Obstojíme na evropském trhu?

Od května se otevře pro naše agrární produkty a potraviny trh Evropské unie s téměř půl miliardou spotřebitelů, současně s tím ale začnou na náš domácí trh proudit agrární výrobky z ostatních evropských zemí. Ne všechny komodity, které se u nás dnes produkují, na evropském trhu obstojí a některé se po přičlenění naší země k unii budou těžko prosazovat i na tuzemském trhu.

Podle ministerstva zemědělství zatím Česká republika v současné době na vzájemné obchodní výměně s agrárními produkty prodělává, a to proto, že exportujeme především zemědělské suroviny a potravinářské polotovary a nikoli hotové výrobky. Zlepšení obchodní bilance, která je pro ČR již několik let záporná si podle ministerstva vyžádá určité změny ve výrobní v obchodní strategii. Do budoucna bude nezbytné zvýšit vývoz zpracovaných výrobků a také se zaměřit na východní trhy a Balkán. Na stávajících trzích ve východní Evropě, zejména v Polsku, na Slovensko a Maďarsku, je pak třeba udržet dosavadní postavení. Určitou šanci vidí ministerstvo i v otevření trhů Ruska a Číny. Tyto výhledy podporuje i skutečnost, že domácí výrobci dostanou po vstupu do unie možnost využít tento prostor k obchodním aktivitám více než dosud, neboť při vývozech do tzv. třetích zemí EU export agrárních produktů a potravin výrazně dotuje. Tuzemské podniky budou mít na těchto trzích konečně srovnatelné podmínky s producenty z dnešních členských zemí unie. Na samotném evropském trhu budou moci po vstupu maximálně využít svého začlenění do mezinárodních sítí zejména velké tuzemské potravinářské podniky. Za hlavní a nejdůležitější odbytiště naší agrární produkce považuje ministerstvo v budoucnu Německo, mimo jiné také proto, že podle dlouhodobých průzkumů vnímá německá veřejnost české výrobky, na rozdíl od produkce z ostatních kandidátských zemí, celkem pozitivně a je ochotna si je i kupovat.
O prosazení českých výrobků na evropském trhu a o posílení jejich pozice na trhu domácím by se měla podle ministerstva zemědělství postarat Marketingová agentura, která začne fungovat od počátku příštího roku. V očích českých spotřebitelů pak má zájem o domácí výrobky posílit značka kvality Klasa, kterou od konce letošního srpna uděluje ministerstvo kvalitním českým potravinám. I přesto, že zemědělci i zpracovatelé považují marketingovou podporu tuzemských agrárních výrobků ze strany státu za nezbytnou, dosavadní snahy ministerstva zemědělství přijímají zatím rozpačitě.
Podle tajemníka Agrární komory ČR Jana Záhorky se k podpoře tuzemských potravin stát rozhoupal příliš pozdě. „Mělo se začít před pěti lety, kdy jsme to jako agrární komora navrhovali, tehdy o to ale zájem nebyl. Nyní sice existuje známka české kvality Klasa, ale nikdo o ní nijak zvlášť neví. Marketingová agentura je snad dobrý pokus, ale přišla pozdě a nebude zřejmě schopna konkurovat podobným, dnes už léta zaběhnutým agenturám v okolních zemích, které před námi mají obrovský náskok,“ říká. Je však přesvědčen, že ty komodity, které již dnes dodávají zemědělci na evropský trh, se na něm udrží i po vstupu do unie, protože dnes má unie dvaapůlkrát větší ochranu při dovozu než my. Problémy naopak mohou podle Záhorky nastat na tuzemském trhu, kde zatím platí určitá celní ochrana před dovozy z Polska nebo Maďarska. „Tady je nebezpečí že výrobky z těchto zemí budou na tuzemském trhu konkurovat těm našim, ale s tím se prostě nedá nic dělat,“ dodává.
Ani předseda Zemědělského svazu ČR Miroslav Jirovský se neobává, že by se na rozšířeném trhu neuplatnila produkce našich pěstitelů. „Obiloviny, olejniny nebo cukrovka budou konkurenceschopné od samého začátku, ovšem brambory to budou mít na evropském trhu obtížnější,“ konstatuje a dodává, že u živočišných komodit je konkurenceschopnost zatím závislá na investicích do vybavení podniků, zejména v koncentrovaných chovech prasat a drůbeže. „Zda budeme schopni investovat do nových technologií, které by upravily náklady chovu, a zda budou takové investice vůbec únosné, však dnes nelze s jistotou říci,“ vysvětluje. Podobně jako Záhorka však vidí nebezpečí v konkurenci producentů z nově přistupujících zemí, a to především u komodit s velkým podílem lidské práce, například u ovoce nebo zeleniny. „Poláci mají podstatně nižší náklady na pracovní sílu v zemědělství, než máme my, a jsou tedy schopni tyto produkty vyrábět levněji,“ dodává. O Marketingové agentuře Jirovský soudí, že je nezbytná a měla tady být už dávno, pozastavuje se však nad jistými nejasnostmi, které se vynořují kolem označování výrobků českého původu.
Ředitel Potravinářské komory ČR Miroslav Koberna je přesvědčen, že po vstupu nebudou mít problémy s proniknutím na evropské trhy, ani s udržením místa na zdejším trhu hlavně silné firmy, které již dnes mají silné značky. „Týká se to především sektorů, které jsou u nás hodně koncentrované, například sektor pečiva, čokolády či nápojů. Ty dnes ovládají světoví výrobci a ti jsou schopni si místo na trhu zajistit,“ říká s tím, že u masných, mléčných a dalších výrobků pak půjde především o souboj financí v marketingových agenturách. „ Jde o to, že chci-li výrobek dostat do té které země, musím tam také do marketingu vložit peníze, Totéž platí i o udržení domácího trhu. Chci-li si ho udržet, musím proto něco udělat. Ve stejné situaci budou i ostatní nové členské země. Ty se budou také snažit svoji produkci někam udat a cílovým prostorem bude tento region, takže tlak na náš trh bude velký,“ varuje Koberna.
Podle jeho slov u nás chybí především potravinářská koncepce, která by říkala, co s naší zemědělskou produkcí budeme vlastně dělat. Dosavadní aktivity ministerstva zemědělství na podporu českých potravin hodnotí kriticky: „Bohužel ukazuje se, že ministerstvo zemědělství moc mluví a málo koná. Téměř půl roku mělo na to, aby novou značku kvality dostalo do povědomí veřejnosti, ale stále o ní vlastně nikdo neví,“
Není to však jen marketingová agentura, také stát by měl podle něj vyvíjet aktivní obchodní politiku. „ Jde o to, jak funguje státní správa nebo zastupitelské úřady. Když se podíváte do zahraničí, tak vidíte že obchod je na prvním místě. V podpoře domácích firem jsou prostě zahraniční politici zaangažováni a považují to, na rozdíl od těch našich, za samozřejmost. Taková podpora domácí produkce sice nestojí tolik peněz, ale stojí hodně úsilí,“ uzavírá. Také ve svém oficiálním prohlášení kritizuje potravinářská komora pomalý rozjezd projektu marketingové agentury a „naprosto nedostatečnou podporu MZe projektu na pomoc výrobkům českého původu“. Za chybu považují potravináři i to, že současný návrh rozpočtu ministerstva nepočítá s dotačními tituly pro české potravinářské podniky, ani s prostředky na podporu činnosti nevládních organizací v Bruselu, mezi které komora patří.