Opatrně s osivem bez certifikátu

Zemědělci, kteří se v nadcházejících dnech rozhodnout zasít necertifikované osivo z jiných než vlastních zdrojů, by měli věnovat větší pozornost jeho kvalitě. Vzhledem k obecnému nedostatku jařin totiž existuje riziko, že jarní odrůdy budou znečištěny ozimem.

„V letošním roce jsme zatím analyzovali dvacet vzorků jarní pšenice. U poloviny z nich šlo o směsi s ozimem, který tvořil více než padesátiprocentní podíl,“ uvedl Antonín Šašek z Výzkumného ústavu rostlinné výroby, který hovořil za pražskou firmu Anselina ČR s. r. o., kde působí jako odborný poradce. Podle Šaška šlo zřejmě o necertifikované osivo nebo merkantil, u kterého měli zadavatelé již pochybnosti o kvalitě. „Pokud je už taková směs jarní a ozimé pšenice namořena, nelze ji používat ani ke krmným účelům a je nutné ji ekologicky zlikvidovat, což přináší další finanční ztráty,“ doplnil jeho spolupracovník Jiří Černý.
Zástupci osivářských firem se shodují v jednom: Tento problém se rozhodně netýká certifikovaného, ani pro letošní rok povoleného obchodního osiva. U nich je kvalita deklarovaná a při nedostatcích je možná reklamace. Podle odborníků si žádná osivářská firma nedovolí prodávat nekvalitní osivo, protože by ji to „vyřadilo ze hry“. Příměs ozimu, který na jaře normálně vyklíčí, se totiž objeví nejpozději v době metání, kdy taková odrůda zůstane bez klasů. Vada ale přitom nemusí být vůbec úmyslná, často totiž dochází k záměně při skladování zboží, se kterým se původně pro osivářské použití vůbec nepočítalo.
Zemědělec si přitom může odrůdovou čistotu osiva ověřit již před zasetím, díky běžně prováděné analýze založené na elekroforéze genetických markerů. S její pomocí lze přesně určit, jaké odrůdy jsou ve směsi obsaženy. Vedle uvedené firmy ji za úplatu provádí například Ústřední kontrolní a zkušební ústav, nebo, pouze pro ječmen, Výzkumný ústav pivovarský a sladařský. Cena za analýzu jednoho vzorku se pohybuje zhruba kolem dvou tisíc korun, v některých případech více.