Podle údajů Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) bylo ke 2. 5. 2006 proplaceno pouze 2,8 % prostředků, resp. 2,4 % žádostí na agroenvironmentální opatření za loňský rok. Na výplaty kompenzací za ošetřování travních porostů či ekologické zemědělství tedy stále čeká 97 % zemědělců především z horských a podhorských oblastí.
Potvrdil se tak odhad Svazu marginálních oblastí, který již delší dobu upozorňuje na problémy s peněžním tokem v méně příznivých oblastech. V posledních třech letech dostalo 97 % těchto farmářů podpory agroenvi pouze jedenkrát (za rok 2004). Podstatná část farmářů se kvůli tomu potýká s platební neschopností.
Oficiální stanovisko SZIF hovoří o tom, že byla upřednostněna administrace národních doplňkových plateb, tzv. top-up. Bohužel z těchto prostředků dostávají zemědělci v méně příznivých oblastech minimum. Stát tak paradoxně upřednostňuje platby zemědělcům, kteří mají své vlastní příjmy za produkci, zatímco zemědělcům, kteří produkci minimalizovali, platby váznou. V této záležitosti se proto Svaz marginálních oblastí obrátil 25. 4. 2006 dopisem na ministra s žádostí o pomoc.
Není se tedy co divit tomu, že stagnuje počet farmářů ochotných hospodařit na loukách či pastvinách a ekologických zemědělců dokonce ubývá. Při orientaci na tyto postupy šetrné k životnímu prostředí totiž hospodář riskuje nejen nižší kompenzace, ale i problémy s včasností jejich vyplácení. Uvedené je v rozporu s programovým prohlášením vlády, kde dva ze čtyř bodů týkajících se zemědělství hovořily o ekologickém zemědělství a mimoprodukčních funkcích. Je sice pravdou, že ministerstvo zemědělství přišlo v dubnu s iniciativou, která by motivovala k hospodaření na TTP a navýšila by platbu na hektar TTP o 800 až 1000 Kč. Tento dokument (balíček opatření) bohužel odmítly svazy zastupující intenzivní zemědělce.