Letos dále rostly náklady, mzdy i pachtovné. Zároveň byla nižší sklizeň obilí a nejhorší sklizeň řepky za posledních dvacet let. Ztráty ze sklizně se pohybují na úrovni sedmi miliard korun. Za rok 2024 se tak výsledek souhrnného zemědělského účtu odhaduje na úrovni takzvané čisté nuly. Uvedl to prezident Agrární komory ČR Jan Doležal ve svém příspěvku na manažerském fóru Středočeského kraje, které se uskutečnilo na České zemědělské univerzitě v Praze.
Doležal připomněl, že v minulém roce došlo k výraznému meziročnímu propadu hospodářského výsledku zemědělství. Ještě v roce 2021 byl souhrnný zemědělský účet na úrovni 26,3 miliardy korun. Odvětví tehdy profitovalo z relativně nízkých nákladů a stabilních cen. V roce 2023 došlo však k propadu cen pšenice, řepky, mléka a problémem bylo provozní financování a casch flow. Výsledek souhrnného zemědělského účtu klesl na 10,9 miliardy korun. „Pokud by zemědělci teoreticky byli schopni promítnout inflaci do cen obilí, pšenici by prodávali na úrovni devět tisíc korun, což tak tomu není,“ poznamenal s tím, že tato plodina se prodává za cenu asi na poloviční úrovni. „Pro ČR je rovněž specifické, že mívá obvykle ceny zemědělských výrobců pod úrovní EU,“ doplnil Doležal. Podle něj jediný nárůst cen byl zaznamenán u sušeného mléka a másla. Právě to je velkým společenským tématem, zdůraznil. Podle Doležala nákup mléka českými mlékárnami letos od ledna do září proti stejnému období vloni stoupl, mléčného tuku se v tomto srovnání vyprodukovalo o 1235,36 tuny více. Výroba másla se v tomto srovnání zvýšila o 966, 5 tuny. „I když je po másle větší poptávka, není důvod, aby cena rostla do současné výše,“ míní. Doležal vidí příčinu tohoto stavu zejména v tom, že v Evropě klesá počet dojnic, i když je to kompenzováno užitkovostí.
Předseda Regionální agrární komory Středočeského kraje a předseda Okresní agrární komory Rakovník Jaroslav Mikoláš pak poukázal na to, že žijeme ve složité době, kdy ekonomika zemědělských podniků klesá, hlavně, těch, které jsou závislé na rostlinné výrobě. „Dále nás ohrožuje mimořádně ambiciózní zelená dohoda, nerovné podmínky se zemědělci ze sousedních států, DZES 5, obecně těžká ekonomická situace států a nervozita mezi lidmi,“ řekl. To potvrdil i náměstek ministra zemědělství Miroslav Skřivánek. „Zemědělské trhy opravdu procházejí složitým období. Kumulují se takové faktory, jako dopady současného válečného konfliktu, růst nákladů na mzdy, energie a další. Živočišnou výrobu pak ovlivňují i sezóně se šířící virózy a zoonózy,“ řekl. Děkan fakulty agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů Josef Soukup za významný problém považuje také byrokracii. „Věřím, že se to bude napravovat,“ prohlásil. Podle Mikoláše zásadní je, aby ČR nezvyšovala nároky na české zemědělce nad rámec požadavků z Bruselu. „Zda vstoupí Ukrajina do EU, ohrozí to rostlinnou výrobu, pokud se podepíše Mercosur, ohrozí to živočišnou výrobu,“ dodal k otázce postavení českého zemědělství.
