12.07.2013 | 08:07
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Odrůdy v různých pěstebních systémech

Minimalizace zpracování půdy se v poslední době začíná stále více uplatňovat. Hlavním důvodem rozšiřování těchto technologií je snaha o co největší úsporu nákladů na zpracování půdy, a pokud možno o včasné založení porostu co nejmenším počtem operací. Spolu s rozšířením zmíněného způsobu zpracování půdy se objevuje otázka: Existují odrůdy pšenice ozimé, které jsou vhodnější pro tyto pěstební technologie?

Bezorebné či minimalizované zpracování půdy je velmi rozšířené v Jižní i Severní Americe. V České republice je v současné době do režimu minimalizačních opatření zahrnuto asi 30 % obdělávané půdy.
Jako minimalizované zpracování půdy můžeme označit mnoho postupů zpracování, nikdy však minimalizace nezahrnuje obracení půdy jako u klasické orby.
Minimalizované zpracování půdy s sebou přináší změnu fyzikálních vlastností půdy, což v konečném důsledku vede ke změně struktury půdy a ke zlepšení hospodaření s vodou v půdě. Vyšší vlhkost půdy spolu s přítomností posklizňových zbytků na povrchu ovlivňuje i teplotní režim v půdě.
Porosty ozimé pšenice zakládané do bezorebně zpracované půdy většinou rychleji a vyrovnaněji vzcházejí a během podzimu lépe odnožují než porosty zakládané ve stejném termínu po orbě. Vyplývá to z lepšího vláhového a tepelného režimu v mělce zpracované půdě, kde kromě vyšší vlhkosti půdy v oblasti seťového lůžka zabraňují posklizňové zbytky na povrchu půdy větším ztrátám půdní vláhy a naakumulovaného tepla.
Naopak v jarním období se neorané půdy pomaleji prohřívají, jsou vlhčí a mineralizace živin z organických látek v půdě je pozvolnější.
Také nižší zásoba živin, zejména dusíku, ve spodních vrstvách půdy po minimálním zpracování vyžaduje jiný přístup k hnojení rostlin než po orbě.
Pro dosažení požadovaného vysokého výnosu se při uplatnění tohoto systému především vyplatí používání vyšších dávek N při menším počtu aplikací a lokální aplikaci živin.

Volba odrůd vhodných pro minimalizované zpracování půdy 
Spolu s rozšířením minimalizovaného zpracování půdy se objevuje otázka, zda existují odrůdy pšenice ozimé, které jsou vhodnější pro tyto pěstební technologie.
Podle literárních údajů odrůdy, které vykazovaly vysoký výnos při konvenčním zpracování půdy, se dobře uplatnily i při bez­orebném nebo minimalizovaném zpracování půdy.
Tyto závěry bylo možno očekávat vzhledem k tomu, že cílené šlechtění pšenice na specifickou adaptabilitu k úsporným systémům zpracování půdy u nás zatím neprobíhá a je obecně velmi obtížné oddělit tuto vlastnost odrůdy především od výrazně se uplatňujících vlivů prostředí, půdního typu a použitých pěstebních postupů.
Někteří autoři upozorňují na možnost problémů u krátkostébelných odrůd (nositelů genů zakrslosti), kdy přítomnost kratší koleoptile může přispět k horšímu vzcházení v půdě pokryté posklizňovými zbytky.
Často je také diskutována otázka výskytu chorob při bezorebném nebo minimalizovaném zpracování půdy a existuje předpoklad, že by do bezorebných systémů měly být zařazovány spíše odrůdy disponující komplexní rezistencí k chorobám.

Studium reakce odrůd na pěstební systémy
 
Dále předložené závěry se opírají o výsledky pokusů probíhajících v sedmiletém období (2006–2012) na dvou stanovištích: Ruzyně (RU) a Chrášťany u Rakovníka (CH).
Vybraná dvě stanoviště se především odlišovala v typu půd, což může (s úhrnem srážek ve vegetačním období) výrazně rozhodovat o volbě vhodného způsobu zpracování půdy. Půdy na stanovišti Chrášťany jsou lehčí a náchylnější k vysychání než půdy v Ruzyni.
Jak dokládá graf 1, průměrný výnos zrna byl vysoce ovlivněn ročníkem, a to zvláště na stanovišti Chrášťany, zřejmě v důsledku silnějšího účinku sucha na vývoj porostů.
Na tomto stanovišti se evidentně relativně lépe uplatnil vliv minimalizovaného zpracování půdy (pouze s výjimkou ročníku 2011, kdy podobně jako v Ruzyni bylo nejvyššího průměrného výnosu dosaženo v konvenčním orebním systému).
Nejvyšších výnosů bylo dosaženo na obou stanovištích v ročnících 2008 a 2009, kdy následovala ozimá pšenice po dobrých předplodinách (hrách, mák).
Minimalizované zpracování půdy spojené s nižší intenzitou více negativně ovlivnilo výnos na stanovišti v Ruzyni, kde při použití konvenčního orebního systému intenzita pěstování statisticky významně nerozhodovala o průměrném výnosu zrna (OV = 9,63 t/ha, ON = 9,32 t/ha). Významně nižší (P < 0,05; LSD) byl v tomto prostředí v porovnání s ostatními systémy pouze průměrný výnos zrna v systému MN (= 9,03 t/ha).
Relativně nejvyššího průměrného výnosu (ze všech 14 pokusů) bylo dosaženo při minimalizovaném zpracování půdy spojeném s použitím vysoké intenzity pěstování rostlin.
Statistická významnost odchylky od orebního systému s vysokou intenzitou však byla prokázána pouze na stanovišti Chrášťany (MV = 8,44 t/ha, OV = 7,85 t/ha; P < 0,05; LSD).
Graf 2 ukazuje, že minimalizace v kombinaci s vyšší intenzitou vstupů byla přínosná pro většinu zkoušených odrůd. Výjimku tvořily pouze odrůdy Jindra a Elan, které se lépe prosadily při použití orby a vyšší intenzity.
Z grafu je také patrné, že v pokusné sérii 2010–2012 bylo v systému minimalizace a vyšší intenzity zaznamenáno snížení výnosových rozdílů mezi odrůdami. Odrůdy s nižším výnosovým potenciálem vykázaly relativně lepší reakci na minimalizaci a vyšší intenzitu než odrůdy s vyšším výnosovým potenciálem.
Efekt minimalizovaného zpracování půdy na dosažení vyšší výnosové stability (porovnání rozptylů: s2M = 0,72; s2O= 1,64) však bude třeba náležitě prověřit a blíže specifikovat.
Na základě víceletých výsledků z odrůdových pokusů s ozimou pšenicí lze do oblastí s častými jarními přísušky doporučit odrůdy kompenzačního typu se střední až nižší odnožovací schopností, vyšším počtem zrn v klasu v kombinaci se střední HTZ a s vyšší objemovou hmotností zrna.

Závěry
 
Porovnání obou stanovišť prokázalo na základě sedmiletých pokusů výhodnost minimalizace především na stanovišti v Chrášťanech u Rakovníka s lehčími půdami, které jsou více postihovány stresem sucha. Ročníkové výkyvy ve výnosech zrna byly na tomto stanovišti výrazně vyšší než na stanovišti Ruzyně s půdami méně podléhajícími vysychání.
Na stanovišti Chrášťany lze jednoznačně doporučit použití minimalizace a investovat do výše vstupů.
Na stanovišti v Ruzyně se jeví oba systémy zpracování půdy jako rovnocenné a při aplikaci orebního systému by bylo v této lokalitě zřejmě možno dosáhnout požadovaného vysokého výnosu i při snížení vstupů ve výživě a ochraně rostlin.
Významným argumentem pro rozšířené uplatnění minimalizace i v našich podmínkách jsou též lepší předpoklady tohoto systému pro dosažení vyšší výnosové stability.
Použité odrůdy ozimé pšenice se v základě nelišily v reakci na studované systémy zpracování a výše vstupů. Ve shodě s předcházejícími zjištěními lze konstatovat, že odrůdy s vyšším výnosovým potenciálem a adaptabilitou různým podmínkám prostředí skýtají vyšší předpoklady pro uplatnění v různých pěstitelských systémech.
Pokusy přinesly i další poznatky týkající se napadení rostlin houbovými chorobami.
Průkazné rozdíly mezi orbou a minimalizací zjištěny nebyly. Silnější napadení chorobami se však objevovalo při nízké intenzitě pěstování (bez fungicidů). Faktory, které nejvíce ovlivňují výskyt fytopatogenních hub v jednotlivých letech, jsou teplota, suma srážek a náchylnost jednotlivých odrůd.

 

Klíčové informace

– Ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby, v. v. i., je dlouhodobě (od r. 2001) studována reakce odrůd pšenice ozimé na zpracování půdy a různou intenzitu výživy a ochrany.
– Odrůdy pšenice ozimé byly pěstovány při dvou způsobech zpracování půdy (orba = O do 0,22 m, minimalizace = M do 0,10 m) a při dvou intenzitách výživy a ochrany rostlin (nižší intenzita N: 70–100 kg N/ha, bez aplikace fungicidů a morforegulátoru růstu; vysoká intenzita V: 120–150 kg N/ha ve dvou až třech dávkách v závislosti na předplodině, dva fungicidy a aplikace morforegulátorů růstu).
– Do pokusu jsou zahrnovány odrůdy pšenice ozimé s různou potravinářskou jakostí
.

Ing. Jana Chrpová, CSc.
Ing. Václav Šíp, CSc.
Ing. Pavel Růžek CSc.
Ing. Radek Vavera, PhD
.
Výzkumný ústav rostlinné výroby, v. v. i, Praha-Ruzyně
oddělení genetiky a šlechtitelských metod
oddělení agrochemie a výživy rostlin

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down