přičemž největší nárůst, a to o 71,8 procenta, se očekává v nové evropské dvojce (Bulharsko a Rumunsko), o něco nižší – o 24,9 procenta v evropské desítce a o 9,9 procenta by měl vzrůst v evropské patnáctce.
Bioetanol zvedne poptávku po obilí Intervenční zásoby unie sníží dvě po sobě jdoucí nižší sklizně (loňská a letošní). Střednědobý výhled počítá s příznivým působením rozjíždějící se výroby bioetanolu. Ta spolu se zvyšující se domácí spotřebou a exportem na světové trhy by měla mít zvednout poptávku po obilí a také jeho ceny. Zatímco dnes je produkce bioetanolu v unii jen marginální záležitostí, zpráva počítá s tím, že po roce 2010 by se již její vliv na trh s obilím měl důrazněji projevit. To vše by mělo vést k úměrné hladině zásob obilí v unii,. Ke změně jejich složení a k jejich rovnoměrnějšímu rozprostření po celém společenství.
Zpráva sice počítá s nástupem ekonomicky výhodnějších biopaliv druhé generace, ale jejich větší rozšíření by podle jejích autorů mohlo nastat až v závěru hodnoceného období.
Na druhou stranu se předpokládá stagnace až mírný pokles spotřeby obilí na krmiva. To by totiž zčásti měly nahradit vedlejší produkty z výroby bioetanolu (výpalky). Unie by také měla mít prospěch se zvyšující se světové poptávky a relativně vysokých světových cen. Ty by mělo podporovat i posilování amerického dolaru, k němuž by mělo ve sledovaném období dojít.
Postupné omezování až zrušení intervenčního nákupu kukuřice by spolu s poptávkou po ní v souvislosti s narůstající produkcí bioetanolu mělo snížit riziko regionální nerovnováhy dané masivními přebytky této obiloviny v intervenčních skladech hlavně v Bulharsku, Maďarsku, Rumunsku a na Slovensku. Letos by ubývání obrovských zásob zejména v Maďarsku měla mít vliv i nižší úroda kukuřice v Rumunsku. Autoři zprávy navíc předpokládají nárůst domácí spotřeby kukuřice v Rumunsku i Bulharsku. Dostupnost kukuřice za výhodné ceny by mohla na trzích severní a střední Evropy z krmných směsí vytěsnit ječmen a částečně i pšenici. V některých zemích by při vyšších sklizních, než předpokládají autoři zprávy, by mohly zejména v Německu nastat problémy s přebytky krmného ječmene a v zemích střední Evropy s krmnou pšenicí..
Problémy s přebytky kukuřice i dalších obilovin by mohla vyřešit nejen výroba bioetanolu, ale také přechod dotací na platby na podnik v zemích evropské desítky a od roku 2014 i dvojky čerstvých nováčků – Bulharska a Rumunska.
Bionafta - šance olejnin
Olejninám zpráva předpovídá dobré podmínky na světovém trhu a hlavně narůstající se poptávku po bionaftě v samotné unii. Produkci bude ale nadále limitovat dohoda s USA (Blair House Agreement), podle níž může unie na set aside produkovat nejvýše množství olejnin (samozřejmě pro nepotravinářské účely, např. tedy i pro výrobu bionafty) odpovídající jednomu milionu tun sójové drti. (Je ovšem otázka, jaký bude další osud set aside v unii.). Unie by měla i nadále být čistým importérem olejnin.
Výhled cukru závisí na probíhající reformě
Reforma cukru je do roku 2009 v přechodné fázi, během níž se postupně zavádějí nová pravidla společné tržní organizace pro tuto komoditu. Reforma však neprobíhá podle původních představ Bruselu. Snižování kvóty je pomalé a navíc v dalších letech již subjekty, které kvótu vrátí, nebudou moci čerpat tak vysokou náhradu za ni, na jakou měly nárok v prvních dvou letech reformy. Autoři předpokládají, že zásoby cukru by měla pomoci snížit i letošní redukce kvót cukru o dva miliony tun. Podle Bruselu by se rovnováhy mezi produkcí, domácí spotřebou, exportem a importem cukru mělo v unii dosáhnout v roce 2010. Rozsah domácí produkce v unii může velmi podstatně ovlivnit jeho import z nejchudších zemí, s nimiž se může obchodovat se vším, jen ne se zbraněmi (všechno, jen ne zbraně).
Hlavním rizikem z pohledu bruselských úředníků zůstává pomalé omezování jeho výroby v unii předepsané reformou. Vysoké zásoby cukru pak podle nich po roce 2010 zatíží cukrovary.
Konkurenci třtinového cukru by mohla trochu přistřihnout křídla zvyšující se poptávka po bioetanolu, jehož výroba z třtiny je nejrentabilnější (a energeticky nejsmysluplnější).
Maso drůbeží, vepřové, hovězí a skopové
Růst produkce drůbeže a prasat by měl být pomalejší než v uplynulé dekádě. Do nákladů na jejich produkci se promítnou předpokládané vyšší ceny obilí. Proto je pravděpodobné, že porostou i ceny těchto komodit na trhu.
Spotřebu vepřového masa v unii může snižovat cenově a také ze zdravotního hlediska výhodnější maso drůbeže. Jeho oblibu mezi konzumenty však může nenadále snížit ptačí chřipka.
Klesat by však nadále měla produkce hovězího masa. Její snížení je podle autorů jedním z důsledků reformy společné zemědělské politiky s důsledným odpojením plateb od výroby. Zmenšují se také stáda dojnic, přičemž jejich úbytek zčásti vyvažuje nárůst dojivosti. Pokles produkce hovězího masa zvětšuje deficit bilance agrárního zahraničního obchodu unie.
Evropská sedmadvacítka by podle zprávy měla být i nadále čistým exportérem vepřového masa. Na druhé straně tlak levné produkce drůbeže z některých třetích (mimo EU) zemí by podle předpovědi měl vést k tomu, že na konci zkoumaného období by se unie mohla stát čistým importérem této komodity. Zvýšení importu drůbeže přinesou pravděpodobně také obchodní smlouvy, které unie uzavřela s Brazílií a Thajskem.
Produkce masa koz a ovcí by v unii měla i nadále klesat. Odpojení dotací od produkce (decoupling) vzalo chovatelům prémie na bahnice, které Brusel zahrnul do jednotné platby na farmu. To snižuje i v hlavních produkčních zemích unie zájem o chov ovcí.
Spotřeba masa se loni v unii odhadovala v průměru na 84 kg na hlavu. Do roku 2014 by se toto průměrné číslo mělo dostat podle předpokladu zprávy na 86,7 kg na obyvatele za rok. Obyvatelé unie by přitom i nadále měli nejvíce dávat přednost masu vepřovému, které se na celkové spotřebě podílí 50 procenty, a dále masu drůbeže. Jeho podíl na celkové spotřebě masa by se měl zvýšit na 28 procent.
Mléko a výrobky z něj
V poslední době se v unii projevuje pokles produkce mléka. Je však to právě v období, kdy kvůli suchu v Austrálii a zvyšující se spotřebě v Číně a jiných asijských zemích roste poptávka po mléčných výrobcích na světových trzích, a to včetně másla a sušeného mléka. To má závažný dopad na střednědobou perspektivu trhu s touto komoditou. Na rozdíl od předchozích předpovědí autoři poslední výhledové zprávy počítají s krátkodobým rozvojem produkce mléka v některých státech unie, ovšem v mezích, které dovolí kvótový systém. Pak by ale zase měl začít mírný sestup. Klesat by měly i stavy dojnic, a to do roku 2014 z 24,2 milionu kusů, které jsou dnes v evropské sedmadvacítce, na 22 milionů.
Očekává se hlavně růst výroby sýrů, a to asi o deset procent, a také zvýšení jejich spotřeby v rámci unie. Zároveň by měl růst i trochu jejich export. Většinu ze zvýšené produkce by však měla pohltit rostoucí spotřeba v zemích unie. Nižší uplatnění by mělo ve výhledu mít i nadále máslo a odtučněné sušené mléko.
