Rozšíření a scelení prvních, nejpřísněji chráněných zón je základním předpokladem pro zdárné fungování šumavského národního parku, uvádí se v prohlášení vědecké sekce Rady Národního parku Šumava (NPŠ). Její členové upozorňují, že o odborných stránkách ochrany přírody v národním parku nemohou rozhodovat starostové a politici, ale odborníci na základě vědeckých poznatků. Rada tak odmítla dubnové rozhodnutí ministerstva životního prostředí tento plán správy parku odložit a dál o něm jednat se šumavskými obcemi.
Tajemník sekce Jaromír Bláha konstatoval, že návrh předložený správou NPŠ na rozšíření a scelení prvních zón s odstupňovaným režimem zásahů proti kůrovci, při kterém zůstane pětina území ponechána samovolnému vývoji, směřuje správným směrem a je odborně podložený.
Ministerstvo životního prostředí nezpochybňuje podle její mluvčí Karolíny Šůlové myšlenku rozšiřovat a scelovat první zóny. Zároveň ale zastává názor, že je třeba obce přesvědčit, že je to správná cesta. Není možné ji prosazovat násilím, aniž by o tom lidé, kteří tam žijí, byli přesvědčeni, dodala mluvčí.
Ministr životního prostředí Libor Ambrozek v polovině dubna při návštěvě Šumavy spolu s předsedou KDU-ČSL Miroslavem Kalouskem řekl, že chce debatu o podobě šumavského parku vrátit na věcnou úroveň. Proto přerušil řízení o pravidlech pro druhé zóny parku s tím, že bude s obcemi o změně hranic zón dál jednat.
Tento zásah nyní označili členové vědecké sekce za politický a vyzvali Ambrozka, aby o věci rozhodl ve správním řízení a nepřipustil politické zásahy do státní exekutivy. Starostům obcí vzkázali, aby své připomínky uplatnili v rámci správního řízení, jež začalo před více než dvěma měsíci.
Ředitel NPŠ Alois Pavlíčko uvedl, že názor vědecké sekce je v souladu s dlouhodobým úkolem správy parku, kterým je odstranit nedostatky ve vymezení zón. Nyní je v parku 135 prvních zón a cílem je scelit je tak, aby se jejich počet snížil asi na polovinu. Plán počítal, že nejpřísněji chráněné zóny budou již letos vyhlášeny asi na pětině území šumavského parku. Obce se ale bojí šíření kůrovce a omezení hospodaření ve svých lesích.
