Odhad plemenných hodnot a SEUROP

Základním předpokladem šlechtění zvířat je odhad plemenné hodnoty pro selekční kritéria. Společným úsilím Českého svazu chovatelů masného skotu a vědeckých pracovníků byl vytvořen systém genetického hodnocení pro masný skot. V současné době je odhadováno 21 plemenných hodnot pro tři skupiny vlastností. Nedílnou součástí šlechtění masného skotu je hodnocení kvality jatečně upraveného těla metodou SEUROP a následný odhad plemenných hodnot pro tyto vlastnosti.

Cílem naší práce bylo odhadnout genetické parametry pro hmotnost jatečně upraveného těla (JUT) a hodnocení zmasilosti a protučnělosti jakožto podkladu pro odhad plemenných hodnot.
K dispozici jsme měli údaje o hodnocení 11758 zvířat (potomků 2117 otců) dvanácti masných plemen a kříženců s dojenými a kombinovanými plemeny (aberdeen angus – 2747, hereford – 2617, charolais – 2433, masný simentál – 1377, limousine – 623, piemontese – 564, blonde d'Aquitaine – 513, galloway – 433, gasconne – 132, highland – 129, belgické modré – 82, salers – 2).
Zvířata pocházela z chovů zapojených do kontroly užitkovosti. Padesát šest procent hodnocených jedinců bylo čistokrevných nebo s podílem masného plemene nad 88 %. Ostatní jedinci byli produkty křížení s vyšším podílem masných plemen (nejméně 50 %). Jedinci pocházeli z 1322 chovů, byli poraženi na 87 jatkách a hodnoceni 139 klasifikátory. Hodnocena byla zvířata ve věku od 252 do 7673 dnů. Býků bylo 47,9 % (26,6 % mladí býci, 21 % býci a pouhých 0,3 % volové), 52,1 % krav (42,1 %) a jalovic 10 %.

Výsledky práce

V grafu 1. jsou znázorněny počty jedinců podle porážky v rocích. Padesát procent všech zvířat bylo poraženo do věku dvou let. Nejstarší býk v souboru byl poražen ve věku 14 let a nejstarší kráva ve věku 21 let.
V tabulce 1 jsou uvedené průměry věku porážky, hmotnosti JUT, hodnocení zmasilosti a protučnělosti podle jednotlivých plemen. Pro naše statistické účely jsme hodnocení zmasilosti S, E, U, R, O a P nahradili číselným hodnocením, kde S = 6 a P = 1. Průměrný věk při hodnocení byl výrazně nejnižší u masného plemene belgické modré jakožto zástupce intenzivních masných plemen. Taktéž hmotnost JUT a hodnocení zmasilosti byla nejvyšší u tohoto plemene. Vyšší hmotnost JUT vykazovala plemena většího tělesného rámce. Nejnižší hmotnost JUT extenzivní plemena malého rámce. Nejvyšší průměrné hodnocení protučnělosti vykazovalo plemeno hereford, nejnižší protučnělost vykazovalo plemeno piemontese.
Soubor byl podroben kontrole správnosti dat. Jedinci s netto přírůstkem od narození do dne poražení nižším nebo vyšším než 3 směrodatné odchylky od průměru v rámci skupin podle věku porážky a pohlaví byli ze souboru pro odhad genetických parametrů vyřazeni. Dále byli ze souboru pro odhad genetických parametrů vyřazeni jedinci, kteří měli méně než dva vrstevníky, jedinci hodnocení klasifikátorem, který posoudil méně než čtyři jedince a jedinci, kteří měli v souboru méně než tři polosourozence po otci. Dále jsme soubor omezili pouze na zvířata poražená do věku tří let. Velikost tohoto souboru byla 4624 jedinců s výsledky SEUROP a 17 479 všech jedinců (včetně předků).
Pro odhad genetických parametrů a plemenných hodnot byla zvolena modelová rovnice zohledňující tyto efekty:
- Pohlaví: pevný efekt, dvě úrovně (jalovice, resp. krávy/býci)
- Věk při hodnocení: regrese zohledněná pomocí Legendreova polynomu samostatně pro jalovice (resp. krávy) a býky
- Věk matky – pevný efekt, pět úrovní (do tří let, čtyřleté, pěti až sedmileté, nad sedm let a dárkyně embryí)
- Klasifikátor – pevný efekt
- Skupina vrstevníků – pevný efekt, skupina společně chovaných zvířat (stádo + rok + období)
- Přímý heterozní efekt – regrese
- Náhodný efekt zvířete (plemenná hodnota)
- Náhodná reziduální chyba
Pevné efekty ve zvoleném modelu vysvětlovaly proměnlivost z 64 % u protučnělosti, 73 % u zmasilosti a 74 % u hmotnosti JUT. Nejdůležitějším efektem byla skupina vrstevníků. Tento efekt v sobě zahrnuje řadu vlivů, které působí na celou skupinu jedinců. Všechny efekty byly statisticky významné. Jako statisticky nevýznamný se ukázal efekt kastrace samčích jedinců, což mohlo být způsobeno i nízkým počtem poražených volů v souboru (pouze 34 jedinců).
Genetické parametry byly odhadnuty víceznakým animal modelem (pro všechny vlastnosti společně) v programu REMLF90. Získané genetické parametry jsou uvedené v tabulce 2.
Získané hodnoty koeficientu dědivosti (v tabulce 2 na diagonále) dosahovaly relativně nízkých hodnot. Nejvyšší hodnoty byly odhadnuty pro hmotnost JUT (h2 = 0,27). Koeficienty dědivosti pro hodnocení zmasilosti a protučnělosti dosahovaly hodnoty 0,13. Zjištěné hodnoty koeficientů dědivosti korespondují s údaji jiných autorů. Genetická korelace mezi zmasilostí a hmotností JUT byla vyšší (0,48) než mezi protučnělostí a hmotností JUT (0,25). Genetická korelace mezi zmasilostí a protučnělostí byla záporná (–0,31). To znamená, že u mladého masného skotu obecně platí, že mezi hodnocením zmasilosti a protučnělosti je nepřímá úměra (čím vyšší zmasilost, tím nižší protučnělost). Zajímavé je, že tato genetická korelace platí pouze pro jedince mladé. Pokud jsme do výpočtu genetických zahrnuli jedince starší tří let, získali jsme genetickou korelaci mezi zmasilostí a protučnělostí kladnou.
Dále z výsledků odhadu plemenných hodnot vyplynuly vlivy jednotlivých efektů na hodnocení JUT.
Býčci mají v průměru o 90,33 kg vyšší hmotnost JUT a o 0,47 bodu lépe hodnocenou zmasilost než jalovičky. Jalovičky mají o 0,22 bodu vyšší protučnělost.
V tabulce 3 je uveden vliv efektu věku matky na výsledky hodnocení SEUROP. Věk matky má na výsledky pouze minimální vliv. Důvodem je pravděpodobně skutečnost, že do vyhodnocení výsledků SEUROP vstupují již starší zvířata (minimální věk 250 dní), na kterých se již vliv matky a mateřského prostředí téměř neprojevuje.
Přestože se při testování modelové rovnice ukázal efekt věku matky jako statisticky významný (ovšem pouze na hladině významnosti 0,05), výsledky naznačují, že je možné jej z modelové rovnice vypustit.
Heterózní efekt se na výsledcích SEUROP projevil nejvýrazněji u hodnocení protučnělosti. V případě 100% heteroze měli jedinci v průměru o 0,12 bodu vyšší protučnělost a dosahovali o 8,55 kg vyšší hmotnosti JUT. Vliv heteroze na zmasilost byl zanedbatelný.
Velmi významný byl vliv klasifikátorů. U hodnocení protučnělosti se pohyboval od –1,79 bodu po 0,49 bodu a u zmasilosti od –1,26 po 2,33 bodu.
V tabulce 4 jsou uvedeny průměry plemenných hodnot podle jednotlivých masných plemen. V našich výpočtech je vliv plemen zohledněn pouze jako skupiny neznámých předků v rodokmenu jedinců. Vliv plemene není zohledněn jako samostatný efekt, neboť pořadí plemenných hodnot a selekce jsou prováděny uvnitř každého konkrétního plemene samostatně. Lze proto do jisté míry pomocí průměrných plemenných hodnot jednotlivá plemena porovnávat mezi sebou. Oproti tabulce 1 zde jde již o vlastní plemenné hodnoty očištěné o vlivy prostředí (především vliv skupiny vrstevníků, klasifikátora a věku porážky). Z tabulky vyplývá, že nejvyšších průměrných plemenných hodnot pro hmotnost JUT dosahovalo plemeno blonde d'Aquitaine následováno plemeny charolais a masný simentál. Nejvyšší zmasilost vykazuje plemeno belgické modré, následováno plemeny blonde d'Aquitaine a piemontese. Nejnižší plemenné hodnoty ve zmasilosti vykazovalo plemeno gasconne a aberdeen angus. Nejvyšší protučnělost vykazovala plemena hereford, galloway a aberdeen angus. Naopak nejnižší protučnělost nejzmasilejší plemeno belgické modré následováno dalšími plemeny s vysokou zmasilostí.

Výzkum pokračuje

Výsledky zde prezentované jsou získány z výsledků hodnocení JUT systémem SEUROP získaných od Českého svazu chovatelů masného skotu.
V souboru bylo zahrnuto hodnocení jedinců z chovů, které jsou v kontrole užitkovosti masných plemen. Jedná se tedy o zvířata s relativně velmi spolehlivými rodokmeny, což má pozitivní dopad na odhad genetických parametrů.
V další fázi naší práce na zavedení plemenných hodnot pro SEUROP u masného skotu do praxe plánujeme zahrnout do výpočtu všechny jedince masných plemen s výsledky SEUROP.
Zpracováno v rámci projektu MZe ČR 0002701404.

Klíčové informace

- Od roku 2000 je u masného skotu v České republice odhadována plemenná hodnota pro přímý a maternální efekt pro výsledky polního testu (průběh porodu, porodní hmotnost a hmotnost ve věku 120, 210 a 365 dnů). 
- V roce 2004 byl zaveden odhad plemenné hodnoty pro vlastní růst býků v odchovnách a od roku 2005 je odhadována plemenná hodnota pro deset popisných znaků zevnějšku mladých zvířat masného skotu.
- Systém odhadu plemenných hodnot pro hodnocení jatečně upraveného těla masného skotu byl již zaveden například ve Švédsku, Norsku a Irsku.

Ing. Zdeňka Veselá, PhD.
Výzkumný ústav živočišné výroby, v. v. i., Praha