Počty hrabošů se v říjnu ve srovnání se zářím sice mírně snížily, stále ale představují ohrožení pro oseté plodiny, v současnosti jde zejména o ozimy. Zatímco v srpnu Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) evidoval průměrně 603 používaných východů z nor na hektar, a v září počet stoupl na 732, v říjnu se snížil na 708. To stále představuje 2,7 násobek takzvaného prahu škodlivosti. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě.
"Oproti září klesly hodnoty výskytů v nově osetých ozimech, částečně též na strništích nebo ve výdrolech sklizených plodin z trojnásobku prahu škodlivosti na 1,7 násobku. To v průměru odpovídá 358 aktivních nor na hektar," uvedla mluvčí úřadu Ivana Kršková.
Nejhorší situace je v Jihomoravském, Olomouckém a Zlínském kraji, kde odborníci zjistili extrémní počty používaných nor na hektar, v průměru od 1216 do 1710 nor. Lokálně přesáhly počty nor ve víceletých porostech krmných plodin i deseti- a dvacetinásobku prahu škodlivosti, tedy 4000 až 8000 nor. Tyto počty se objevily nejen ne Moravě, ale také ve Středočeském kraji. Potíže s hraboši mimo Moravu jsou na Kutnohorsku, Kolínsku, Ústeckoorlicku, Chomutovsku, Mostecku, Nymbursku a Třebíčsku.
V ohrožených okresech platí výjimka, že lze ponechat pole bez osetí meziplodinou, případně po vysetí meziplodiny či ozimu aplikovat přípravky pro ochranu rostlin. Od 22. září do 20. ledna příštího roku je také možné používat rodenticidy, tedy jedy hubící hraboše, ve zvýšené dávce do deseti kilogramů na hektar přímo do nor. Jeho použití je třeba předem hlásit.
Hraboši se obvykle vyskytují lokálně. Zatímco některá pole jsou schopni ve velkém zlikvidovat, tak jiná blízká pole nejsou zdaleka tak zasažená. Hraboši jsou však problémem nejen na polích, ale i pro mladé ovocné stromy či pro révu vinnou i trvalé travní porosty, které slouží jako zásobárna krmiva pro zvířata.*
