Menu
e-shop
Přestože mnozí nevěřili, že činnost 1. Hradecké zemědělské a.s. neskončí krachem, tento podnik byl vyhodnocen jako nejlepší v Moravskoslezském kraji v rámci soutěže Zemědělec roku, kterou tradičně pořádá vydavatelství Profi Press. „Byl to šok. Nikdo nepočítal s tím, že bychom se takhle umístili,“ konstatovala Jana Ulbrichová, ředitelka této akciové společnosti se sídlem v Hradci nad Moravicí, která hospodaří nedaleko Opavy.
Za úspěchem stojí podle ředitelky dlouhá historie podniku, který vznikl v roce 1995, a hlavně práce jeho zaměstnanců a vstup nového vlastníka do společnosti. Současnou akciovou společnost založilo tehdejší zemědělské družstvo. „Bohužel předešlé vedení nezvládlo úplně své investiční záměry,“ poznamenala s tím, že se investovalo současně ve velkém do zemědělských i nezemědělských činností. Měli různé kooperace, brusírnu, kamionovou dopravu, kromě úvěrů se platilo 17 leasingů, což firma nebyla schopna zvládnout. Všechny tyto činnosti byly přitom ztrátové. „Dostali se do takových kleští, kdy společnost byla přeúvěrovaná a dostala se téměř na pokraj krachu,“ podotkla. Dluhy podniku dosahovaly řádu desítek milionů korun. Teprve nové vedení začalo podnik oddlužovat. Uskutečnilo restrukturalizaci, zavřely se ztrátové provozy a snížil počet pracovníků. Nechalo si jen provozy, o nichž se vědělo, že vytváří určitý zisk, a začalo pronajímat budovy. „Věřitelé nám vyšli vstříc, protože viděli, že je to tady nějakým způsobem nastartované a provádějí se konkrétní kroky k vyřešení problematické situace,“ uvedla. Podnik se však nemohl dále rozvíjet. „Vědělo se, že tu potenciál je, ale do akciové společnosti musí vstoupit nějaký investor,“ poznamenala s tím, že ji vlastnilo 900 akcionářů, ale nebyl tu žádný majoritní vlastník. Přišly různé nabídky, každý potencionální investor měl jiné představy o budoucnosti podniku, ale nezřídka mu šlo hlavně o půdu a některý nechtěl ani zachovávat provozy. „Na to jsme však nepřistoupili, protože jsme chtěli zachovat zaměstnanost,“ řekla. V roce 2010 tak do akciové společnosti vstoupil Navos a.s. Kroměříž. Tak se nastartovala další činnost podniku, který byl sice oddlužený, ale nezbývaly mu peníze na další investice. „Přes vstup investora se snažíme i nadále šetřit. Neutrácíme zbytečně. Podstatné je pro nás dobré fungování provozu,“ prohlásila ředitelka. Přihlášením do soutěže Zemědělec roku pak chtěli pouze zjistit svoji ekonomickou pozici. „Výsledek byl pro mnohé překvapením, ještě před pár lety se o nás mluvilo, jako o těch, co končí, a nyní jsme byli vyhodnoceni jako nejlepší z kraje,“ zdůraznila. Po vstupu investora mohli konečně začít investovat do rozvoje podniku. Momentálně investice směřovaly zejména do techniky, využívané v rostlinné výrobě.
Prostřednictvím místní akční skupiny a programu Leader pak získali dotaci na vysokozdvižný vozík.
Zaměřili se na mléko Podnik se zabývá jak rostlinnou, tak živočišnou výrobou. Obhospodařuje 2000 hektarů zemědělské půdy v nadmořské výšce 400 až 500 metrů nad mořem. Z toho je asi 350 hektarů trvalých travních porostů. „Prvotní v rostlinné výrobě je zabezpečení živočišné produkce krmivy. U nás se prosazuje takové heslo: Vše pro živočišnou výrobu, takže senáže a siláže jsou důležitější než žně,“ zdůraznila Jana Ulbrichová. Ornou půdu tak pokrývají zejména kukuřice na siláž, vojtěšky, jetelotrávy, krmné obilí, tritikale, které má v této oblasti dobré výnosy, ječmeny, pšenice a řepka. Výnosy jsou v této oblasti stabilní, i když ne tak vysoké jako v úrodných oblastech Moravy. Například dvanáctiletý průměrný výnos ozimého ječmene je 4,97 tuny z hektaru, pšenice 4,53 tuny z hektaru a řepky 2,73 tuny z hektaru. „Rok 2012 vyšel pak hospodářsky lépe než 2011. Hospodaříme v kopcích, kde se drží sníh a není tam takové sucho. To je taky důvodem toho, že ve výnosech nejsou velké výkyvy,“ vysvětlila.
Vzhledem k tomu, že společnost hospodaří na plochách sousedícími s lesy, má problémy s divokými prasaty, která jí způsobují výrazné škody. Další potíže přináší velká kamenitost pozemků, která má dopad na vyšší opotřebenost lišt strojů. „Je to náš handicap – nadmořská výška, divočáci a kameny. Je tady takové drsný kraj,“ shrnula Ulbrichová.
V oblasti živočišné výroby se Hradečtí soustřeďují zejména na produkci mléka. „Cestou pastvy a masného skotu jsme se nedali, protože nejde investovat do všeho. Sice v našich podmínkách by to bylo vhodné, ale oddlužovali jsme se,“ poznamenala ředitelka akciové společnosti, která chová 550 dojnic holštýnského plemene. Průměrná denní užitkovost v lednu byla 26 litrů na dojnici, za minulý rok představovala 22 litrů. Vloni se prováděly určité přesuny. Mléko dodávají do Olmy. „Je pro nás nejblíže, tady se historicky dávalo do Olmy vždycky,“ doplnila. Měli jsme první stáje na volné ustájení v okrese, a to hned v roce 1995.
Důležitá je i nezemědělská výroba Ulbrichová připomněla, že zemědělská výroba tvoří 70 procent tržeb a 30 procent představují služby a nezemědělská výroba, která zahrnuje zejména kartonážku, výrobu kartáčů a stolárnu, kde vyrábějí nábytek na zakázku. „Máme šikovné řemeslníky, umí udělat jak kuchyňskou linku, tak i králíkárnu,“ pochvaluje si ředitelka. Pro vlastní podnik vyrábějí boudy pro telata. Na malé zakázky se soustřeďuje také kartonážní výroba. „Je to ruční výroba,“ podotkla ředitelka s tím, že zpracovávají zakázky od pěti kusů do tisíce kusů.
Zabývají se rovněž tzv. drátěným programem, v jehož rámci vyrábějí například kominické štětky na čištění kotlů a komínů, což je také ruční práce. Podnik provozuje i vlastní závodní kuchyni, kde vaří nejen pro zaměstnance, ale i pro cizí strávníky. V jídelně, která lze jednoduše přebudovat na velký sál, pořádají různé akce - oslavy, školení, prodeje. „V jídelně máme mobilní přepážku a pomocí ní lze prostor zvětšit. Pojme tak až 200 lidí,“ vysvětlila. Společnost provozuje i malý obchod. „Máme i svůj vlastní pneuservis, který však využíváme pouze pro potřeby podniku,“ dodala ředitelka. Stále se totiž snaží minimalizovat náklady na provoz podniku.
Akciová společnost ještě v roce 1999 zaměstnávala asi 130 lidí, dnes v ní je asi 70 lidí. „I technika je v současnosti jinde než dříve, takže není potřeba tolik zaměstnanců,“ řekla. „Jsou tady pracovití lidé. Byli tací, kteří odešli, ale řada jich tu zůstala, i přes ty nejhorší doby, kdy byly nízké platy, ale věřili myšlence, že se podnik může zachránit,“ dodala ředitelka společnosti. Podle ní vývoj, jakým podnik prošel, je naučil pokoře a skromnosti. Sama si nejvíc sází na vztahy se zaměstnanci, dodavateli i odběrateli. „Je to trochu zázrak, že jsme přežili,“ uzavřela Jana Ulbrichová.
