Odborníci hledají objektivnější způsob mysliveckého plánování

Vědci z Mendelovy univerzity v Brně se snaží stanovit, jaké množství spárkaté zvěře je pro krajiny českých národních parků únosné. Jako modelový příklad poslouží Národní park České Švýcarsko, kde jsou nově vznikající lesní porosty pod silným tlakem velkých býložravců. Na obnovujících se plochách zůstávají pouze smrky, které nejsou pro jeleny a srnce příliš atraktivní. Už nyní je jasné, že množství býložravců bude potřeba regulovat, protože v krajině kromě několika vlků nemají přirozeného nepřítele. V době po kůrovcové kalamitě dosavadní způsoby mysliveckého hospodaření selhávají, vědci se proto snaží najít nové cesty. Informovala o tom Mendlova univerzita (MENDELU).

Tým kolem Radima Plhala z Lesnické a dřevařské fakulty MENDELU se snaží najít nový a objektivnější způsob mysliveckého plánování. Míra lovu by se mohla odvíjet nově od stavu ekosystému a intenzity vlivu zvěře na vegetaci. To znamená nejdříve zjistit míru poškození lesního prostředí zvěří. V dalším kroku odhadnout početnost populace a stanovit výši lovu. „Mým úkolem je pomocí fotopastí a analýzy získaných snímků stanovit odhad populační hustoty zvěře. Kolega se pak zase zaměřuje na posouzení vlivu býložravců na vegetaci. Používá k tomu především kontrolní a srovnávací plochy. Princip je obecně známý a dokonce stanovený legislativou. V zájmovém území se na vhodných lokalitách s přirozenou obnovou jedna ploška zaplotí a druhá stejně velká pouze vyznačí," uvedl Plhal. Vědci pak obě plochy pozorují a porovnají, jak odrůstají stromky v zaplocené a nezaplocené ploše. Podle Plhala je podobný systém mysliveckého hospodaření využitelný pro národní parky i další chráněná území, případně i běžné lesní celky a honitby. „Jak metoda fotopastí, tak i metoda kontrolních a srovnávacích ploch není nikterak složitá a minimálně orgány státní správy by si je mohly osvojit. Ve výsledku získají efektivní nástroj pro kontrolu lesnického i mysliveckého hospodaření," uvedl Plhal. Národní parky mají tu výhodu, že rozhodnutí, jak se v nich bude myslivecky hospodařit, je pouze na jediném subjektu, a tím je právě jejich správa. Management lovu a myslivosti by měl podle brněnských vědců přesně reagovat a kopírovat požadavky ochrany přírody. "V současné době, kdy se rozpadají velké plochy dospělých porostů a čeká se na přirozenou obnovu v co možná nejpestřejším složení, měly by okamžitě začít fungovat přísná pravidla na uskutečňování intenzivního lovu, aby měla přirozená obnova šanci vzniknout a odrůstat," uvedl Plhal. Tím, že nový systém hospodaření zatím chybí, hrozí pokračování smrkových monokultur. Smrk je jedním z nejméně potravně atraktivních druhů vegetace. *

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down