Očekává se průměrná sklizeň chmele

Pěstitelé chmele očekávají průměrnou sklizeň. Stav porostů je dobrý, pomohly srážky v červenci, obava panuje z předpovídaných vysokých teplot, které mohou ovlivnit obsah hořkých látek. Sklizeň chmele začíná kolem 20. srpna, podobně jako v minulých letech. Uvedli to na nedávném setkání pěstitelů ve Stekníku, který je od loňského roku společně s historickým centrem Žatce a krajinou žateckého chmele zapsán na Seznamu světového dědictví UNESCO.

Kvalita chmele by mohla být podle prvních rozborů dobrá

„Viděli jsme krásné porosty, myslím, že můžeme očekávat průměrnou nebo lehce nadprůměrnou sklizeň. Je zatím velmi brzo říkat nějaká čísla, míváme ve zvyku držet se při zemi a pak si vyskočit někdy v říjnu nebo listopadu, kdy máme poslední odhady. ,“ řekl předseda Svazu pěstitelů chmele ČR Luboš Hejda. Loňská úroda byla mírně nadprůměrná, sklidilo se 6997 tun chmele. Kvalita chmele by mohla být podle prvních rozborů Chmelařského institutu dobrá. „Rozbory ukazují, že alfa kyselina, která dodává pivu hořkost, je kolem 2,1 procenta v průměru na Žatecku, Úštecko je na tom trošku hůř, tam je 1,7 procenta, ještě to chce čas. Předpokládáme, že by alfa mohla být u žatečáku o trošku lepší než v loňském roce, protože horka sice přišla, ale ne v ten nesprávný čas,“ míní jednatel Chmelařského institutu Josef Patzak. Odrůda Žatecký poloraný červeňák se pěstuje na 82 procentech chmelnic. Na sklizeň byly připraveny sklady, technologie, stroje i lidi. „Problémy jsou každoročně se zajištěním řidičů traktorů, protože je to práce třeba na tři týdny. Mezi brigádníky převažují v poslední době hlavně Bulhaři,“ sdělil předseda představenstva Chmelařství, družstvo Žatec Zdeněk Rosa. S počasím byli pěstitelé zatím spokojeni, objem srážek byl dostatečný. „Máme strach, aby horko neovlivnilo obsah hořkých látek, teploty nad 30 stupňů nejsou ideální,“ řekl. „Věříme, že dojde k dynamice a rozvoji alfy, nejlépe, aby ještě zapršelo a bylo chladněji kolem 25 stupňů,“ dodal.

Odbyt mají chmelaři zajištěn na celou úrodu na základě dlouhodobých smluv. Na export míří kolem 70 procent, nejvíce do Číny a Japonska. „Od covidu dochází ke snížení produkce piva a konzumace piva, na druhou stranu konzumenti vyhledávají prémiová piva, která mají vyšší obsah chmele,“ řekl Rosa.