Opatření proti dalšímu šíření přemnožených hrabošů, kteří působí velké škody zemědělcům, se začala provádět pozdě. Uvedli to někteří zemědělci při návštěvě zástupců ministerstev zemědělství, životního prostředí a ochránců přírody na jižní Moravě v terénu. Ochránci a resort životního prostředí (MŽP) potvrdili své odmítavé stanovisko k plošné aplikaci jedu na pole, kterou požadovali prvovýrobci. Ministerstvo životního prostředí zmínilo možnost pouze výjimek pro konkrétní případy. Setkání uspořádal Zemědělský svaz ČR. Chtěl politikům a úředníkům ukázat situaci, aby ji začali řešit ve prospěch zemědělců.
Ministerstvo zemědělství nám hodilo vidle do jediného možného řešení, které by zamezilo kalamitnímu rozšíření,“ řekl náměstkovi ministra životního prostředí Vladimíru Dolejskému prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek. Náměstek kontroval, že organizace zemědělců manažersky pochybily a neseznámily zemědělce s tím, jaké mají možnosti. Dolejský v debatě uvedl, že o výjimky už mohli zemědělci žádat a už mohly být vyřízené. Za běžné situace mohou klást jed pouze do nor, což je podle jejich zkušeností neúčinné. Podle Jandejska aplikace do nor ani orba nezabírá. Velké škody hraboš napáchal například v meruňkovém sadu společnosti Agro Maryša ve Velkých Bílovicích, kde zlikvidoval asi 80 procent stromů. „Nepomohlo ani hnízdění desítek jedinců kalouse pustovky,“ ukazoval na ohlodané kmínky mladých stromků Zdeněk Huták z této firmy. Sad byl zničen do týdne. „Čekáme, že stát se k tomu nějak postaví a řekne, co s tím máme dělat,“ prohlásil Huták a připomněl, že společnost koupila ve Velkých Bílovicích a okolí 300 hektarů půdy, z toho je 150 hektarů pod závlahou. Od roku 2016 do roku 2018 vysázela celkem 44 hektarů sadů, přičemž jich hraboši vážně poškodili asi třetinu. „Sady máme na devíti místech, poničeny jsou na čtyřech místech, pět jich není vůbec poškozeno“ poznamenal s tím, že hraboši se do sadu stáhli z okolních polí po sklizni. Ovocnář Boris Krška uvedl, že to bylo tak rychlé, že se to nedalo předvídat.
