Odborníci tvrdí, že panika je zbytečná

I kdyby se virus ptačí chřipky dostal do České republiky, byl by to problém pouze veterinární. K přenosu na člověka je nutný těsný kontakt s nakaženým zvířetem, masem se choroba nešíří a virus navíc ničí i záhřev na 70°C. Nesmyslné je ničení ptačích hnízd i vykupování léků.

Stop dovozu drůbeže ze zemí, kde se nákaza vyskytla, opatření na ochranu velkochovů, zákaz soustřeďování drůbeže a ostatních ptáků na jednom místě — tedy výstav, trhů apod., a také pořádání soutěží holubů a nově i dovozu okrasných ptáků ze třetích zemí patří ke krokům na ochranu našeho území před zavlečením ptačí chřipky. Omezeni jsou i ti, kteří k nám cestují ze států mimo Evropskou unii se svými opeřenými miláčky. Vstup do ČR je v takovém případě jen přes veterinární stanici v Praze Ruzyni. Podmínkou navíc je také vakcinace či 30denní karanténa ptáka. O tomto novém omezení informoval ministr zemědělství Petr Zgarba.
V hlášeních o výskytu ptačí chřipky je podle Milana Maleny, ústředního ředitele Státní veterinární správy ČR (SVS), třeba rozlišovat, zda jde o nákazu nízkopatogenním, nebo vysocevirulentním virem. V prvním případě se objevují jen ojedinělé úhyny a tento virus se vyskytoval v minulém i předminulém roce v Itálii a nyní je třeba ve Švédsku. Nebezpečný pro chovy a potenciálně i pro člověka, který by s nemocnými ptáky přišel do těsného styku, je vysoce patogenní virus. V jeho případě dosahuje úhyn v napadených chovech přes 70 procent.
Aby všechny resorty, jichž se otázka ptačí chřipky třeba jen okrajově týká, postupovaly koordinovaně, zajišťuje Ústřední nákazová komise, která také rozhoduje o dalších krocích. Ty vyplývají z rozhodnutí či doporučení, jež na základě situace přijímá Evropská komise. Ptačí chřipka představuje nebezpečí zejména pro velkochovy drůbeže. U nás jsou všechny uzavřené v halách, omezený je také kontakt obsluhy s ptáky. Veterinární dozor je jak u vyskladňování drůbeže v chovech, tak při její přejímce na porážce. Tuto pro naše podmínky naprosto běžnou zásadu potvrzuje nejen ústřední ředitel SVS Milan Malena, ale také třeba Lenka Martinková, manažerka kvality ze společnosti Agropol Food, nebo generální ředitel společnosti Xaverov Milan Říha. Veterináři navíc kontrolují i poražená zvířata na lince a příznaky ptačí chřipky, které poznamenávají vnitřnosti ptáků, jim proto nemohou uniknout. Všechny drůbeží masné výrobky jsou tepelně opracované a také kuřata či další drůbež se nekonzumují v syrovém stavu.
Přes medializaci ptačí chřipky prodej drůbežího masa neklesá. "České drůbeží maso je bezpečné," ujistil ředitel Sdružení drůbežářských podniků ČR František Mates. Připomněl obrovské investice, které musely drůbežářské podniky vynaložit, aby splnily náročné hygienické požadavky unie. Zatímco podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Veleby jsou přijatá ochranná opatření dostatečná, chovatelé sdružení v Českomoravské drůbežářské unii doporučují navíc i zákaz venkovních malochovů drůbeže. To je však podle ministra nejen nad rámec přijatých opatření Evropské komise, ale také existujících rizik.
Podle Martinkové je příznačné, že se ptačí chřipka přenosná na člověka objevila v Asii. Původní virus byl totiž schopen nakazit pouze prasata. Způsob chovu v Asii, kde většinou v jedné místnosti žijí lidé s drůbeží, prasaty i jinými domácími zvířaty, umožnil mutaci viru, který nyní může ohrozit přímo člověka. To se zatím právě díky zmíněným extrémním podmínkách chovu a úzkému kontaktu se zvířaty, stalo jen v jihovýchodní Asii. Tam onemocnělo celkem 118 lidí, z nichž 61 na tuto chorobu zemřelo. Podle hlavního hygienika ČR Michaela Víta sledují zdravotníci výskyt ptačí chřipky od roku 1997 a doposud nikde nezaznamenali přenos choroby mezi lidmi. Vít ujistil, že máme potřebnou zásobu antivirotik, budou i vakcíny proti chřipce. Přednostně se očkují lidé, kteří přicházejí do těsného kontaktu s drůbeží, tedy veterináři a pracovníci působící v chovech a na drůbežích porážkách. Z ostatních obyvatel pak staří, chronicky nemocní lidé, pro které je běžná chřipka nebezpečná.
Ptačí chřipka byla v několika případech prokázána u volně žijících, zejména vodních ptáků. Podle mluvčí ministerstva životního prostředí (MŽP) Karolíny Šůlové však tito ptáci nepředstavují pro člověka žádné riziko, protože s nimi nepřijde do těsného kontaktu a navíc není pravděpodobné, že by přenesli chorobu na velké vzdálenosti. MŽP připravuje seznam oblastí, kde se shromažďuje velké množství vodních ptáků a určuje také trasy jejich tahů. Jde však o preventivní opatření. Mluvčí upozornila, že ostatní druhy ptáků, například jiřičky, nepředstavují riziko. Zákon o ochraně přírody a krajiny pod pokutou zakazuje ničit hnízda volně žijících ptáků a také jejich odchyt a usmrcování.