
Českým a bavorským ornitologům se podařilo jako prvním sledovat pomocí satelitní vysílačky více než rok cesty chráněného ptáka chřástala polního. Ve společném projektu za čtyři roky umístili miniaturní vysílačky se solárním napájením dvanácti chřástalům ze Šumavy, Českého lesa a Bavorska. Pouze u samce Ivana, označeného loni v červnu v Českém lese, se podařilo sledovat celou jeho cestu na africká zimoviště a zase zpět do Evropy. uvedl to jeden z autorů projektu Jiří Vlček z plzeňského krajského úřadu.
Letos, pár dní poté, co se Ivan opět vydal na tah do Afriky, se jeho signál odmlčel. I tak díky němu získali odborníci mimořádně cenné a unikátní údaje. Cílem projektu bylo získat co nejvíce informací o dosud málo známém životě skrytě žijících chřástalů a nastavit jejich účinnou ochranu. Chřástalové dosud nikdy nebyli satelitně sledováni. Přírodovědci tak získali unikátní poznatky o migraci, zimovištích i o pohybu ptáků na hnízdišti. Díky těmto údajům se mohou například lépe domluvit se zemědělci na pozdějším sečení luk, kde chřástalové přebývají.
Pro ornitology je velmi cenné zjištění, že chřástalové se nevracejí na stejné hnízdiště. Nový je také poznatek o jejich zimovištích v Jižním Súdánu, kde si ptáci našli nová území na zavlažováním zkulturněné bývalé poušti. Data ze sledování jsou o to cennější, že u chřástalů je podle Vlčka vysoká, až devadesátiprocentní úmrtnost.
Chřástalové, nenápadní, skrytě žijící ptáci velikosti menší koroptve, jsou zdatní letci. Satelitním sledováním několika ptáků západočeští a bavorští ornitologové také zjistili, že na africká zimoviště se chřástal dokáže dostat rychleji než čáp. Zimují v oblasti na jihu Súdánu a v Jižním Súdánu, signály ptáků byly zachyceny také v Keni, Etiopii či v Zambii. Trasu dlouhou 4000 až 5000 kilometrů i více překonají z Česka za několik málo dní.*