Odhad vývoje kůrovcové situace

Bezprostředně po vrcholu letošního jarního rojení kůrovců provedli odpovědní pracovníci Správy Národního parku (NP) a chráněné krajinné oblasti (CHKO) Šumava další odhad vývoje kůrovcové situace v našem největším národním parku. I přes vlhké počasí na začátku letošního léta začalo podle nich šíření do okolních porostů a zaznamenali zvýšený stav tohoto škůdce. Správa NP a CHKO Šumava se snaží šíření zastavit nebo zpomalit. Informovala o tom referentka správy NP a CHKO Šumava Jana Zvettlerová.

Podle odhadů správců NP Šumava došlo v roce 2008 k napadení asi 240 tis. m3 smrků, z tohoto množství bylo zhruba 120 tis. m3 zpracováno a přibližně 120 tis. m3 zůstalo bez zpracování v území se samovolným vývojem. V letošním roce odhadují, že je zhruba 130 tis. m3 napadených stromů ke zpracování (k tomu je nutné připočítat lapáky) a asi 100 tis. m3 v územích bez zásahu proti kůrovcům. Celkové předpokládané množství kůrovcem napadených smrků je tedy zhruba stejné, jako bylo v roce předchozím.
Odhady na letošek (druhý rok po orkánu Kyrill) jsou poměrně vysoké, nejde však o údaje historicky nejvyšší, komentuje Zvettlerová. Nejvyšší zpracované množství kůrovcem napadené hmoty bylo zaznamenáno v roce 1996, a to 187 tis. m3. Ve stejném roce byl zaznamenán nárůst kůrovcových souší na téměř 130 tis. m3. Historicky nejvyšší nárůst objemu kůrovcových souší byl pak zaznamenán v roce 1997, kdy činil asi 165 tis. m3.
Na rozvoj podkorního hmyzu má kromě člověkem ovlivnitelných faktorů vliv i řada dalších, které nelze ovlivnit, ani dopředu přesně stanovit. Jedním z těchto vlivů je například počasí, připomněla Zvettlerová. Při velmi teplém a suchém průběhu jara a léta dojde k mnohem rychlejšímu a úspěšnějšímu vývoji lýkožrouta smrkového pod kůrou napadených smrků. Razantní nástup gradací lýkožrouta smrkového se projevil například v letech 1994, 1996 a 1997.