Podpora obnovitelných zdrojů energie, ekologická daňová reforma, čerpání bruselských peněz i spolupráce s ostatními resorty patří k prioritám nového ministra životního prostředí.
V minulosti běžné tvrdé kompetenční spory, jaké známe třeba z oblasti lesního a vodního hospodářství, by podle nového ministra životního prostředí Jana Petra Kalaše měla nahradit dohoda. Své další cíle v čele resortu Kalaš odvozuje od skutečného stavu životního prostředí a chce se, jak uvedl, soustředit hlavně na ty oblasti, které mají nejvážnější vliv na zdraví a kvalitu života.
Za nejproblematičtější v tomto směru považuje zhoršující se trend znečištění ovzduší a pokračující klimatické změny. Příčinu vidí hlavně v dopravě, vysoké a spotřebě energie, topeništích na fosilní paliva. Nízké je podle něj i využívání obnovitelných zdrojů. Proto dal pokyn ke znovuotevření programu Státního fondu životního prostředí na jejich podporu.
Kalaš konstatoval, že se stav našeho životního prostředí od roku 1990 výrazně zlepšil, zejména v emisích oxidu siřičitého a v čistotě vod. Přesto máme dostatečný prostor pro další zlepšení. Z dostupných nástrojů považuje za nejúčinnější ekonomické. Ty podle něj otevírají podnikatelskou iniciativu a ovlivňují příznivě také osobní volbu občanů. I proto ministr vítá připravovanou ekologickou daňovou reformu. Ta by však podle něj měla vyjít ze širokého konsenzu. Její přípravou pověřil nově ustavenou pracovní skupinu. Výsledkem reformy by mělo být daňové zvýhodnění použití obnovitelných zdrojů energie a naopak vyšší zatížení fosilních paliv.
Za jednu z hlavních úprav, které po jeho nástupu proběhly, označil Kalaš posílení těch částí úřadu, které se soustřeďují na ekonomické nástroje ochrany životního prostředí a jejich propojení na finanční zdroje a Státní fond životního prostředí. Kalaš počítá s tím, že v příštích letech začne do ČR proudit velké množství prostředků z Evropské unie. Na jejich čerpání se chce připravit ve spolupráci s ministrem místního rozvoje Petrem Gandalovičem. Nejde jen o dostatečnou kapacitu úřadu, ale také o zjednodušení administrativních postupů, aby bylo možné bruselské peníze opravdu efektivně využít. I proto nechal Kalaš udělat rozbor možností využití fondů. Chce odpověď na otázku, zda mají směřovat jen na několik velkých projektů, nebo spíše na více menších dobře geograficky rozvržených.
Kalaš žil od roku 1969 v zahraničí — Švýcarsku a USA. Má za sebou bohatou praxi v oblasti energie, energetického plánování, ekologie, finančních a ekonomických analýz a vedení managementu projektu. Pro švýcarskou vládu se angažoval v rozvojové spolupráci v Jižní Americe, Asii a Africe. Od roku 1994 působil ve Světové bance.
