Pod hlavičkou českého předsednictví v Radě EU se v Praze ve dnech 8. až 10. června uskutečnilo zasedání ředitelů centrálních institucí pro ochranu přírody. Jde o tradiční jednání v rámci každého předsednictví. Na tomto jednání mají ředitelé odborů ochrany přírody ministerstev životního prostředí zemí EU a národních agentur ochrany přírody možnost diskutovat zásadní otázky související s naplňováním směrnice o ptácích a směrnice o stanovištích, dvou klíčových evropských předpisů v oblasti ochrany přírody. Informoval o tom mluvčí ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar.
Jednání se účastnili zástupci 25 členských států EU, Norska a kandidátských zemí Chorvatska a Turecka. Pozvání na jednání přijali také představitelé významných mezinárodních vládních i nevládních organizací a sdružení, například Evropské agentury pro životní prostředí (EEA), Světového svazu ochrany přírody (IUCN), WWF, Birdlife International, ale také zástupci celoevropských sdružení vlastníků půdy (ELO) nebo mysliveckých organizací (FACE).
Jednání bylo zaměřeno na praktické naplňování obou směrnic. Ředitelé diskutovali především dvě základní otázky: posuzování projektů, u nichž nelze vyloučit významný vliv na lokality soustavy Natura 2000 (tzv. naturové hodnocení) jako základní požadavek směrnice o stanovištích, a současný stav zajišťování monitoringu a vyhodnocování dat pro podávání hodnotících zpráv Evropské komisi o stavu evropské přírody.
U posuzování projektů, u kterých nelze vyloučit významný vliv na naturové lokality, se členské státy shodly, že v současné době chybějí informace o tom, jak je tato povinnost v jednotlivých členských státech naplňována a dodržována. Z diskuse vyplynula nutnost pravidelné a dostatečné výměny informací mezi členskými státy (především sousedícími), koordinovaná a metodicky vedená Evropskou komisí. ČR na příkladu autorizovaných osob podle zákona o ochraně přírody a krajiny dokladovala, jak jsou tyto požadavky naplňovány v ČR; její přístup považuje řada dalších členských států za inspirativní.
V druhém bodu členské státy zdůraznily, že klíčovou otázkou je zajištění dostatečného financování sběru a vyhodnocování dat o evropské přírodě na úrovni jednotlivých zemí. Účastníci rovněž diskutovali možnost kofinancování těchto aktivit z evropských fondů. Shodli se zároveň, že je třeba zásadně harmonizovat proces a metodiky tak, aby informace v budoucnu dostatečně objektivně hodnotily stav a vývoj přírody v celé EU. V tomto ohledu Evropská komise vyzdvihla systematický přístup ČR při sběru a vyhodnocování dat, které zajišťuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR ve spolupráci s nevládními organizacemi, například Českou společností ornitologickou. Výstupem z této části jednání byla dohoda, že Česká republika zajistí a vyhodnotí informace o stavu naplňování tohoto úkolu v jednotlivých členských státech jako podklad k další diskusi.
České předsednictví pokračovalo v diskusi, kterou zahájilo na obdobném jednání během francouzského předsednictví, týkající se otázky konektivity – propojenosti jednotlivých přírodních prvků v krajině. Představilo vyhodnocení dotazníků, které rozeslalo členským státům; z nich vyplynulo, že řada států má vytvořený koncept tzv. ekologických sítí, pevně zakotvený v zákoně, a zároveň jejich realizaci financují. Oproti tomu ve významné části států takový koncept stále chybí. Doporučilo Evropské komisi při dalších úvahách o konceptu tzv. „zelené infrastruktury“ vzít existující nástroje v členských státech jako základ a teprve na jejich základě navrhovat nástroje a povinnosti nové.
Evropská komise spolu s nadcházejících švédským předsednictvím otevřela diskusi ke stanovení cílů v oblasti globální ochrany biodiverzity po roce 2010 a ocenila aktivitu českého předsednictví při sestavování závěrů rady pro akční plán EU pro biodiverzitu a pro řešení problematiky invazních druhů, které by měla rada ministrů EU pro životní prostředí schválit na svém jednání 25. června v Lucemburku.
