Ovcí a beranů je u nás po dlouhém období poklesu v devadesátých letech stále více. Z asi 84 000 kusů v roce 2000 se jejich stavy zvýšily na letošních 103 000 kusů. V roce 1990 ale bylo v tuzemsku 430 000 ovcí a beranů. Chov se také za posledních 13 let výrazně přesunul od vlnařských k masným plemenům. Uvádí to ministerstvo zemědělství.
Chovatelé tak podle ministerstva reagovali na změnu odbytové situace, kdy v podstatě jediným poptávaným výstupem z chovu ovcí se stalo jehněčí maso.
Vlnařská plemena, která v roce 1990 představovala asi 63 procent stavů ovcí, se od roku 1996 neevidují. Naproti tomu plemena masná a s kombinovanou užitkovostí, jež byla na počátku devadesátých let zastoupena z 37 procent, mají v současnosti podíl 93 procent. Zbytek představují plodná a dojná plemena.
Počty ovcí v přepočtu na půdu jsou v Česku nízké a představují pouze 2,2 kusu na 100 hektarů zemědělské půdy, což je podle údajů ministerstva zemědělství výrazně méně než průměr Evropské unie.
Spotřeba jehněčího a ovčího masa na obyvatele za rok se v tuzemsku pohybuje kolem 0,1 kilogramu. Důvodem je především omezená nabídka z tuzemských zdrojů kvůli nízkým stavům ovcí.
Podle MZe zaznamenal v posledních letech světový obchod se skopovým masem výrazný nárůst. Ten byl způsoben dlouhodobým poklesem stavu ovcí a také náhlým oživením poptávky po skopovém v zemích EU, což byl důsledek výskytu takzvané nemoci šílených krav (BSE).
Tuzemská produkce jatečných jehňat je kvalitativně srovnatelná s Evropskou unií, a proto se při zvýšení početních stavů ovcí v Česku nabízí možnost tuto komoditu vyvážet, uvedlo ministerstvo.