Za měsíc a půl, kdy je to znovu povolené, zemědělci v České republice nahlásili rozhoz jedu proti hrabošům Stutox v 59 případech na zhruba 9000 hektarech půdy. Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ), který hlášení eviduje, zatím nezjistil pochybení proti předepsaným podmínkám. Jeho inspektoři ale řešili případ, kdy někdo donesl zřejmě přejeté zajíce na místa, odkud následně ornitologové hlásili podezření na úhyn zvířat kvůli jedu. Informovala o tom mluvčí ÚKZÚZ Ivana Kršková.

Ve druhé polovině září kritizovali ochránci přírody to, že zemědělci aplikují jed na hraboše Stutox II a Ratron na severu Čech i v místech, kde žije a loví kriticky ohrožený sýček obecný. Upozornili na to, že pro sýčky, kterých je v Česku jen asi 130 hnízdních párů, je to nebezpečné. Sýčci se hraboši živí, přiotrávení hlodavci pro ně navíc představují snadnou kořist. Mluvčí ÚKZÚZ poznamenala, že sýčci se neživí mrtvými hraboši, ale jako všechny sovy je vede při lovu sluch. Ústav nicméně připomněl zemědělcům povinnost a důležitost sběru uhynulých hrabošů, a to i při aplikaci jedu do nor. Podle Krškové ústav prošetřuje všechny podněty, které má nahlášené, právě i od ornitologů. "Z posledních byl šetřen úhyn dvou zajíců pro podezření otravy Stutoxem v okrese Louny. Ze závěrů veterinárního šetření vyplynulo, že úhyn obou zajíců byl způsoben masivním traumatem - byla zjištěna fraktura krční páteře a zhmoždění svaloviny," dodala. Na místo tak podle mluvčí byli zajíci patrně přesunuti až uhynulí, patrně po srážce s dopravním prostředkem. "Podezření z otravy rodenticidy tak bylo jednoznačně vyvráceno," uvedla. Podle ÚKZÚZ bylo v Česku letos v září 1059 aktivních východů z nor na hektar, loni v září ústav zjistil 678 nor na hektar. Nejvíce ohrožené jsou stále porosty v Ústeckém a Středočeském kraji, kde výskyt hrabošů nadále přesahuje dvacetinásobek prahu škodlivosti. Hlodavců mírně ubylo pouze na několika místech. Značné riziko pro polní porosty hrozí od hrabošů v Pardubickém a Královéhradeckém kraji.*

Populace hrabošů podle Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) v srpnu opět vzrostla. Kontinuálně stoupá již od května. Celorepublikový průměr intenzity hrabošů přitom v srpnu meziměsíčně stoupl o 68 procent a zjištěno bylo 1168 aktivních východů z nor na hektar, což odpovídá 5,8násobku prahu škodlivosti.

Ústav proto ve čtvrtek vydal nařízení o mimořádném použití jedu na hraboše. V září by tak jejich počet i vlivem zemědělských prací a dalších faktorů měl významně klesnout. Na konci měsíce se ale očekává jejich přesun na plochy se zasetými ozimými plodinami. ÚKZÚZ to uvedl v tiskové zprávě.
Vysoký podíl extrémních výskytů hrabošů, které v průměru dosahují 17násobku prahu škodlivosti, se potvrdil v mnoha okresech Středočeského a Ústeckého kraje, ale také v okresech západních Čech nebo Moravy. Nejvyšší byl v srpnu v okrese Kladno, kde byl na 108násobku prahu škodlivosti.
Na území, kde je hraboš přemnožen, ústav nedoporučuje zasít meziplodiny. Seznam okresů stále aktualizuje. Nyní do něj patří okresy Blansko, Chomutov, Jičín, Kladno, Litoměřice, Louny, Mělník, Most, Nymburk, Rakovník, Ústí nad Orlicí, Beroun, Hradec Králové, Kutná Hora, Mladá Boleslav, Olomouc a Znojmo. Ve čtvrtek přibyly okresy Kolín a Praha-východ.
Dalším preventivním opatřením v boji proti přemnoženým hrabošům je po sklizni orba nebo hloubkové kypření s následným upěchováním půdy, nikoliv válením, aby byly co nejvíce narušeny nory. Vzniká zde ovšem riziko snížené zásoby vlády pro zakládané porosty, upozornil ústav.
"Ze zkušeností minulého roku očekáváme koncem devátého měsíce opakovanou rekolonizaci ploch se zasetými ozimými plodinami. Lokálně lze předpokládat poškození tam, kde jsou problémy s hrabošem nyní," uvedl dále zemědělský ústav. V případě migrace je podle něj vhodné využít například výběrovou aplikaci rodenticidů do nor.
Na pozemcích, kde byl dosažen nebo překročen pětinásobek prahu škodlivosti hraboše, ústav ve čtvrtek s platností do konce roku povolil zvýšenou dávku jedu Stutox II do nor. Na konkrétních pozemcích je možná i aplikace rozhozem, ale pouze na základě rozhodnutí ÚKZÚZ. Zemědělci musejí plánovanou aplikaci jedu oznámit ÚKZÚZ a myslivcům, případně uživatelům honitby, nejpozději tři dny předem.*

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) po dohodě s ministerstvem zemědělství vydal nařízení o mimořádném použití jedu na hraboše. Povolena je zvýšená dávka do nor. Na konkrétních pozemcích je možná i aplikace rozhozem, ale pouze na základě rozhodnutí ÚKZÚZ. Mimořádné použití je povoleno na pozemcích, kde byl dosažen nebo překročen pětinásobek prahu škodlivosti hraboše. Sdělila to mluvčí ÚKZÚZ Ivana Kršková. Na území, kde je hraboš přemnožen, ústav nedoporučuje zakládat porosty meziplodin.

Nejvyšší dosažený násobek byl v srpnu v okrese Kladno, kde byl na 108násobku prahu škodlivosti.
Zemědělci musejí plánovanou aplikaci jedu Stutox II oznámit ÚKZÚZ a myslivcům, případně uživatelům honitby, nejpozději tři dny předem. Zemědělský ústav bude dodržování podmínek pro aplikaci kontrolovat s ohledem na snížení rizik na další živočichy. Mimořádné nařízení je v platnosti ode dneška do 31. prosince.
Podle zemědělského ústavu se situaci s přemnoženými hraboši nepodařilo zvládnout jinými prostředky a hrozí další vysoké hospodářské škody, zejména u ozimých plodin. Přemnožení hraboši letos poškodili ve Středočeském a Ústeckém kraji 80 až 90 procent úrody. Pohybují se také v blízkosti domů a vzniká riziko přenosu chorob z hraboše na člověka. Navíc není možné s jistotou určit, kdy a kde se uskuteční nevratný a zásadní populační pokles hraboše, uvedla Kršková.
Hraboši se v Česku přemnožili už dříve, z boje proti nim se stalo loni politikum. ÚKZÚZ loni v létě povolil rozhoz jedu na povrch půdy na velké části území ČR. Ministerstvo zemědělství ale po vlně kritiky ze strany ochránců přírody a ministerstva životního prostředí účinnost povolení pozastavilo. Později se po plošné aplikaci jedu na Moravě našlo skoro 80 uhynulých zajíců a několik bažantů, u kterých testy prokázaly zbytky jedu. Součástí Stutoxu II je toxický fosfid zinku. Letos v červenci ústav s odkazem na údaje státních veterinářů a ornitologů ohlásil, že se nepotvrdily obavy, že na jed proti hrabošům budou plošně umírat jiná zvířata, jako jsou sovy nebo zajíci.
Okresy, kde ústav nedoporučuje zakládat porosty meziplodin kvůli zvýšenému počtu hrabošů, jsou Blansko, Chomutov, Jičín, Kladno, Litoměřice, Louny, Mělník, Most, Nymburk, Rakovník, Ústí nad Orlicí, Beroun, Hradec Králové, Kutná Hora, Mladá Boleslav, Olomouc a Znojmo. Aktuálně podle Krškové přibyl okres Kolín.*

Ústavní soud se už nebude zabývat návrhem senátorů na zrušení nařízení, které umožňovalo povrchově aplikovat přípravek proti hrabošům Stutox II na plochách zasažených kalamitou. Řízení o návrhu zastavil, protože platnost nařízení Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ) vypršela. Uvádí se to na webu ÚS.

Nařízení zmiňovalo omezené a kontrolované použití Stutoxu rozhozem na pozemcích, kde je dosažen nebo překročen pětinásobek prahu škodlivosti hrabošů pro konkrétní plodinu. Podle skupiny senátorů bylo nařízení v rozporu s ústavním pořádkem a se zákonem o rostlinolékařské péči. Senátoři upozorňovali na to, že žádný právní předpis nespecifikuje pojem "aktuální práh škodlivosti", hodně tedy záleželo na individuálním posouzení pozemku pracovníky ÚKZÚZ. Nařízení jim dalo značnou pravomoc, která neplyne přímo ze zákona, poukazovali senátoři. Hraboši se v České republice přemnožili vloni. Z boje proti hlodavcům se stalo politikum. ÚKZÚZ loni v létě povolil rozhoz jedu na povrch půdy na velké části území ČR. Ministerstvo zemědělství ale po vlně kritiky ze strany ochránců přírody a Ministerstva životního prostředí účinnost povolení pozastavilo. Podle letošního nařízení kontrolovali pozemky, u kterých požádal zemědělec o aplikaci jedu, pracovníci ústavu. Ověřovali, zda je tam hraboš doopravdy přemnožený. Opatření platilo do 11. června. Ústavní soud pak už nemohl rozhodnout jinak než řízení zastavit. Podle informací na webu ÚKZÚZ činil republikový průměr výskytu hrabošů v červnu 199 aktivních východů z nor na hektar, což zhruba odpovídá letnímu prahu škodlivosti. Masivní gradaci už ÚKZÚZ letos neočekával, lokálně však může být situace horší. V červnu zaznamenal ÚKZÚZ zvýšený výskyt ve Středočeském a Jihočeském kraji.*

Průběžné spočítané škody způsobené hraboši činí letos podle Zemědělského svazu ČR půl miliardy korun. Další škody, hlavně na ozimech, budou následovat. Část zemědělců podle předsedy svazu Martina Pýchy škody nenahlásila, nebo nejsou pro podniky významné. Hlodavci jsou přemnožení hlavně na jižní a střední Moravě. Martin Pýcha to uvedl na tiskové konferenci. Škody byly dosud spočítány na 87 000 ha půdy.

Dříve svaz hovořil o škodách až za více než miliardu korun, což se podle předsedy ještě může potvrdit. Jediným účinným nástrojem pro potlačení přemnožených hrabošů je podle svazu plošná aplikace jedu Stutox II rozhozem. Výjimku, která tuto aplikaci jedu umožňovala, ale stát po kritice ministerstva životního prostředí a ekologických organizací pozastavil. Zemědělci nyní žádají ministerstvo zemědělství, aby výjimku obnovilo. Podle Pýchy zatím ale není ze strany ministerstva životního prostředí ani náznak toho, že by aplikaci rozhozem povolilo.
Kromě obilovin, které sežrali hraboši v létě, se nyní podle Pýchy pustili do řepky. "Už je vážně ohrožená úroda i ozimých obilovin na osetých polích," dodal. Zemědělci podle něj stojí před rozhodnutím, zda bude vůbec ozimé plodiny sít. Škody způsobené hraboši ale podle Pýchy nezvýší cenu obilovin ani potravin v ČR, ty jsou dané světovými burzami.
Svaz jedná s ministerstvy zemědělství a životního prostředí o možnostech finanční kompenzace ztrát. Zemědělci také žádají, aby orgány ochrany přírody byly operativnější a povolovaly aplikaci jedu, alespoň do nor, rychleji - pokud možno za několik dní. S tím jsou podle svazu problémy, protože v některých oblastech na Moravě se vyskytuje chráněný křeček. Rychlost povolení rozhozu do nor podle Pýchy trvá týdny nebo měsíce.
Svaz v létě docílil toho, že Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) povolil plošnou aplikaci jedu proti hlodavcům na velké části území republiky. Ministerstvo zemědělství ale po vlně kritiky účinnost povolení pozastavilo. V létě se po povolení plošné aplikace zjistilo jeho použití na Moravě, kde následně myslivci našli skoro 80 uhynulých zajíců a několik bažantů, u kterých testy zbytky jedu prokázaly. Později se našli také uhynulí čápi. Ohrožením některých druhů ptáků a savců argumentuje Česká inspekce životního prostředí, podle ní je plošné použití přípravku v rozporu se zákonem na ochranu přírody a krajiny. Stutox zůstává uhynulým hrabošům v žaludku, v ostatních tkáních se rozloží.*

O situaci s přemnoženými hraboši budou informovat zástupci hlavních zemědělských zaměstnavatelů – Zemědělského svazu ČR. Svaz v létě nejdřív docílil toho, že Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) povolil plošnou aplikaci jedu Stutox II proti hlodavcům na velké části území republiky, ministerstvo zemědělství ale po vlně kritiky ekologických organizací i ministerstva životního prostředí účinnost povolení pozastavilo.

Svaz nadále po povolení volá, v postižených oblastech podle něj situace dále graduje a hlodavci ničí úrodu. Škody podle něj mohou přesáhnout i miliardu korun. V létě se po povolení plošné aplikace zjistilo jeho použití na Moravě, kde následně myslivci našli skoro 80 uhynulých zajíců a několik bažantů, u kterých testy zbytky jedu prokázaly. Později se našli také uhynulí čápi. Situaci šetří ÚKZÚZ zhruba měsíc, svaz chce před možným obnovením povolení počkat právě na jeho výsledky, podobně jako ministerstvo zemědělství. Při začátku šetření ale doufal předseda svazu Martin Pýcha, že šetření bude provedené rychle.
Plošná aplikace jedu podle České inspekce životního prostředí ohrožuje některé druhy ptáků a savců, a je tak v rozporu se zákonem na ochranu přírody a krajiny. Jed může otrávit některé druhy zvěře, zejména zajíce či bažanty, a navíc po pozření hrabošů zahubených jedem i sovy, čápy nebo volavky. Stutox zůstává uhynulým hrabošům v žaludku, v ostatních tkáních se rozloží.*

Rozsypávat v boji proti přemnoženým hrabošům jed Stutox II na holá pole bez vegetace je nebezpečné. V rozhovoru to řekl vedoucí katedry ekologie a životního prostředí Přírodovědecké fakulty UP Olomouc Emil Tkadlec. Hrozí, že se uhynulými hraboši otráví další živočichové. Při otravě Stutoxem II hyne 70 procent hrabošů týž den. Nikdo ale nezkoumal, jak dlouho se mršinami mohou otrávit další zvířata.

"Granule by se neměly vůbec sypat na povrch tak, jak to bylo povoleno. Dřív se ten přípravek používal sice na povrch, kde se rozmetal, ale do porostu," zdůraznil Tkadlec. Plošné rozhazování jedu Stutox II po polích nedávno povolil ÚKZÚZ, ale ministerstvo zemědělství po vlně kritiky platnost povolení pozastavilo. Kritici opatření namítali, že jedem se otráví kromě hrabošů i další býložravci nebo živočichové, co otrávené hraboše sežerou.
Český svaz ochránců přírody informoval, že našel na Opavsku dva uhynulé čápy bílé, u nichž testy potvrdily otravu toxickým fosfidem zinku, který je součástí Stutoxu II. Podle ministra životního prostředí by to byl první případ sekundární otravy. "Čáp, když přijde na pole, tak bude asi lovit víc, ale když přijde k poli, kde není žádná vegetace, to je asi to nejhorší," podotkl Tkadlec.
Stutox II zůstává na poli asi tři dny. "Kvůli vlhkosti se granule rozpadají, takže zmizí," řekl Tkadlec. "Rozpadnou se na prášek, který už není atraktivní, takže riziko primárních otrav i necílových druhů trvá zhruba tři dny," řekl přírodovědec. Jed se začne rozkládat, jakmile se dostane do žaludku zvířete. Hraboši, kteří granulí sežerou víc, pojdou třeba už po dvou hodinách. Sedm z deseti otrávených hrabošů uhyne první den po otravě. Většinou v noře, nicméně někteří zůstanou na povrchu. A když na něm není žádný porost, může je sežrat jiný živočich.
Jed zůstává uhynulým hrabošům v žaludku, v ostatních tkáních se rozloží. Draví ptáci, kteří ulovenou kořist trhají a žaludek a střeva většinou vyhazují a nežerou, se tedy otrávit nemusí. Naopak třeba čápům, kteří polykají hraboše celé, otrava hrozí. "Samozřejmě, čáp je může pozřít, to se může stát. A protože je polykají vcelku, tak k otravě může dojít," řekl Tkadlec.*

Ochránci přírody našli na Opavsku dva uhynulé čápy bílé, u nichž testy potvrdily otravu toxickým fosfidem zinku. Ten je součástí jedu Stutox II, který se používá na trávení přemnožených hrabošů. Pracovníci Záchranné stanice v Bartošovicích přijali ve středu 14. srpna telefonickou informaci o dvou mrtvých čápech na Opavsku, následné vyšetření ve Státním veterinárním ústavu v Olomouci prokázalo, že čápi byli otráveni. Informoval o tom Český svaz ochránců přírody.

Mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý v reakci ČTK řekl, že Státní veterinární správa už dnes dala podnět Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) kvůli podezření na otravu rodenticidem v katastrálním území Služovice na Opavsku. "Regionálně příslušná inspekce ÚKZÚZ již začala s šetřením," uvedl.
Rozhazování jedu Stutox II po polích nedávno povolil Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Po vlně kritiky ministerstvo zemědělství platnost povolení pozastavilo. Kritici opatření namítají, že jedem se otráví býložravci nebo dravci a šelmy, kteří otrávené hraboše sežerou.
"V jejich volatech a u jednoho též v žaludku byla prokázána reziduí vysoce toxického fosfidu zinku (fosfanu), chemické látky, na jejíž bázi fungují některé jedy na hlodavce včetně v posledních týdnech často skloňovaného Stutoxu II," uvedli v tiskové zprávě ochránci. O otravě čápů informovali Krajskou veterinární správu v Ostravě i pobočku Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.*

Jedovaté granule Stutoxu II, který zemědělci používají na přemnožené hraboše, chutnají zajícům a jiným býložravcům proto, že obsahují i sušenou vojtěšku a další obilné šroty. Zatímco hrabošovi stačí k otravě jedna granule, bažant jich musí sežrat nejméně pět a zajíc minimálně 40. V případě mrtvých zvířat na Brněnsku byl jed na poli zřejmě aplikovaný nesprávně ve větší koncentraci. Shodli se na tom předseda družstva Agrochema František Komárek, které jed vyrábí, i vedoucí katedry ekologie a životního prostředí Univerzity Palackého v Olomouci Emil Tkadlec.

"Když tuto nástrahu nasypu do žlabu kravám a do voliéry bažantům a zajícům, tak je otrávím. Vtip je ale v tom, že se to aplikuje jiným způsobem tak, aby k tomuto nedošlo," řekl Tkadlec. Aby byl organismus otráven, musí dostat v krátké době letální dávku akutního jedu. Zajíc tak při padesátiprocentní úmrtnosti musí podle Tkadlece pozřít asi 30 granulí, smrtelná dávka je 40 až 60. Srnci by museli pozřít 100 až 200 granulí. Pokud by ale byl jed rovnoměrně rozmetaný po porostu, kde navíc roste další zeleň, musela by zvířata granule hledat. "Pro mě je tedy docela nepochopitelné, že by (zajíc) uhynul, protože to nenajde v porostu hned. Navíc je tam zelené, takže pro něj granule není atraktivní. Takže by to musel nasbírat. Do té doby by se mu ale muselo udělat zle a měl by zastavit příjem potravy," vysvětlil Tkadlec. I za této situace by prý zajíc nebo jiný větší býložravec přežil. Myslivci z Tuřan, Šlapanic a Žatčan našli v posledních dnech skoro 80 uhynulých zajíců a několik bažantů. Zbytky účinné látky přípravku Stutox II prokázaly testy vzorků uhynulého zajíce a dvou bažantů z Tuřan. K aplikaci Stutoxu II na některých polích u Brna v minulém týdnu se přihlásil zemědělský podnik Bonagro.  Ani Komárek si úmrtí zajíců a bažantů nedovede vysvětlit, proto se domnívá, že byl jed někde vysypaný ve větším množství. "Přikláním se k názoru, že došlo k pochybení," řekl. Tladlec si myslí, že pokud budou zemědělci nuceni dávat na lánech jed přímo do nor, bude se technologický postup porušovat. "Lidský faktor je ošidná záležitost," poznamenal. To byl podle něj i zřejmě případ úhynu zvířat u Brna. K otravám může přispět i to, když je pole sklizené a zvířata najdou celý shluk granulí.
Vzorným pokládáním jedu lze podle Tkadlece ošetřit jen zahrádka nebo hektarové pole, nikoliv dvacetihektarové a vícehektarové pole. Proto na nich doporučuje rozmetání strojem. "Stutox byl původně vyvinut pro rozmetání do porostu. Měl by tam být ale vzešlý porost. Rozmetadlo se nastaví a jed rozmete na povrchu. Aby tak na jednom metru bylo od šesti do deseti granulí," vysvětlil Tkadlec. Zemědělcům doporučuje, aby sklizená pole raději zorali orbou zhruba do 20 centimetrů. "Drtivá většina hrabošů má nory do deseti dvaceti centimetrů pod povrchem. Kdyby to tak zorali, vznikne pole zcela bez vegetace, kde hraboš dlouhodobě nemůže žít. Otevřené nory se velice rychle izolují a pak je zemědělec schopen i takové velké pole ošetřit do nor," konstatoval.*

Úhyn zajíců na Moravě po možném požití přípravku proti hrabošům Stutox II je podle předsedy Zemědělského svazu ČR Martina Pýchy nepochopitelný. Zajíc by podle něj musel sežrat 40 až 60 granulí jedu, který má ale již v malém množství vyvolávat nechutenství. Pýcha nechápe, jak je možné, že se agresivnější přípravek v ČR dříve běžně používal a k masivnějším úhynům nedocházelo. Myslivci z Tuřan, Šlapanic a Žatčan našli v posledních dnech skoro 80 uhynulých zajíců a několik bažantů. Testy z Tuřan prokázaly zbytky účinné látky jedu Stutox II.

Včera ráno veterináři potvrdili úhyn zajíců nejspíš na tento jed, který používají zemědělci na přemnožené hraboše, také u dalších dvou zajíců v Žatčanech na Brněnsku.
Pýcha uvedl, že o Stutoxu jednal jak s Ústředním kontrolním zkušebním ústavem zemědělským (ÚKZÚZ), tak i s výrobcem jedu. "Jak jsme byli informováni - u páté, šesté, sedmé granule začne přípravek ve vnitřnostech fungovat, vyvolává pocit zvracení a samozřejmě nepříjemné pocity a nechutenství," uvedl předseda. Je pak podle něj možné, že nebyl jed správně aplikovaný, ale že byl na hromádce. I tak by ale jed musel zajíc sežrat velmi rychle. "Je to záhada, že se objeví jeden podnik, který to aplikuje, a hned jsou mrtví zajíci," dodal. Jiná chemická alternativa likvidace hrabošů v podstatě podle Pýchy není možná, u Stutoxu nezůstávají škodlivé látky v půdě nebo ve vodách. "Je jediný, který je možný aplikovat v rámci ČR, pokud se nechceme vracet k přípravkům jako strychnin, který se používal za minulého režimu," dodal. Aplikovat prostředek pouze do nor není podle něj v silách zemědělských pracovníků. K rozházení jedu na polích u Brna se dnes přiznal zemědělský podnik Bonagro. Podle jeho ředitele Romana Zvěřiny nebylo nutné minulý týden žádat kvůli plošné aplikaci jedu o výjimku, ohlašovací povinnost podle něj firma splnila. Podle Pýchy situaci na místě řeší ÚKZÚZ i policie.*

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down