Přibližně 4,2 miliardy korun ročně bude třeba zajistit na ochranu proti povodním v letech 2013 až 2020. Z této částky má asi polovina směřovat na protipovodňové stavby, druhá polovina na přírodě blízká opatření. Při financování těchto výdajů se počítá především s diverzifikovanými finančními zdroji, nikoli výhradně s prostředky ze státního rozpočtu. Řešením by měla být forma spoluúčasti ohrožených subjektů a systému pojištění. Uvedl to ministr zemědělství Ivan Fuksa poté, co dnes vláda odsouhlasila protipovodňovou koncepci státu pro nadcházející období.
Na koncepci spolupracovalo ministerstvo zemdělství s ministerstvem životního prostředí. Kvantifikace potřebného objemu finančních prostředků na technická protipovodňová opatření vychází z přijatých Plánů oblastí povodí, upřesnila mluvčí ministerstva zemědělství Tereza Dvořáčková. Částka určená k realizaci opatření šetrných k přírodě byla určena po konzultaci s ministerstvem životního prostředí.
Přírodě blízkými opatřeními se rozumí opatření snižující možnost výskytu povodní, například úpravy říčních koryt, budování suchých poldrů, které se v případě velké vody nechají zalít vodou, zachování údolních niv, ale také vhodné hospodaření na zemědělské půdě.
Českou republiku, ale další evropské země, od začátku devadesátých let minulého století sužuje zvýšený výskyt extrémních povodní, které neměly v předcházejících padesáti až sto letech obdoby. Většina států proto vytvořila strategie prevence před povodněmi s cílem do budoucna omezit především ztráty na životech a materiální škody. Evropská unie přijala v roce 2007
V roce 2007 přijala Evropská unie směrnici k vyhodnocování a zvládání povodňových rizik. Do roku 2015 musí členské státy zpracovat mapy povodňového nebezpečí a povodňových rizik a plány pro zvládání povodňových rizik.