Pětina evropských plazů a téměř čtvrtina evropských obojživelníků je ohrožena. Praví se to v nové studii, kterou si objednala Evropská komise a kterou vypracovala Mezinárodní unie pro ochranu přírody (IUCN). Studie, která byly zveřejněna u příležitosti Světového dne biologické rozmanitosti, představuje první evropské červené seznamy obojživelníků a plazů a poukazuje na znepokojivé trendy ve vývoji jejich populací. Informoval o tom mluvčí Zastoupení Evropské komise v České republice Martin Stašek.
Počet jedinců se snižuje u více než poloviny evropských obojživelníků (59 procent) a 42 procent plazů, což znamená, že obojživelníci a plazi jsou ještě ohroženější než evropští savci a ptáci. U 23 procent obojživelníků a 21 procent plazů je situace tak vážná, že jsou zařazeni mezi ohrožené druhy v evropském červeném seznamu. Klesající množství jedinců u těchto druhů je důsledkem hlavně ničení jejich přirozených míst výskytu člověkem a také změny klimatu, znečišťování životního prostředí a přítomnosti invazivních živočišných druhů.
„Ve Světový den biologické rozmanitosti je to znepokojivé zjištění,“ řekl evropský komisař pro životní prostředí Stavros Dimas. „Navzdory silné právní ochraně u dotyčných míst výskytu a druhů je nyní téměř čtvrtina evropských obojživelníků ohrožena. Je to výrazem ohromného tlaku, který vyvíjíme na evropské rostliny a zvířata, a zdůrazňuje to potřebu znovu promyslet náš vztah k přirozenému světu. Vyzývám proto občany, politiky a průmyslníky, aby přemýšleli o naší nedávné Zprávě z Atén, a zohledňovali péči o biologickou rozmanitost při rozhodování. Tyto trendy nesmí pokračovat.“
Spoluautorka studie Helen Templeová uvedla: „Jižní Evropa je obzvláště bohatá na obojživelníky, avšak změna klimatu a další hrozby vytvářejí velký tlak na sladkovodní místa výskytu. Přirozená místa výskytu ubývají v celé Evropě v důsledku rostoucího obyvatelstva, intenzifikace zemědělství, rozšiřování měst a znečišťování životního prostředí. To není dobrá zpráva pro obojživelníky ani pro plazy.“
Evropa je domovem pro 151 druhů plazů a 85 druhů obojživelníků, z nichž mnoho se nevyskytuje nikde jinde ve světě. Šest druhů plazů, včetně ještěrky žijící na španělském ostrově Tenerife (Gallotia intermedia) a ještěrky liparské (Podarcis raffonei), bylo zařazeno mezi kriticky ohrožené, což znamená že jim bezprostředně hrozí úplné vyhynutí ve volné přírodě. Dalších 11 druhů je zařazeno mezi ohrožené, tedy u nich existuje velmi vysoké riziko vyhynutí ve volné přírodě, a deset mezi „náchylné k tomu, aby byly ohroženy“, to znamená - je u nich vysoké riziko vyhynutí ve volné přírodě. U obojživelníků, skupiny zahrnující žáby, ropuchy, mloky a čolky, byly za kriticky ohrožené označeny dva druhy: skokan egejský (Pelophylax cerigensis) a čolek druhu Calotriton arnoldi, který je jediným čolkem vyskytujícím se ve Španělsku. Dalších pět druhů, včetně kuňky druhu Bombina pachypus, je ohroženo a jedenáct je zařazeno mezi druhy „náchylné k tomu, aby byly ohroženy“.
Obojživelníci a plazi jsou na tom ještě hůře než jiné skupiny druhů. Ohroženo je 15 procent savců a 13 procent ptáků. V nebezpečí jsou nepochybně i další skupiny, avšak pouze uvedené kategorie byly komplexně posuzovány na evropské úrovni podle pokynů IUCN pro regionální červené seznamy.
Biologická rozmanitost – spletitá síť života, na níž jsme všichni závislí – upadá po celém světě. Úbytek míst výskytu je největší hrozbou pro plazy i obojživelníky v Evropě. Dalšími hrozbami jsou změna klimatu, znečišťování životního prostředí a invazivní cizí druhy. Evropská unie se zavázala, že zastaví úbytek biodiverzity do roku 2010, a ke splnění tohoto závazku přijala akční plán pro biologickou rozmanitost. Minulý měsíc osmibodová zpráva z Atén zdůraznila potřebu vystupňovat úsilí o zastavení úbytku biologické rozmanitosti, a to opatřeními, jako jsou zvyšování informovanosti veřejnosti o významu této otázky, lepší financování a důslednější zohledňování biologické rozmanitosti v jiných oblastech politiky.
