Očekávané dopady vstupu do EU na české zemědělství

Očekávané dopady vstupu na české zemědělství jsou založeny na podmínkách dojednaných na kodaňském summitu a na stávajících návrzích ČR na strukturální a ostatní podpory (tab. 1) a na dalších předpokladech, které jsou pro hlavní proměnné uvedeny v tab. 2.

Očekávané dopady jsou hodnoceny na úrovni celého sektoru (porovnání celkových podpor do zemědělství po vstupu se současností), na úrovni jednotlivých hlavních komodit a na podnikové úrovni. Veškeré podpory jsou přitom uvažovány pouze jako podpory ze strany daňových poplatníků, tzn. nejsou uvažovány podpory ze strany spotřebitelů potravin.

S ohledem na současnou nejasnost budoucích podmínek jsou pro objektivní posouzení pozice zemědělství ČR v prostředí EU formulovány následující scénáře pro období 2004 – 2006:
Scénář A: Minimální úroveň přímých plateb (platby pouze ze zdrojů EU)
Scénář B: Maximální úroveň přímých plateb (tj. včetně povolených podpor z národních zdrojů)
V rámci scénářů I a II jsou dále vymezeny tyto „nákladové“ subscénáře:
A – náklady práce a nájemné půdy podle základní predikce (tj. index 2006/2000 pro cenu práce 163,4 a pro nájemné půdy 150)
B -dtto subscénář A se zvýšením indexu 2006/2000 u nájemného půdy na úroveň 250
C -dtto subscénář B se zvýšením indexu 2006/2000 u ceny práce na úroveň 200.
Celkové podpory zemědělství vzrostou
Celková bilance podpor do zemědělství v roce 2004 – 2006 v porovnání se současnou úrovní podpor v roce 2001 a 2002 je uvedena v tabulce 3. Není přitom uvažováno případné využití 20 % strukturálních podpor ve prospěch přímých plateb, tak jak umožňují závěry z kodaňského summitu.

Celkové podpory zemědělství ČR by se za daných předpokladů měly v období 2004 – 2006 ve srovnání s bazickým obdobím 2001 – 2002 zvýšit o více než 50 %. K největšímu, k více než pětinásobnému zvýšení by mělo dojít u přímých plateb (u přímých komoditních podpor). Zde je však nutno vzít v úvahu, že asi polovina těchto podpor je vázána na národní zdroje a státní rozpočet ČR a že o nich bude teprve v ČR jednáno. Minimálně by však mělo dojít ke zvýšení této kategorie podpor o 4,5 mld. Kč, tj. 2,6x více než v bazickém období 2001 – 2002.
Dopady vstupu do ekonomiky výroby hlavních komodit
Dopady vstupu do ekonomiky výroby hlavních komodit podle výše formulovaných scénářů jsou uvedeny v tab. 4 Bazickým obdobím je průměr let 2000 – 2001, srovnávaným obdobím pak průměr let 2004 – 2006.

V chovu skotu jsou přitom vymezeny komodity tak, aby vyjadřovaly minimální a maximální dosažitelnou úroveň podpor s přihlédnutím k podporám TTP v tzv. znevýhodněných oblastech (LFA – Less Favourable Areas). To znamená vymezení produkce mléka a produkce jatečného skotu od dojnic s převahou krmivové základny na orné půdě, a totéž s převahou krmivové základny na TTP v oblastech LFA.
Ekonomika komodit je měřena pomocí ukazatele souhrnné rentability R:
R = ((CZV + PP)/JN)*100 – 100,
kde: CZV = cena zemědělských výrobců v Kč/MJ,
PP =přímé platby, resp. komoditní podpory (Kč/MJ),
JN = jednotkové náklady výroby (Kč/MJ).
Z údajů tab. 4 lze vyvodit např. tyto signální informace:
Minimální úroveň podpor:
. Je dostačující k zajištění rentability výroby všech uvedených komodit s výjimkou produkce mléka na orné půdě (kde může dokonce dojít ke zvýšení současné ztrátovosti výroby) a zejména produkce drůbežího masa.
. Proti předchozím propočtům se v důsledku podstatného zvýšení predikovaných CZV v EU zlepšuje ekonomická pozice producentů prasat, ve srovnání s bazickým obdobím 2000 – 2001 však může rentabilita výroby dosahovat zhruba poloviční úrovně.
. Plodiny na tzv. základní výměře orné půdy (obiloviny, olejniny) si zachovají kladnou rentabilitu, i když u obilovin může proti bazickému období 2000 – 2001 výrazněji poklesnout.
. Výrazné je zvýšení rentability v chovu skotu na TTP a v oblastech LFA, tedy za předpokladu podpor TTP v LFA na úrovni 2900 – 3000 Kč/ha. Nejsou přitom uvažovány další možné podpory v tomto odvětví, např. extenzifikační prémie či kompenzace za zapojení do připravovaných agroenvironmentálních programů (např. ošetřování pastevních ploch).
- Maximální úroveň podpor zvyšuje rentabilitu u obilovin (pšenice) zhruba na současnou úroveň a výrazně zlepšuje rentabilitu ostatních uvedených komodit (s výjimkou prasat a drůbeže, jejichž výroba není v EU přímo podporována). Samotná produkce mléka na orné půdě však může zůstat ztrátová (v důsledku nízkých podpor v EU).
- Zvyšování ceny půdy (nájemného) ovlivňuje souhrnnou rentabilitu komodit pouze nevýrazně. O to větší vliv na snižování souhrnné rentability však může mít případné zvyšování ceny práce, a to zejména u komodit s pracovně náročnější výrobou.
Co lze očekávat v ekonomické situaci podniků
Dopady vstupu do ekonomické pozice podniků jsou simulovány na příkladu hypotetických 100 ha farem ve třech výrobních oblastech:
- K+Ř: podnik v kukuřičné a řepařské výrobní oblasti bez půdy zařazené do LFA,
- B: podnik v bramborářské výrobní oblasti s 50 % půdy zařazené do LFA,
- Bo+H: podnik v bramborářsko-ovesné a horské výrobní oblasti se 100 % půdy v LFA.
Výrobní struktura těchto podniků v bazickém roce 2001 byla přepočtena z podniků zařazených do výběrového šetření FADN-VÚZE. Výrobní struktura 2001 byla uplatněna i pro srovnávaný rok 2005 v prostředí EU s dílčími modifikacemi, které vyplývají z podmínek společné zemědělské politiky (např. dodržení tzv. základní výměry orné půdy včetně půdy v klidu a krmných plodin na orné půdě pro produkci jatečného skotu). Do výrobní struktury byly však převzaty pouze komodity s přímými vazbami na domácí podpory a podpory SZP (nejsou např. zařazeny chovy prasat a drůbeže). Simulace jsou založeny na dalších zjednodušujících předpokladech, např. veškerá produkce kromě produkce krmných plodin je uvažována jako tržní produkce, veškerá produkce krmných plodin (silážní plodiny, jednoleté a víceleté pícniny, TTP) je spotřebována v podniku, je uplatněn průměrný obrat stáda skotu, jednotkové náklady jsou odvozeny z průměrných nákladů za ČR s modifikací podle nákladů, výnosů a užitkovosti ve sledovaných podnicích v jednotlivých výrobních oblastech atd. Simulace na takto zkonstruovaných podnicích tedy nelze interpretovat jako absolutní celkové ekonomické výsledky podniků, nýbrž pouze relativně jako souhrn výsledků za vybrané komodity a za daných zjednodušujících předpokladů.

Z údajů tab. 5 lze vyvodit zejména tyto signální informace:
- Ve všech scénářích, kromě scénáře s minimálními podporami a se zvýšenými náklady nájemného a práce, by mohlo v prostředí EU při zachování současné struktury výroby dojít ke zlepšení ekonomických výsledků podniků, měřených výší zisku na 1 ha z. p. a souhrnnou rentabilitou (relace celkových příjmů včetně podpor k celkovým nákladům).
- Ekonomické výsledky se relativně více zlepšují ve všech uvažovaných scénářích u podniků v horších výrobních podmínkách než u podniku v kukuřičné a řepařské výrobní oblasti. To svědčí o větším důrazu SZP na zemědělství v horských a podhorských oblastech.
- Je však evidentní, že ekonomické výsledky všech podniků by mohly být lepší, kdyby více přizpůsobily svou strukturu výroby podmínkách SZP. Výsledky optimalizace výrobní struktury podniků podle podmínek SZP nejsou sice v době zpracování tohoto příspěvku (9. ledna – pozn. red.) ještě známy, lze nicméně vyslovit např. tyto hypotézy:
. podniky v lepších výrobních podmínkách by mohly zvýšit svou rentabilitu větším využitím základní výměry orné půdy pro tržní plodiny (jejich zisk je v simulaci snižován blokováním ploch krmných plodin na orné půdě pro výkrm skotu);
. podniky v horších výrobních podmínkách by mohly zvýšit svou rentabilitu rozšiřováním ploch TTP a chovu skotu na těchto plochách.
Šance a rizika
Vstupem do EU i za předpokladu minimální úrovně podpor se ekonomika zemědělství ČR může proti současnosti zlepšit. Nejde jen o přímé (komoditní) podpory, ale i o celý „balík“ strukturálních podpor, které mohou podniky ČR využívat. Plnému využití podpor však může bránit současná struktura a alokace zemědělské výroby v podnicích, zejména současné soustředění části chovu skotu v lepších výrobních podmínkách. Vážným rizikem plného využití větší části strukturálních podpor se může stát malá „absorpční kapacita“ podniků (podpory jsou vázány na projekty s jasně vymezenými cíli, přičemž plné financování projektové přípravy i návazných investic musí zálohově zajistit podniky).
Za dané struktury zemědělství ČR se podmínky EU pro rostlinné komodity jeví v průměru lepší než pro komodity živočišné výroby. To může přinést riziko budoucí větší orientace zemědělství ČR na rostlinné výrobky s nižší přidanou hodnotou, které se budou na trhu střetávat s podobnými, avšak podstatně levnějšími výrobky z třetích zemí (Ruska, Ukrajiny apod.). Ke snížení tohoto rizika však může dojít, jestliže budou podpory ve znevýhodněných oblastech (LFA) orientovány přednostně na TTP a chov přežvýkavců a jestliže se tento chov alespoň zčásti a postupně přemístí do těchto oblastí z „nížin“.
Souhrnně – a také s přihlédnutím k současné značné polarizaci ve výkonnosti podniků – má zemědělství ČR v prostředí EU šance na podstatně výraznější zlepšení své ekonomické situace, než naznačují výsledky uvedené v příspěvku. K tomu může přispět i alokace produkčních limitů na podniky, kterou musí státní správa ještě před vstupem zajistit. Je nutno přitom respektovat charakter těchto limitů, tj. limity, jejichž překročení je „tvrdě“ penalizováno (mléko, cukr), a limity, jejichž překročení vede „pouze“ ke snižování úrovně podpor (orná půda, skot).
Otevřenou otázkou je, zda budou podmínky v prostředí EU takové, jaké jsou předpokládány v tomto příspěvku. Další výzkum a úsilí politiků se proto musí zaměřit i na dopady tzv. zjednodušeného systému poskytování přímých plateb pro nově vstupující země, resp. na dopady podpor plně oddělených (decoupled) od produkce a počtu zvířat a při zvyšujícím se podílu strukturálních podpor rozvoje venkova, tak jak uvažuje „poločasové“ hodnocení SZP. Právě v těchto souvislostech a v návaznosti na katastrofické přírodní události posledních let se vnucuje i úkol aktualizace či přehodnocení strategie českého zemědělství.