Odborníci z Mendelovy univerzity v Brně a dalších pracovišť se zaměří na změny v lesních půdách na kalamitních holinách. Během tří let chtějí zjistit, jak moc kůrovec v Česku poškodil "zelené plíce", tedy lesy s nezastupitelnou rolí při vázání atmosférického uhlíku. Navrhnou hospodářské postupy, které podpoří zadržení uhlíku v půdě a pokusí se předpověděť další vývoj v souvislosti s postupem kůrovcové kalamity, uvedl mluvčí univerzity Filip Vrána.
České lesy a lesní hospodářství jsou v problémech od roku 2018, a to zvláště tam, kde převažovaly smrky. "Navzdory zaběhnutým poučkám a názorům o tom, že kůrovcem jsou ohroženy spíše starší porosty v mýtním věku, poslední kůrovcová kalamita dopadla v podstatě na všechny věkové třídy, snad s výjimkou nejmladších porostů do 20 let," uvedl Martin Valtera z Ústavu lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie Mendelovy univerzity
Výsledkem jsou tisíce hektarů kalamitních holin. Na odlesněných plochách panují špatné klimatické podmínky. Dalším problémem je nedostatek vhodného sadebního materiálu, což nezřídka vede k opětovné výsadbě smrku. "Tyto rozsáhlé změny v lesní krajině mají zásadní dopad na biologické procesy v půdě, vázání uhlíku a hydrologii půd, jakož i koloběhy živin a dalších prvků, jež se mohou z půdy následně vyplavovat do vodních toků," uvedl Valtera.
Poslední roky jsou v českém prostředí bezprecedentní, proto vědci chtějí změny v půdě na holinách důkladně prozkoumat. "Konkrétně nás zajímá uhlík, který se může ve zvýšené míře uvolňovat z půdy, a to po dobu, než dojde k jejímu zakrytí následnou vegetací, ať už díky samovolné sukcesi, umělému zalesnění anebo kombinací obojího," doplnil Radek Novotný z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti.*
