24.07.2008 | 01:07
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Ochranou je pestrá strava

Čerstvost a zároveň dlouhodobá skladovatelnost, atraktivní vzhled a chuť, přírodní původ, nepřítomnost chemických látek, dobrá výživová hodnota a k tomu nízká cena – to jsou zhruba hlavní požadavky, které mají spotřebitelé na potraviny. Některé z těchto požadavků se však navzájem popírají. Například u většiny potravin lze těžko zajistit čerstvost a zároveň dlouhodobou skladovatelnost, a to zejména bez aditivních látek, tedy oné „chemie“ známé také jako éčka. Přitom potravinová aditiva jsou ve stupnici rizikových látek sestavené odborníky až na posledním, šestém místě.

Podle Jany Hajšlové z ústavu chemie a analýzy potravin Vysoké školy chemicko-technologické jsou v tomto žebříčku na první příčce mikrobiální kontaminanty, na druhé nevyvážená dieta, tj. přebytek nebo naopak nedostatek některých složek výživy, na třetí kontaminanty ze životního prostředí (environmentální), na čtvrté přírodní toxiny a na pátém, tedy předposledním místě rezidua pesticidů. Pesticidům se dlouhodobě věnuje velká pozornost. Jak Hajšlová připomněla, testuje se jejich možný toxický účinek, karcinogenní i mutagenní riziko, schopnost akumulace v prostředí. Sledují se i látky, které z nich vznikají. Povolené pesticidy používané v doporučených dávkách a podle návodu proto nejsou hrozbou. Zatímco v devadesátých letech byly jednou z hlavních látek znečišťujících prostředí i potraviny polychlorované bifenyly (PCB), dnes je již nejsou takový problémem. Do prostředí se však dostávají stále nové cizorodé látky, které je třeba sledovat. Příkladem jsou třeba bromované retardátory hoření.
Nemalým nebezpečím jsou přírodní toxiny. Chovatelé již vědí, že plesnivé obilí či jiné krmivo do žlabu zvířat nepatří. Plísněmi tvořené mykotoxiny se totiž mohou dostat nejen do živočišných produktů, ale ohrožují také zdravotní stav zvířete a snižují jeho přírůstky. Kromě mykotoxinů však existují i toxiny jiných mikroorganismů, živočišné a rostlinné. Známým rostlinným toxinem je třeba solanin v bramborách či tomatin přítomný zejména v nezralých zelených rajčatech. K obsahu rostlinných toxinů by měli přihlížet šlechtitelé při hodnocení a doporučování nových odrůd. K přírodním toxinům patří i stresové látky, jejichž tvorbou rostliny reagují na poškození pletiva, ať již požerem škůdci nebo mechanickým poraněním. Přírodní toxiny samozřejmě existují i v produktech ekologického zemědělství.
Jak Hajšlová poznamenala, Evropská unie zavedla komoditní referenční laboratoře, mezi nimiž jsou pracoviště státních i soukromých subjektů. Domlouvají se, které cizorodé látky by se měly u dané komodity sledovat. Efektivní obranou konzumentů před možným ohrožením cizorodými látkami je systém rychlého varování, do něhož se ČR zapojila ještě před svým vstupem do Evropské unie. A doporučení? Před možným nepříznivým vlivem cizorodých látek nejlépe ochrání pestrá strava, která řeší i nebezpečí plynoucí z nevyvážené diety.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down