Omezení velkých, pomoc malým

Jen opatrné, pomalé sbližování a zdaleka ne vyrovnání plateb v Evropské unii, omezení podpory velkým zemědělským subjektům a naopak úlevy pro drobné usedlosti, další ekologizace hospodaření, slova o konkurenceschopnosti a udržitelnosti, posílení postavení zemědělců v potravinovém řetězci a pomoc v době skutečných krizím ne pouze přirozených pohybů na trhu přináší mimo jiné návrh reformy společné zemědělské politiky.

Evropský komisař pro zemědělství a rozvoj venkova Dacian Cioloş představil uprostřed uplynulého týdne hlavní body rozsáhlého návrhu reformy společné zemědělské politiky. Podle českého eurokomisaře Hynka Fajmona tím vzkázal zemědělcům v Evropské unii buďte mladí, drobní, zelení a bojujte s globálním oteplováním.
Návrh vychází z finančního rámce, který Evropská komise zveřejnila letos v červnu. Počítá se zachováním dvou pilířů (v prvním přímé platby a ve druhém rozvoj venkova). Pro první pilíř má být vyčleněno pro roky 2014 až 2020 celkem 317,2 miliardy eur a pro druhý pilíř 101,2 miliardy eur. Navíc počítá zemědělský rozpočet unie ještě s dodatečnými prostředky do částky 17,1 miliardy eur.
Návrh reformy nyní čeká detailní projednávání v radě ministrů zemědělství i v Evropském parlamentě.
Sbližování podpor
Novinkou je vazba všech přímých plateb v unii na plochu zemědělské půdy a jejich vyplácení pouze aktivním zemědělcům. Končí tedy doba, kdy díky reformě z dob komisaře Franze Fischlera dostávali zemědělci v zemích evropské patnáctky ročně podpory odvozené z výkonu jejich farmy z let 2000 až 2002. Platby v zemích, které jsou nad průměrnou úrovní unie, by se měly postupně snižovat a přibývat by naopak mělo na podporách zemědělcům, tam, kde platby nedosahují devadesáti procenty průměru. V návrhu slibovaná redistribuce přímých plateb počítá s tím, že se rozdíl mezi současnou úrovní a 90 procenty průměru unie do roku 2020 postupně sníží o třetinu. Nejde tedy o nijak závratné vyrovnání a České republiky, která leží mezi devadesáti a stem procent průměru unie se tato operace prakticky nedotkne.
Vysoko nad průměrem unie (zhruba 270 eur/ha) je dnes zejména Malta s asi 750 eury na hektar (měla by jít na 670 eur/ha) Nizozemsko (dnes zhruba 450, půjde na asi 420 eur/ha), Belgie (ze 430 na 400 eur/ha), Itálie (z asi 400 na 380 eur/ha), Řecko (z asi 390 na 370 eur/ha). Více než průměr má také Kypr, Dánsko, Slovinsko, Německo, Francie a Lucembursko. Zhruba na úrovni průměru je Irsko, mezi průměrem a jeho devadesáti procenty najdeme Rakousko, Maďarsko a Českou republiku. Pod devadesáti procenty průměrné platby na hektar je Finsko, Švédsko, Bulharsko, Španělsko, Velká Británie, Polsko, Slovensko, Portugalsko či Rumunsko (to má asi 180 a půjde na 200 eur/ha). Hluboko pod průměrem jsou zejména pobaltské země Lotyšsko, Estonsko a hlavně Litva. Ta místo současné stovky bude mít asi 150 eur/ha. (U všech údajů jde o velmi hrubé odhady z grafu).
Rozvrstvení plateb Podle Jeana Jacquese Jafrelota, ředitele divize přímých plateb Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova (DG Agri), který v České republice reformu představoval, počítá návrh s novou koncepcí přímých plateb. Základní platba bude stanovena pro daný stát nebo region na „oprávněný hektar“. Nárok na ni budou mít jen aktivní zemědělci, které přesně stanoví definice. Dále reforma počítá se „zelenou platbou“ za ozelenění (greening). Na ni půjde 30 procent z obálky členského státu na přímé platby. Podmínkou bude diverzifikace plodin, zachování stálých pastvin, hospodaření v souladu s požadavky omezení ochrany přírody (např. Natura 2000). Diverzifikaci plodin požaduje návrh u farem s výměrou nad tři hektary, pokud na nich nejsou trvalé travní porosty, sady či jiné trvalé kultury. Pěstovat by se měly nejméně tři plodiny, přičemž žádná z nich nemá být na méně než pěti procentech a na více než 70 procentech orné půdy. Dále by zemědělci měli vyčlenit sedm procent půdy z produkce. Jafrelot se domnívá, že dnes tak nakládají v průměru s pěti procenty půdy, na níž mají třeba větrolamy či ochranné pásy proti erozi půdy. Podmínky greeningu údajně automaticky splní ekologické zemědělství.
Do dvou procent obálky přímých plateb může členský stát použít na podporu mladých (do 40 let) začínajících zemědělců. Podpora by měla dosáhnout úrovně čtvrtinu platby, ale na nejvýše 25 hektarů půdy. Budou ji moci pobírat po pět let a zároveň ji mohou doplnit opatření v programu rozvoje venkova.
Až pět, nebo dokonce deset procent obálky přímých plateb bude členských stát moci využít na podpory vázané na produkci. Bude záležet na rozhodnutí členského státu, zda tuto možnost využije a jakou oblast produkce, u níž bude nebezpečí, že ji zemědělci opustí, podpoří. Dalších až pět procent obálky pro přímé platby má jít na pomoc znevýhodněným oblastem s přírodními omezeními. Zároveň návrh počítá se zachováním podpory pro tyto oblasti z programu rozvoje venkova při zvýšení její maximální úrovně až na 300 eur na hektar.
Na přímé platby budou mít podle Jafrelota nárok pouze zemědělské subjekty, které je dostávají i v letošním roce. Připustil možné výjimky případě prodeje půdy.
Zjednodušení pro malé Malé farmy s ročními platbami 500 až 1000 eur si budou moci vybrat, zda budou chtít stejný systém podpor jako ostatní, nebo dají přednost zvláštnímu režimu se zjednodušenými žádostmi, kontrolami a paušálními platbami, které stanoví členský stát. Ten na tuto podporu může vyčlenit až deset procent národní obálky pro přímé platby.
Omezení výše plateb Návrh počítá s omezením výše plateb. Podle komisaře však nechce penalizovat podniky, které zároveň vytvářejí pracovní místa. Proto se před snížením od plateb odečtou veškeré náklady na mzdy a sociální i zdravotní pojištění zaměstnanců. Teprve poté dojde ke krácení a zastropování.
S krácením návrh reformy počítá ve třech krocích Od 150 do 200 tisíc eur by se částka měla snížit o 20 procent, od 200 tisíc do 250 tisíc o 40 procent, od 250 tisíc do 300 tisíc o 70 procent a částka nad 300 tisíc se krátí stem procent.