Ocenění za přínos k rozvoji Krkonoš

Při včerejším historicky prvním slavnostním předávání Cen ředitele Správy KRNAP se jejími laureáty staly čtyři významné osobnosti, které přispěly k rozvoji Krkonoš. Jsou jimi odborník na problematiku lesa profesor Josef Fanta, krajinný ekolog Pavel Klimeš, lavinový specialista a dlouholetý horský záchranář Valerián Spusta a fotograf Krkonoš Jiří Bruník, in memoriam. Uvedl to mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

Laureáti, respektive jejich zástupci, převzali z rukou ředitele Správy KRNAP Jana Hřebačky cenu v podobě historicky prvního zobrazení Krakonoše z Hellwigovy mapy Slezska z roku 1561. Pro Cenu ředitele Správy KRNAP vyrobil Krakonoše jako drátěné sošky Ladislav Šlecha z Harrachova.
„Smyslem tohoto ocenění je vyzdvihnout lidí, kteří svým životem a prací znamenali přínos pro Krkonoše,“ říká ředitel Správy KRNAP Jan Hřebačka. V letošním roce jsme Ceny ředitele udělovali prvně. Doufám, že tím založíme tradici i do dalších let. Již nyní tedy mohou lidé přemýšlet na nominacemi pro rok 2011. Na podzim opět vyzveme veřejnost k podání těchto nominací a na jaře 2012 budou oceněny další osobnosti,“ dodal Hřebačka.
„Když jsme uvažovali o podobě ceny, rozhodli jsme se pro sochu nejstaršího vyobrazení Krakonoše tak, jak jej známe z Hellwigovy mapy Slezska z roku 1561. Oslovili jsme místního řemeslníka dráteníka pana Šlechtu z Harrachova, který zručně zhotovil trojrozměrnou podobu tohoto Krakonoše technikou smyček,“ vysvětlil Hřebačka. Laureáti tak dostali unikátní cenu, certifikovanou navíc logem regionálního výrobku Krkonoše – originální produkt®. K výrobě jedné sošky bylo třeba přibližně třicet metrů železného taženého žíhaného drátu, který pro potřeby pletení musí být tvárný a měkký. Výroba jednoho Krakonoše zabrala více než třicet hodin.
Dárkem pro oceněné i účastníky slavnostního večera bylo i představení pohádky nepohádky Jana Wericha Lakomá Barka ve skvělém podání vrchlabského Vlasteneckého divadelního spolku Vlastík. Všichni účastníci večera si také odnesli domů jako dárek sazeničku autochtonního (původního) krkonošského smrčku i s návodem, jak se o něj starat, než ho na podzim nebo na jaře příštího roku budou moci zasadit do přírody.