Odliv pracovníků ze zemědělství trvá

Také v loňském roce pokračovalo dynamické snižování zaměstnanosti v zemědělství. Meziroční úbytek pracovníků v zemědělských podnicích činil celá čtyři procenta a jejich počet poklesl na 109 600. V souvislosti s tím klesl také podíl pracovníků v zemědělství na celkové zaměstnanosti v národním hospodářství ČR a činil 2,2 procenta. Vyplývá to ze Zprávy o stavu zemědělství ČR za rok 2011.

K meziročnímu úbytku pracovníků došlo ve všech právních formách zemědělských podniků. V relativním vyjádření nastal nejvyšší úbytek pracovníků již tradičně v družstvech a dále pak v obchodních společnostech a to v obou případek kolem pěti procent. V podnicích fyzických osob se zaměstnanost snížila jen mírně, zhruba o 0,7 procenta.
Přestože od roku 2009 se snižování zaměstnanosti v zemědělství opět prohloubilo, ve struktuře zaměstnanosti podle právních forem prakticky ke změnám nedochází. V závěru loňského roku představovali zaměstnanci včetně pracujících členů družstev 71 procent všech pracovníků sektoru a 29 procent tvořili podnikatelé včetně pomáhajících rodinných příslušníků. V meziročním srovnání byla kategorie podnikatelů a rodinných příslušníků posílena o 0,8 procentního bodu.
Z hlediska zaměření činností zemědělských subjektů převládá v ČR tradičně zaměstnanost v podnicích se smíšenou, tj. kombinovanou rostlinnou a živočišnou výrobou, podstatně nižší podíl pracovníků je zaměstnán v podnicích specializovaných na živočišnou či na rostlinnou výrobu. Probíhající rušení či omezování živočišné výroby se projevilo v poklesu zaměstnanosti, jak v podnicích specializovaných na živočišnou výrobu, zhruba o deset procent, tak v podnicích se smíšenou výrobou, o více než pět procent.
Problémem odvětví u nás stejně jako v celé Evropě je stárnutí zemědělské populace Na konci loňského roku vykazovali v sektoru nejvyšší zastoupení starší pracovníci ve věku 45 let a více kterých bylo v sektoru přibližně 55 procent. Naopak podíl nižších věkových kategorií je dlouhodobě nízký, takže nahrazování pracovníků odcházejících do důchodu zejména těchj kvalifikovanějších je problém.
Jednou z příčin může být také úroveň mezd v zemědělství, která již řadu let zaostává za průmyslem a národním hospodářstvím jako celkem. Zatímco v roce 2010 se po nepříznivém předchozím roce mzdy v zemědělském sektoru vyvíjely srovnatelně s průmyslem vloni již zemědělství držet krok s průmyslem nedokázalo. Zatímco v zemědělství vzrostla průměrná měsíční mzda pouze o 1,3 procenta a dosáhla 18 630 Kč, průmysl opět překročil tříprocentní nárůst a svým mzdovým průměrem 24 242 Kč již téměř dosáhl průměrné mzdy v národním hospodářství jako celku, která rostla loni o 2,2 procenta Absolutní meziroční nárůst průměru zemědělských mezd ve výši 231 Kč je podstatně nižší než v průmyslu (770 Kč) i v národním hospodářství celkem (522 Kč) a hodnota absolutního schodku zemědělských mezd vůči průmyslu i národnímu hospodářství překročila 5600 korun
Reálné mzdy v ČR vloni podle zprávy prakticky tedy stagnovaly. Jelikož však v zemědělství byl nárůst nominálních mezd nižší než zvýšení spotřebitelských cen,. Které loni dosáhlo 1,9 procenta, klesly v tomto resortu reálné mzdy o 0,6 procenta.
„V roce 2011 došlo v zemědělství k posílení problémů v oblasti odměňování, jež se projevilo zejména v prohloubení mzdové disparity a v poklesu reálné mzdy. Celkově je patrné, že nepříznivý dopad hospodářské krize na mzdy se projevil v sektoru výrazněji než v průmyslu či v národním hospodářství celkem. Nemohlo tak dojít ke zvýšení konkurenceschopnosti zemědělských podniků na trhu práce při získávání klíčových kvalifikovaných pracovníků,“ konstatuje zpráva.