Zemědělský svaz ČR spolu s dalšími nevládními organizacemi zemědělců je proti diskriminaci nových členských zemí, která porušuje samotné principy členství v Evropské unii. „Jsme neustále ohrožováni omezováním produkčního rozměru a nárůstem dovozů. Agrární dovoz dosáhne letos již asi 105 miliard korun, z toho za období po vstupu do EU vzroste asi o 30 miliard korun. Naše každoroční svazové odhady agrárního salda a zemědělské výroby na rok 2006 to potvrzují. Záporné agrární saldo bude také rekordní, dosáhne asi 33 miliard korun,“ uvedl předseda Zemědělského svazu ČR Miroslav Jirovský v tomto týdnu na zasedání výboru a kontrolní komise ve Větrném Jeníkově.
Pro podnikatele v zemědělství a potravinářství již platí zhruba pět set předpisů, nařízení a informačních povinností. Jejich plněním jsou zatíženi částkou v řádu asi deseti miliard korun ročně, což znamená, že přicházejí o více než třetinu podpor a dotací, tvrdí Jirovský. Nehledě na to, říká, že řada našich předpisů jde nad rámec Evropské unie i mimo možnost výjimek v EU-15 obvyklých. Po 1. lednu 2009 dojde k dalšímu zpřísnění, upozornil.
„Zatímco za první pololetí 2006 proti roku 1989 se ceny zemědělských výrobců zvýšily o 42 %, ceny vstupů vzrostly o 287 %. Posilováním kursu koruny vůči euru dochází ke snižování cen zemědělských komodit. Obdobně by tomu mělo být u cen vstupů. Ale zatím tomu tak není. Podnikání také komplikuje vývoj ceny nafty. Za období leden až srpen 2006 byla cena 29,17 Kč/l, přitom za stejné období loňského roku 26,96 Kč/l. Zvýšená cena nafty bude v letošním roce znamenat navýšení nákladů zemědělských podniků přibližně o více než miliardu korun ve srovnání s loňským rokem. Proti roku 2003 to bude již o 3,5 miliardy korun, informoval Jirovský.
Výbor podle sdělení Jirovského apeluje na novou vládu a požaduje od ní, aby přispěla k oživení rozměru zemědělství a to i podporou energetického využití zemědělských komodit, dále dorovnávala přímé platby v maximálně možné úrovni a odmítla krácení rozpočtu MZe. Výbor chce od také vlády, aby legislativně zabezpečila další pozitivní působení PGRLF, ve vztahu k EU přijala potřebná nařízení vlády k realizaci nových opatření společné zemědělské politiky, odmítla omezování dotací podle velikosti podniku a vyjednala potřebné výjimky v agroenvironmentálních předpisech. Vláda by měla podle výboru prosazovat aktivní obchodní politiku s cílem snížení záporného agrárního salda.
