29.11.2010 | 08:11
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Opravy duší a plášťů se vyplatí

I přes neustálý vývoj a zdokonalování jsou dnešní pneumatiky stále při provozu snadno zranitelný výrobek. Velice lehce může dojít k jejímu poškození, a to jak v oblasti běhounu tak bočnice. Můžeme bez nadsázky říci, že oprava poškozeného pláště či duše se téměř vždy vyplatí.

U starších metod oprav se ke spojování opravného materiálu s poškozenou pneumatikou vy-užívala výhradně vulkanizace za tepla. Při tomto postupu se  k vulkanizaci, tedy zesíťování molekul opravné kaučukové směsi, využívá teplota 145 °C. Teprve počátkem 90. let se u nás začíná ve
větším rozsahu prosazovat poměrně pokroková technologie vulkanizace za studena. Při tomto způsobu opravy dochází k vulkanizaci za běžné teploty chemickou reakcí, nikoliv přiváděnou tepelnou energií. Chemická reakce vzniká spojením dvou složek, kdy jedna složka je obsažena v opravném materiálu a druhá ve speciálním vulkanizačním roztoku. Výhodou tohoto studeného způsobu je především to, že plášť či duše nejsou při opravě přehřívány a nedochází k jejich deformaci. Studený způsob vulkanizace se prosadil v 50. letech minulého století v USA a západní Evropě, k nám tato metoda dorazila až mnohem později.
Opravy defektů pneumatik můžeme rozdělit do třech základních skupin:
– opravy duší,
– opravy průpichů plášťů,
– opravy průrazů plášťů.

Opravy duší

Duše jsou stále v hojné míře používány u zemědělských vozidel a nákladních automobilů. U osobních automobilů jsou dnes pneumatiky převážně bezdušové. Běžný průpich se opravuje samovulkanizační záplatou a vulkanizačním roztokem.
Nejprve je třeba lokalizovat poškození duše, podle charakteru defektu je třeba upravit otvor tak, aby se při natahování do všech směrů dále netrhal. Podle velikosti poškození  vybereme vhodnou velikost záplaty, přičemž ctíme zásadu, že okraj poškození musí záplata překrývat minimálně o 1 cm. Místo pro záplatu zdrsníme smirkovým papírem, nebo brusným kotoučem upnutým do vrtačky nebo pneumatické brusky. Z obroušeného místa odstraníme nečistoty a štětečkem či prstem naneseme speciální vulkanizační roztok. Doba schnutí je přibližně pět až deset minut. Ze zvolené záplaty strhneme spodní ochrannou fólii a potom se již nedotýkáme spodní barevné nezvulkanizované části záplaty.
Záplatu držíme za okraje transparentní fólie. Poté záplatu položíme na dané místo a úzkým válečkem zaválečkujeme silným tlakem na váleček od středu záplaty k okrajům tak, aby byl vytlačen všechen vzduch z pod záplaty.
Na závěr se ze záplaty odstraní vrchní transparentní fólie a záplata se zasype klouzkem, aby se nepřilepila na vnitřní stěnu pláště. Provedeme zkoušku těsnosti a  pokud duše neuchází, tak ji ihned namontujeme a nahustíme na předepsaný tlak.

Opravy průpichů plášťů

Průpichem se rozumí poškození v oblasti běhounu, při němž není poškozena nosná kostra pláště v rozsahu větším než 8 mm. V takovém případě není nutné nahrazovat poškozená kordová vlákna novými. U radiálních plášťů s ocelovými kordy se poškozené místo utěsní proti unikání vzduchu zevnitř a vnikání vody z venku. Zejména v zimním období působí slaná voda z neinertních posypů na ocelové kordy velmi agresivně, způsobuje jejich rychlé korodování a následné znehodnocení celého pláště. K obousměrnému utěsnění se používají buď opravné knoty, nebo nýty. Výhodou knotů je snadná aplikace, kdy není nutné snímat plášť z ráfku, charakter opravy je ale dočasný. Nejprve lokalizujeme průpich pláště, ruční frézou začistíme stěny průpichu a naneseme speciální vulkanizační roztok. Z opravného knotu sejmeme ochrannou fólii a potřeme ho také vulkanizačním roztokem. Pomocí zaváděče vložíme knot do pláště a na závěr přebývající konce uřízneme bez natahování na úrovni běhounu pneumatiky.
Pokud používáme opravu průpichu pomocí opravných nýtů, je nutné nejprve demontovat plášť z ráfku. Poškozené místo označíme a zjistíme směr kanálku průpichu. Odchylka od kolmého směru by neměla být větší než 15°. Podle velikosti průpichu zvolíme frézu příslušné velikosti a kanálek vybrousíme nejprve  zevnitř směrem ven a potom zvenčí směrem dovnitř. Vnitřek pláště o velikosti záplaty nýtu zdrsníme kartáčem nebo brusným kotoučem. Poté odstraníme pryžovou drť a zdrsněnou plochu i s kanálkem průpichu natřeme speciálním roztokem. Po zaschnutí roztoku (5–10 min) protáhneme zevnitř směrem ven dřík nýtu, ten zachytíme kleštěmi a vytáhneme ho, až je talíř nýtu na vnitřní ploše pláště. Talíř nýtu potom zaválečkujeme úzkým válečkem, tak aby mezi nýtem a pláštěm nezůstaly žádné vzduchové bubliny. Nakonec zkontrolujeme opravené místo, plášť namontujeme na ráfek a zkontrolujeme těsnost. Přebývající dřík bez natáhnutí uřízneme těsně nad běhounem. U diagonálních plášťů, které mají nosnou kostru vyrobenou z polyamidových vláken, je přípustné provést opravu pomocí univerzální opravné vložky. Nejprve lokalizujeme poškození, povrch okolo defektu zdrsníme, nejčastěji brusným kotoučem a potom odstraníme pryžovou drť a naneseme speciální vulkanizační roztok. Doba schnutí je opět asi 5–10 min. Z univerzální vložky odstraníme krycí fólii a úzkým válečkem zaválečkujeme.

Opravy průrazů plášťů

Průraz je poškození tupým předmětem, při němž jsou poškozena nosná kordová vlákna. U průrazu je zásadně nutné poškozené kordy odstranit a nahradit novým nosným materiálem
– opravnou vložkou. Oprava průrazu se provádí ve dvou etapách. V první se poškozené místo vybrousí, vyplní nezvulkanizovanou opravnou směsí a zavulkanizuje  ve vulkanizační svěrce. Ve druhé etapě se do místa defektu  vlepí pomocí studené vulkanizace opravná vložka s nosnými kordy. Vložku umístíme na vnitřní stranu pláště, na střed poškození. Takto opravený plášť je možné
ihned namontovat a provozně zatížit. Opravné vložky se rozdělují podle typů pláště (radiální, diagonální), podle místa defektu (bok, běhoun) a podle velikosti poškození. Při opravě průrazu a volbě opravného materiálu je třeba uvážlivě zhodnotit rozsah poškození pneumatiky (především velikost a umístění průrazu) a přesně dodržet technologický postup opravy daný výrobcem.
Závěrem je nutné si uvědomit, že pneumatiky pracují při velkém mechanickém a při vyšších rychlostech i vysokém tepelném zatížení. Je proto nutné opravit poškozený plášť co nejdříve, dokud je defekt opravitelný, a zabránit tak jeho zvětšování, který vede k předčasnému ukončení technického života pneumatiky.

 

Klíčové informace

– Pneumatiky se opravují na celém světě z celkem pochopitelných důvodů – kvalitně provedenou opravou vrátíme drahou pneumatiku zpět do provozu.
– Opravou se zefektivňuje provoz a snižují náklady na nákup nových pneumatik.
– Současné materiály na opravy pneumatik umožňují zachování stejných užitných vlastností opravených duší či plášťů jako před poškozením
.

 

Ing. Petr Novák
Ing. Jiří Mašek, Ph.D.

Česká zemědělská univerzita v Praze
Technická  fakulta
Katedra zemědělských strojů

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down