29.04.2010 | 09:04
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Odchov: podmínka úspěšného podnikání

Odchov telat, který dokáže připravit zvířata tak, aby mohla za dva roky převzít ve stádě štafetu produkce a plně využít své geneticky zakódované schopnosti, je podmínkou úspěšného chovu dojnic a výroby mléka. Zvládnutí tohoto procesu prověří nejednoho chovatele a dosažené výsledky mohou být významným měřítkem jeho chovatelských schopností.

Cesta k nízkým ztrátám telat je náročná, ale dosažení úspěchu je reálné a doložitelné na konkrétních chovech.
K největšímu počtu ztrát telat dochází v souvislosti s porodem a bezprostředně po narození. Naopak, po odstavu jsou ztráty telat v dobře řízených chovech spíše výjimkou.
V tabulce 1 jsou uvedeny hodnoty, podle kterých lze orientačně zhodnotit úspěšnost vašich chovů.
V tabulce 2. uvádím výsledky skutečných chovů.

Příprava na porod

Velmi důležitým úkolem chovatele v souvislosti se snahou minimalizovat ztráty telat je připravit dojnici takový způsob ustájení a výživy, aby se v rámci možností omezil negativní vliv nezvládnutého zdravotního stavu matky.
Rozhodujícími faktory jsou:
1. Kondice a zdravotní stav matky
Jsou ovlivněny průběhem minulých laktací a včasností zabřeznutí. Může se stát, že matka vlivem své zdravotní historie začne trpět metabolickým onemocněním (nejčastěji ketoacidózou) ještě před porodem a to může negativně ovlivnit zdravotní stav telete. Důležitá je prevence všech metabolických onemocnění zvířat a kvalitní práce v oblasti reprodukce tak, aby do fáze přípravy na porod nepřicházela zvířata příliš tučná.
Prevencí u zvířat s predispozicí je sledování jejich zdravotního stavu před otelením a zvíře, u kterého se začnou projevovat příznaky metabolického onemocnění, okamžitě léčit. Rizikovou skupinou jsou přetučnělá zvířata na vyšších laktacích.
2. Minimalizace stresu zvířat před porodem, zajištění maximálního komfortu ustájení
Rizikovou skupinou jsou březí jalovice. Spuštění a průběh porodu je řízen kortikosteroidními hormony. Tyto hormony chrání organismus i před vlivem stresu a jsou při stresu uvolňovány do krevního oběhu. Pokud je matka pod vlivem těchto hormonů v důsledku stresu již před porodem, může dojít k předčasnému porodu, nebo naopak může být narušen průběh porodu a negativně ovlivněna životaschopnost telete. Je vhodné umístit porodnu v klidné části farmy, oddělit jalovice od starších zvířat.
3. Dojnice před porodem musí mít zajištěnou adekvátní výživu tak, aby kromě živin pro svou potřebu dokázala pokrýt i živiny potřebné pro růst plodu a tvorbu všech složek kolostra. Tyto životně důležité látky následně při prvním napití předá teleti.

Vedení porodu

Správné vedení porodu je klíčové pro přežití telete a pro minimalizaci poporodních komplikací.
Již několik týdnů před porodem dochází vlivem hormonálně řízených procesů k přípravě matky na přicházející porod. Vemeno se začíná plnit mlezivem, dochází k otoku vulvy, relaxují pánevní vazy. Z pochvy vytéká čirý hlen srovnatelný s hlenem pozorovaným při říji.
Vlastní porod má tři fáze:
1. Přípravná fáze – dochází k relaxaci a dilataci krčku. Zvíře je neklidné, přešlapuje, ohlíží se na břicho a slabiny, dochází k časté defekaci a urinaci. Tato fáze trvá u krav 3 – 6 hodin (u jalovic 4 – 10) a končí, jakmile jsou viditelné plodové obaly.
2. Druhá fáze začíná prasknutím vnějšího plodového obalu a odtokem plodové vody. Bezprostředně potom začne tele prostupovat krčkem do pochvy. Po průniku telete do pochvy dochází k prasknutí druhého obalu a k výtoku tekutiny, která má konzistenci hlenu s lubrikačními vlastnostmi. Doba mezi prasknutím prvního a druhého plodového obalu bývá přibližně jedna hodina. Následují na pohled zjevné, intenzivní kontrakce, krčkem prochází hlava, ramena a v několika okamžicích je narozené celé tele. Většina krav se otelí za 1 – 2 hodiny (jalovice za 2–4) po prasknutí prvního obalu.
3. Poslední fáze porodu – involuce: Dochází k rychlé kontrakci dělohy, uvolní se spojení mezi placentou a dělohou. Tato fáze končí obvykle do osmi hodin úplným uvolněním a vytlačením placenty. Pokud uvolnění placenty nenastane do 12 hodin, hovoříme o retenci placenty.
V první fázi se doporučuje monitorovat zvíře v hodinových intervalech.
Během druhé fáze se intervaly kontrol průběhu porodu zkracují na půl hodiny. Při kontrolách je rozhodující vyhodnotit, zda dochází k přiměřenému postupu v průběhu porodu. Pokud vznikne podezření na abnormalitu, je třeba zkontrolovat, zda se v porodních cestách nachází dvě nohy a hlava (přední poloha), případně dvě nohy a ocas (zadní poloha). Všechny ostatní nálezy jsou víceméně indikací k přivolání zkušeného porodníka, případně veterináře.
Pro zdárné zvládnutí porodu je důležité zachovat rozvahu, mít porod plně pod kontrolou a současně neuspěchat pomoc při porodu, aby bylo ponecháno dostatek času pro uvolnění porodních cest.

Důležitá doporučení

Doplen Jones a Jud Heindrichs uvádějí ve svých doporučeních:
Jestliže
– při první fázi porodu nezaregistrujete pokrok déle než čtyři hodiny, vyšetřete zvíře,
– se objeví plodové obaly a postup porodu se zastaví, vyšetřete zvíře,
– za hodinu(u jalovic za dvě hodiny) po odtoku plodové vody nedošlo k postupu, vyšetřete zvíře,
– jsou přerušeny aktivní stahy na více než 30 minut, vyšetřete zvíře,
– matka nebo plod jeví známky stresu, zahajte pomoc,
– je tele v porodních cestách v zadní poloze, zahajte pomoc,
– matka je příliš slabá, jeví známky vyčerpání, zahajte pomoc,
– nedokážete zjistit příčinu problému, volejte pomoc,
– víte kde je problém a nedokážete ho řešit, volejte pomoc,
– se pokoušíte bez úspěchu řešit problém déle než 30 minut, volejte pomoc.

Poporodní ošetření, správné napojení mlezivem

1. Po narození je třeba vyčistit nozdry a dutinu ústní a zkontrolovat dýchání.
V případě potřeby je možno stimulovat dýchání drážděním nozder stéblem čisté slámy, polití hlavy studenou vodou, masáží hrudníku slámou (nahrazuje péči matky – olizování).
2. Ošetření pupku je prevence průniku infekce přímo do krevního oběhu. Infekce pupečního pahýlu může být příčinou rychlého úhynu telete.
3. Včasné přemístění telete do prostředí s nízkým infekčním tlakem je prevencí infekčních onemocnění v prvních dnech života. Je třeba pamatovat i na hygienické podmínky porodny a na zajištění tepelné pohody telete. Do venkovních bud přemísťujeme telata až po osušení.
4. Správné napojení mlezivem je základním předpokladem zajištění pasivní imunity telete až do období rozvoje vlastního imunitního systému.
Důraz při napájení telat mlezivem by měl být kladen na včasnost napojení, kvalitu a množství podaného mleziva. Schopnost absorbovat protilátky klesá, a po 24 hodinách prakticky zaniká.
Tato skutečnost je dána snižující se schopností prostupu velkých molekul, imunoglobulinů střevem a současně zvyšující se aktivitou proteolytických enzymů, které způsobují trávení protilátek.
Mleziva by měly být podány do jedné hodiny po narození tři litry a do osmi hodin znovu totéž množství. Kvalitu mleziva lze stanovit měřením hustoty přímo na farmě, při standardní výživě před porodem nebývá s obsahem protilátek zásadní problém.
Při dojení, skladování a manipulaci s mlezivem je velmi důležité předcházení bakteriální kontaminaci. Mlezivo je velmi dobrá živná půda a stejně jako můžou pronikat v prvních hodinách života střevem protilátky, můžou snadno proniknout i bakterie. V případě patogenů pak dochází k rychlému rozvoji infekce s fatálními následky pro tele. Při vlastním napájení telat je třeba manipulovat se zvířaty tak, aby se minimalizoval stres. Při stresu telat byl prokázán pokles absorpce imunoglobulinů.
Kvalitu napojení mlezivem lze poměrně snadno a efektivně kontrolovat stanovením obsahu celkové bílkoviny v krevním séru telat ve stáří mezi 2. a 6. dnem. Metoda kontroly je natolik prověřená, že na ní je možno postavit odměňování pracovníků, kteří napájení telat zajišťují. Analýzu provádí každá klinická laboratoř na běžné poliklinice, cena vyšetření je kolem 20 Kč za vzorek. Interpretaci výsledků přináší tab. 3.

Infekční onemocnění

Zvládnutím porodů a správným napojením telat mlezivem lze dosáhnout ztrát do 10 %.
Snížit počet mrtvě narozených telat pod 7 % vyžaduje kvalitní a cílevědomou práci a zejména pokrytí celého dne v rámci časového rozpisu dohledu nad porodnou.
Stejně tak i při maximální péči u napájení telat, hygieny poporodní péče a ustájení dochází i u nejlepších chovatelů ke ztrátám kolem 3 % telat v období mléčné výživy.
Za tyto ztráty bývají obvykle zodpovědní původci infekčních onemocnění. To ale nevylučuje možný prvotní vliv chovatelské, nejčastěji dietetické chyby. Dietetická chyba obvykle vyvolá průjem, se kterým souvisí změna prostředí ve střevě. Následně dojde k poruše rovnováhy mezi bakteriemi kolonizujícími střevo. Tím nastane příležitost pro patogeny, které se v dané situaci dokážou pomnožit a následně dojde k napadení stěny střeva, vznikne zánět střeva, případně může patogenní agens proniknout do krve a dojde k celkovému onemocnění, často k úhynu.
Infekční onemocnění, která se nejvíce podílejí na ztrátách telat:
Infekce E. coli: Jedná se o onemocnění způsobené různými kmeny a projevující se různými formami onemocnění, nejčastěji mezi 1. a 5. dnem života. Enterotoxemická forma je způsobená kmeny E. coli, které napadnou stěnu střeva a produkují toxin. Je typický vodnatý, profuzní průjem, dochází k úhynu v souvislosti s dehydratací, někdy dojde k úhynu ještě před rozvinutím se příznaků průjmu.
Jiná forma infekce je způsobená kmeny, které napadají střevní buňky a způsobují jejich rozpad. Toto onemocnění bývá provázeno průjmy s příměsí krve a zbytky sliznice. Telata jsou dehydratovaná, rychle chřadnou, zpočátku může být registrovaná horečka, později se teplota vrátí k normálu. Úhyn: opět v důsledku dehydratace.
Třetí formou onemocnění je septikemie. Jedná se o pomnožení bakterií v krvi a proniknutí do všech tkání. K této formě dochází nejčastěji po infekci špatně zdezinfikovaným pupečním pahýlem, případně po pozření bakterií ještě před napojením mlezivem.
Léčba všech forem je málo úspěšná. Spočívá v rehydrataci, aplikaci protizánětlivých přípravků a antibiotik při celkových příznacích onemocnění. Největší efekt v boji s tímto patogenem má dobrá hygiena porodny a telecích budek, dezinfekce pupku hned po porodu za použití jódu a kvalitní napojení mlezivem. Je možno vakcinovat matky.
Clostridium perfringens – tato bakterie se vyskytuje i za normálních podmínek ve střevě telat. Problém nastává, pokud dojde k jejímu dramatickému přemnožení. Bakterie zabíjí telata obvykle bez jakýchkoliv příznaků produkcí systémového toxinu. Někdy je možné pozorovat nervové příznaky – špatné ovládání pánevních končetin. K přemnožení bakterie dochází vlivem narušení normálních trávicích procesů ve střevě, nejčastěji při zkrmování nekvalitní mléčné náhražky. Léčba může být sporadicky úspěšná při aplikaci antibiotik v počátečním stadiu onemocnění.
Bovinní virová diarrhoea (BVD) – tato infekce významně komplikuje ostatní onemocnění rozvojem imunodeficience u postiženého telete. V chovech, kde se BVD vyskytuje, je třeba zavést ozdravovací program, který je nejlevnějším a nejkoncepčnějším řešením tohoto onemocnění.

 

Klíčové informace

- Ze zkušeností a z vyhodnocovaných výsledků vyplývá, že největší efekt ve snížení ztrát telat je dosahován zajištěním intenzivní péče při narození a v prvních hodinách života. 
- Pokud se podaří do venkovní boudy přesunout zdravé, neinfikované, mlezivem napojené tele, je jeho  onemocnění a případná ztráta málo pravděpodobná.
- Existuje řada dalších možných příčin ztrát telat. Je známo mnoho možných opatření při řešení problémů. Je ale zřejmé, že chovatelé, kteří zvládají a mají pod kontrolou uvedené doporučené postupy, dokáží dosahovat špičkových výsledků
.

 

MVDr. Václav Osička
veterinární lékař a chovatel

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down