Plochy slunečnice v České republice se od roku 2003 snížily téměř o polovinu. Na náš trh se dostalo nemálo vysoce výkonných hybridů, ale jejich výkonnost v praxi dosahuje sotva 40 – 60 % využití. Každý hybrid potřebuje specifické podmínky pro realizaci svých genetických vlastností.
Biologické vlastnosti hybridu jsou konstantní. Mimo vlastnosti hybridu je možné korigovat výnosový potenciál např. harmonickou výživou, ochranou proti plevelům a houbovým chorobám.
Nerespektování požadavků hybridů na půdně-klimatické podmínky má za následek snižování výnosu a kvality produkce.
Průměrná výše výnosů nažek u slunečnice nedosahuje reálných možností pro naše půdně-
-klimatické podmínky. Příčinou je řada faktorů propojených složitými vztahy, především agrotechnické nedostatky, fytopatologické problémy a kolísání srážek a teplot. V roce 2008 se výnos nažek v pokusech SPZO Praha u vybraných hybridů pohyboval od 3,14 do 4,27 t/ha (graf 1).
Hlavní podíl živin nezbytných pro růst přijímá slunečnice z půdy, kde jsou přítomny v relativně nízkých koncentracích, které se mění během vegetace a ovlivňují jak rychlost příjmu, tak i vnitřní koncentraci v rostlině.
Na příjem živin působí vedle zásoby živin v půdě a hnojení i ostatní ekologické faktory (povětrnostní, půdní a vyvolané technologickými zásahy), jakož i interferenční vlivy při příjmu živin a příjmová kapacita rostlin. Příjem jednotlivých živin a jejich využití je však různé. Experimentálně bylo zjištěno, že rostliny, vzhledem k celkové spotřebě živin, odebraly do začátku kvetení 60 % dusíku, 15 % fosforu a 80 % draslíku.
Na výnos 1 t nažek odebere slunečnice v našich podmínkách z půdy z každého hektaru zhruba 45 – 55 kg N, 30 kg P2O5 a 55 – 65 kg K2O. Návratnost živin v posklizňových zbytcích a kořenech je od 40 – 50 % (dusík, fosfor) až po 80 – 85 % (draslík, hořčík).
Odběr živin je částečně kryt z půdních zásob, část pochází z dříve aplikovaných statkových hnojiv a zbývající potřebu pokryjeme minerálními hnojivy.
Tento podíl je však u jednotlivých živin různý. Zatímco v případě dusíku dodáváme přímo ke slunečnici v minerálních hnojivech asi polovinu celkové potřeby (dusíkem hnojíme rostlinu), fosforem a draslíkem hnojíme rovnoměrně v rámci osevního postupu (fosforem a draslíkem hnojíme půdu).
Odběr živin je částečně pokryt z půdních zásob, na úrodných půdách můžeme ročně počítat na každý hektar s přísunem 25 – 45 kg dusíku pocházejícího z atmosféry. Další dusík můžeme započítat z dříve aplikovaných statkových hnojiv. U fosforu a draslíku jsou hlavním zdrojem statková a minerální hnojiva a samozřejmě předchozím hnojením vytvořená zásoba tzv. přijatelných živin. Důležitá je vyvážená výživa všemi hlavními živinami v optimálním poměru.
Obsah živin v nažkách a v posklizňových zbytcích u slunečnice jsme studovali v roce 2008 u tří hybridů slunečnice (Allium, ES Biba, PR64H61-high olei*) v pokusech SPZO Praha, na čtyřech ekologicky rozdílných stanovištích (Uherský Brod, Záhornice – ŘVO a Strachotice, Dobroměřice – KVO).
* Slunečnice se zvýšeným obsahem kyseliny olejové, označované jako high oleic (HO) hybridy, začínají být v popředí zájmu i v České republice. Tradičními pěstiteli jsou sousední Rakousko a Slovensko.
Jak vyplývá z dosažených výsledků, na obsahu živin v nažkách i posklizňových zbytcích se dominantně podepsal vliv stanovištních podmínek a také hybridů.
Obsahy makroživin v pokusech SPZO Praha u slunečnice v roce 2008 zobrazuje tabulka.
Závěr
Slunečnice je plodinou s vysokými nároky na rostlinné živiny. Dokáže využít živiny ze staré půdní síly a jelikož se po její
sklizni větší část živin do půdy zase vrací (především draslík), stává se i relativně dobrou předplodinou. Na méně úrodných půdách je nutné k následné plodině poněkud zvýšit dávky hnojiv, mimo jiné proto, aby se urychlil rozklad zbytků po sklizni slunečnice.
Poděkování: Firmě SPZO Praha za umožnění odběru vzorků slunečnice.
Příspěvek byl vypracován v rámci řešení projektu NAZV QH 81271.
Klíčové informace
- Slunečnice je plodinou s vysokými nároky na rostlinné živiny. Příjem jednotlivých živin a jejich využití se však liší, závisí na půdně-klimatických podmínkách stanovišť a také na vybraném hybridu.
- Významným faktorem ovlivňujícím příjem makro i mikroprvků je prostředí, především jeho půdně-klimatické podmínky.
- Zajištění vyrovnaného a rovnoměrného příjmu všech živin slunečnicí tvoří základní předpoklad pro dosažení optimálního výnosu nažek v požadované kvalitě.
Ing. Eva Kunzová, CSc.Výzkumný ústav rostlinné
výroby, v. v. i., Praha-Ruzyně
odbor výživy rostlin
