Nevládní organizace podaly zásadní připomínky k návrhu novely vládního nařízení upravujícího systém mléčných kvót. Nejtvrdší výhrady mají k paragrafu 5, který má zpřísnit schvalování odběratelů. Shodně odmítají také navrhované rozdělování národní rezervy pouze jednou za rok.
Paragraf 5 chce mimo jiné zakotvit „závazek žadatele (o schválení odběratele – pozn. red.), že veškeré mléko bude dodávat výlučně zpracovatelskému podniku za účelem jeho mlékárenského ošetření, popřípadě zpracování“. U tohoto ustanovení se návrh novely nařízení vlády č. 244/2004 Sb. odvolává na vyhlášku o veterinárních požadavcích na mléko a mléčné výrobky. Podle Zemědělského svazu ČR (ZS) jde ovšem návrh nařízení v tomto bodě naprosto nad rámec předpisů ES, které toto nikde neupravují a ani členskému státu nedávají takové zmocnění. „Navíc se návrh odkazuje pouze na mlékárnu schválenou Státní veterinární správou ČR, tedy na území České republiky. Avšak veterinární dozor SVS nad mlékárenskými provozy zde vůbec nesouvisí s procesem schvalování odběratele v režimu produkčních kvót mléka,“ namítá ZS. Podle autora předlohy – ministerstva zemědělství – z uvedeného odkazu na veterinární vyhlášku vyplývá definice zpracovatelského podniku na území EU a nikoli veterinární dozor.
Agrární komora ČR (AK) poukazuje na to, že ustanovení § 5 nemůže jít nad zákon o Státním zemědělském intervenčním fondu, ani nad rámec unijní legislativy. AK také tvrdí, že nařízení by omezilo svobodné podnikání a porušilo tím Listinu základních práv a svobod. „Máme pocit, že předložený návrh novely je jen snahou napravit neúspěšný pokus SZIF, kdy se ve správním řízení snažil mlékařským družstvům odejmout osvědčení odběratele. Nyní má vzniknout právní norma, která by tyto účelové snahy v budoucnu jen legalizovala,“ uvádí ve svém stanovisku AK a shoduje se tak s názorem ZS.
Svaz chápe jako velmi tvrdé ustanovení, které umožňuje odběrateli odejmout jeho schválení. Navíc je podle ZS tak široce definováno, že dává veliké možnosti pracovníkům SZIF ukončit podnikání řady subjektů. „Související nařízení komise i dosavadní praxe hovoří o odejmutí oprávnění až po opakovaném porušení informační nebo evidenční povinnosti, popřípadě o peněžité pokutě,“ připomíná ZS. Zdůrazňuje rovněž, že není důvod odebírat již jednou vydaná schválení a podle jiných pravidel přidělovat nová, aniž by unijní předpisy a zákon o SZIF doznaly změn. Komora chce návrh doplnit tak, aby současní odběratelé byli automaticky považováni za odběratele i po nabytí platnosti novely.
Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ) požaduje doplnit text § 5 tak, aby odběratel dodával veškeré mléko zpracovatelskému podniku působícímu v rámci trhu (území) EU. V současném návrhu působnost v rámci EU chybí.
Všem třem organizacím se nelíbí navrhovaná změna, aby se rezerva kvót rozdělovala jednou za rok místo dvakrát jako dosud. „Dvoukolový systém je nepochybně objektivnější,“ odůvodňuje ASZ. Za zachování dvou termínů pro rozdělení kvóty se rovněž přimlouvají AK a ZS, podle kterého časté změny pravidel nevyvolávají stabilitu v podnikatelských plánech producentů mléka.
Zemědělský svaz dále požaduje, aby SZIF průběžně – alespoň čtvrtletně - informoval o aktuálním objemu rezervy a odmítá, aby se měnil způsob jejího rozdělení, když ten současný je výsledkem dohody MZe a nevládních organizací. ZS i AK chtějí do nařízení doplnit povinnost pro SZIF informovat odběratele o jakékoliv změně týkající se držitele kvóty, a to do 15 dnů od změny. ZS zásadně odmítá novou povinnost pro zemědělce, kteří by měli každý měsíc zasílat na SZIF informace o plnění dodávkové kvóty. „Po několika letech fungování mléčných kvót je to nadbytečná administrativní zátěž zemědělců,“ namítá svaz.
ASZ naopak vítá nově zařazené ustanovení, podle kterého by při převodu kvóty formou darování v řadě přímé již nedocházelo ke snížení nebo odnětí kvóty.
