Opět žaloby na cukerní kvóty

Ani třetí pokus o zavedení cukerního pořádku to nemá jednoduché. Nový kvótový rok začal prvního září, u soudů už leží žaloby cukrovarů nespokojených s rozdělením kvót. Také pěstitelé z některých regionů se cítí poškozeni a zvažují, jak se budou bránit. Varují, že pokud se přidělené kvóty nezmění, budou po státu požadovat náhradu desetimilionových škod.

Do blížící se cukrovarnické kampaně vstoupí opět třináct cukrovarů, kterým Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) propůjčil produkční kvóty. Nejprve mezi ně rozdělil podle výrobní kapacity kvótu 415 tisíc tun cukru, a poté rezervu necelých 40 tisíc tun. Zatímco proti rozhodnutí SZIF o přiznané kvótě se podle mluvčí fondu Jitky Slukové žádný z cukrovarů neodvolal, rozdělení rezervy napadly dva subjekty - společnosti Eastern Sugar ČR a Moravskoslezské cukrovary. „Jejich odvolání bude řešit prezidium fondu na svém nejbližším jednání 30. září. Rozdělení rezervy se jako celek ale přehodnocovat nebude,“ řekla mluvčí. Jak dodala, fond obdržel také stížnost na rozdělení rezervy od Cukrovaru Vrdy. „Ten však nebyl účastníkem správního řízení, které SZIF vedl samostatně s každým žadatelem, tudíž se neměl vůči čemu odvolat,“ uvedla Sluková.
„Je krajně podezřelé, když naše společnost, která se dříve dovolávala, aby vládní nařízení k regulaci trhu s cukrem bylo v souladu se zákonem, je jediná, která nedostala nic z rezervy,“ říká jednatel Cukrovaru Vrdy Otakar Moťka. Poté, co neuspěl s námitkami u SZIF, podal žaloby k soudu. Jinak rozdělení základní kvóty podle výrobní kapacity považuje za jediný spravedlivý způsob. „Jak zákon ukládá, budeme dodržovat platné nařízení vlády. To znamená také vyvážet cukr - předpokládám, že prostřednictvím subjektů, kteří ho použijí ve svých výrobcích,“ poznamenal Moťka.
V názoru na rozdělení kvót je rozpolcený Českomoravský cukrovarnický spolek, který sdružuje tři cukrovarnické společnosti vlastnící osm cukrovarů. Za společnost Eastern Sugar ČR, která si u soudu stěžuje na rozdělení cukerních kvót, se postavili dodavatelé řepy. Pokud se rozdělené kvóty na výrobu cukru nezmění, požádáme o pomoc právníky, abychom přinutili stát zaplatit nám způsobené škody, upozorňují zemědělci z Hané, za něž se postavila krajská samospráva. Hejtman Jan Březina považuje taktiku MZe vůči hanáckému zemědělství za likvidační a vyhlazovací. Ministerstvo podle jeho slov podlehlo lobbistickým tlakům.
„Předpokládali jsme krácení produkční kvóty o deset procent a podle toho jsme na jaře zaseli. SZIF však později snížil kvóty výrazněji, přitom rozhodující zpracovatelé řepy na Hané dostali podstatně nižší kvóty než cukrovary v ostatních částech země,“ kritizuje předseda olomoucké krajské agrární komory Josef Hlavinka. Nelíbí se mu, že SZIF navíc takřka polovinu z rezervy přiznal společnosti Cukrovary TTD, aniž by zveřejnil podmínky jejího rozdělení.
„Nyní nezbývá nic jiného, než nařízení vlády respektovat. Mluvit o rozbití systému jsou zbytečně silná slova. Rozhodnutím SZIF se ale cítíme poškozeni a nějaké kroky určitě podnikneme,“ potvrzuje Josef Uchytil, předseda celostátního svazu pěstitelů cukrovky. Souhlasí sice s tím, že firma Eastern Sugar měla dostat nižší kvótu, když zavřela cukrovary v Modřanech a Zvoleněvsi. „Byla ale pokrácena víc, než bylo potřeba,“ tvrdí. Jak připomíná, pěstitelům vznikne nespravedlivým rozhodnutím fondu finanční újma kolem 60 milionů korun a budou muset natrvalo omezit plochy cukrovky o 2800 hektarů.
Řepaři v Čechách mohou být s rozdělením kvót spokojeni, míní předseda jejich svazu Jan Bartoš. „Teď je hlavní, aby na trhu zavládla stabilita a systém se opět nezboural,“ přeje si. Novým přerozdělením kvót se podle něho vyřešila situace pěstitelů z rajónu zrušeného cukrovaru v Modřanech, když cukrovary TTD a Český Brod, které převzaly jejich dodávky, obdržely vyšší produkční limit. „Narovnal se také poměr, který tu vždy byl v pěstování cukrovky mezi Čechami a Moravou, a to 54 ku 46,“ docenil Bartoš.
Generální ředitel a. s. Cukrovary TTD Oldřich Reinbergr je podle svých slov připraven dodržovat vládní nařízení, ale obává se, zda stát bude schopen regulaci uřídit. „Pokud režim nebude platit pro všechny stejně a jedněm bude vyhovovat, zatímco druhé poškozovat, jako tomu bylo v uplynulých dvou letech, ať je tu raději liberální trh,“ zdůrazňuje.
SZIF může podle mluvčí postihnout provinilce finančně nebo snížením kvóty až po skončení kvótového roku. „Je to stejné jako v minulosti, kdy ale fond nemohl po zrušení vládního nařízení sankce vymáhat,“ poznamenala. Novela zákona o SZIF mu dává více pravomocí důrazněji postihovat výrobce za neposkytování informací nebo za podávání nepravdivých údajů, a to již v průběhu kvótového roku.
Smyslem další novely nařízení č. 114/2001 Sb., o stanovení produkčních kvót cukru, kterou minulý týden schválila vláda, je rozšířit seznam vyvážených výrobků obsahujících cukr, aby SZIF mohl lépe ohlídat jeho export. Současně předpis zpřesňuje ustanovení týkající se prokazování podílu cukru v potravinách směřujících za hranice. Novelizovaná úprava bude platit do vstupu země do Evropské unie, poté ČR převezme unijní směrnice. Česká vláda bude muset do té doby přijmout nové nařízení, který se upraví postupy k provádění společné organizace trhu s cukrem. Podle platného unijního nařízení je například intervenční cena cukru 63,19 eura za 100 kilogramů (při kursu 32 korun za euro je to 2022 korun za 100 kg), minimální cena cukrovky A 46,72 eura za tunu a řepy B 32,42 eura, resp. 1495 korun za A a 1037 korun za B. Po přičlenění k unii bude cukerní kvóty spravovat SZIF jako platební agentura. „Fond bude také vydávat výrobní náhrady za cukr užitý v chemickém průmyslu, licence na dovoz a vývoz cukru, exportní subvence pro cukr a výrobky s jeho obsahem. Případně může cukr intervenčně vykupovat,“ doplnila Sluková.