15.11.2004 | 08:11
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Odmítají restituční tečku

Zrušení takzvané restituční tečky požadují ve stížnosti Ústavnímu soudu pravicoví poslanci a senátoři. Tisíce žadatelů nemá podle žalujících zákonodárců stále náhrady za pozemky, na něž mají nárok. V návrhu, který podali 5. listopadu, napadají snahu státu utéci od své povinnosti uhradit restituentům dluhy.

Loňská novela zákona o prodeji státní zemědělské půdy omezila vydávání náhradních pozemků restituentům na dva roky, což je zpravidla do konce roku 2005. Oprávněné osoby, které nebudou během této lhůty uspokojeny v pozemcích, by pak měly nárok pouze na finanční vyrovnání.
„Pokusili jsme zrušit restituční tečku v letošním roce při projednávání devizového zákona, což se ale ve sněmovně nepodařilo. Proto jsme se rozhodli podat ústavní stížnost,“ odůvodňuje jedna z navrhovatelů poslankyně Veronika Nedvědová (ODS). Protiústavní je podle jejích slov předně skutečnost, že se mění podmínky v průběhu vyrovnávání. „Znevýhodňujeme jedny restituenty proti druhým, když někdo byl vypořádaný v pozemcích a jinému by to nebylo umožněno. Stát se původně zavázal zákonem, že restituentům vydá náhrady v pozemcích a najednou během procesu mění pravidla,“ kritizuje Nedvědová.
Stát podle navrhovatelů ústavní stížnosti nyní takto dluží 2,7 miliardy korun a nároky se týkají asi 60 tisíc hektarů půdy.
Obrat k lepšímu při vydávání náhradních pozemků nepřinesla podle Nedvědové ani absolutní přednost restituentů, kterou zavedla uvedená novela zákona o prodeji státní půdy. „Zrychlení je jen malé. Pořád zůstává mnoho katastrálních území, kde nejsou odpovídající pozemky, nebo nejsou prolustrovány. Pozemkový fond sice slibuje, že uspíší práce na vydávání pozemků, což také v současné době dělá. Zároveň ale přiznává, že není schopen prolustrovat všechny pozemky,“ poznamenala poslankyně. Celý proces podle ní navíc zbrzdí možné zastavení pozemkových úprav, na něž nejsou v návrhu státního rozpočtu na příští rok peníze.
Nedvědová také upozorňuje na znevýhodňování našich občanů před cizozemci. „Kdyby opravdu nastala restituční tečka, dostanou oprávněné osoby vyplacenou částku, která odpovídá tržní hodnotě pozemků z roku 1991. Nevydanou půdu budou moci na základě devizového zákona získat cizinci. Stát výhodnějším prodejem sice získá, ale okrade naše občany,“ konstatuje.
Pozemkový fond vidí hlavní problém v nezájmu restituentů o nabízené pozemky. Podle mluvčího fondu Michala Bureše totiž nabídka několikanásobně převyšuje zájem oprávněných osob. Jak porovnal, z celkového počtu 333 tisíc hektarů nabídnutých od roku 1993 si restituenti vybrali necelých 39 tisíc hektarů. Letos bylo z nabídnutých 63 tisíc hektarů vydáno náhradních 4,5 tisíce hektarů.
„Restituenti ale nemohou ovlivnit, jaký pozemek jim fond nabídne. Pokud je lepší, přihlásí se o něj několik zájemců a pak nastupuje obálková metoda. Takže mnoho restituentů je i po několika kolech neúspěšných,“ zpochybňuje Nedvědová argumenty Pozemkového fondu. Poukazuje také na tlak, který by vyvolala blížící se restituční tečka, kdy zájemci by byli nuceni přijmout méně kvalitní pozemky.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down