Naší nejpěstovanější plodinou stále zůstává ozimá pšenice, která stabilně poskytuje vysoké výnosy jak v konvenčním, tak v ekologickém zemědělství. Ozimá pšenice dobře prospívá při klasické pěstitelské technologii s orbou i v případě minimálního zpracování půdy. Minimalizace se uplatňuje zejména na těžkých půdách.
Dodržovat zásady setí
Obvykle se seje do řádků širokých 12,5 cm, ale mohou být i užší, nebo se dá vysévat na široko, kdy si rostliny méně konkurují. Při ekologickém způsobu hospodaření se, stejně jako u řepky, dobře uplatní široké řádky s možností plečkování.
Výsev se nejčastěji pohybuje od čtyř do pěti milionů klíčivých zrn na hektar, podle konkrétních podmínek. Vysévané množství se zvyšuje například po méně vhodné předplodině, na půdách s nižší úrodností, za sucha nebo při setí po agrotechnické lhůtě. Hloubka setí je obecně u ozimé pšenice vyšší než u jarního ječmene, pohybuje se mezi čtyřmi až šesti centimetry.
Klíčit začínají obilky pšenice už při teplotě 3 až 4 OC. Při dostatečném množství vláhy zhruba po týdnu začínají rostliny vzcházet a tři týdny po vzejití odnožovat. Při pozdním setí a časném příchodu zimy probíhá odnožování až na jaře.
Za normálního průběhu počasí přezimuje kolem šedesáti až sedmdesáti procent rostlin, při mírných zimách i více. Každá rostlinka má zhruba dvě produktivní odnože, tak se na metru čtverečním vytvoří asi 400 až 600 klasů.
Tříleté pokusy
V tříletých pokusech založených v letech 2002 až 2004 na Pokusné stanici katedry rostlinné výroby České zemědělské univerzity v Praze-Uhříněvsi se vysévalo osivo ozimé pšenice pěti odrůd – Šárka, Nela, Ebi, Estica a Samanta.
Porovnávaly se tři varianty osiva – konvenční mořené, konvenční nemořené a ekologické. Konvenční osivo pocházelo z odrůdových zkoušek Šlechtitelské stanice Stupice akciové společnosti Selgen. K namoření části osiva se použil přípravek Raxil 515 FS. Ekologické osivo pocházelo z uznané ekologické plochy v Uhříněvsi. V roce 2003, kdy se podařilo získat ekologické osivo z Uhříněvsi pouze dvou odrůd – Ebi a Estica, se pokus doplnil odrůdou Šárka z ekologické farmy Pitín.
Přesný maloparcelní pokus byl založen na konvenční ploše pokusné stanice. Na parcelkách o sklizňové ploše deseti metrů čtverečních se vysévalo čtyři sta klíčivých obilek pšenice na jeden metr čtvereční do klasických řádků 12,5 cm. Osivo se zapravilo do hloubky čtyř centimetrů. Každá pokusná varianta byla vyseta ve čtyřech opakováních.
Porosty se hnojily celkem sedmdesáti kilogramy dusíku ve dvou dělených dávkách. Plevele se hubily pomocí herbicidů (Agritox 1,5 l/ha, Lontrel 0,6 l/ha, Starane 0,8 l/ha). Proti chorobám a škůdcům se neošetřovalo.
Polní vzcházivost se stanovila odpočtem vzešlých rostlin na ploše dvakrát čtvrt metru čtverečního a na jaře se stejným způsobem zjistil počet rostlin po přezimování.
Porosty se sklízely v plné zralosti maloparcelní sklízecí mlátičkou.
U všech jednotlivých vzorků se stanovila vlhkost. Z každé parcelky se vážením zjistil hrubý výnos a po odstranění nečistot čistý výnos, který byl poté přepočten na čtrnáctiprocentní vlhkost.
Hmotnost tisíce semen sklizeného zrna byla stanovena odpočtem dvakrát pěti set obilek na elektronickém počítadle semen a jejich zvážením. Jestliže se hmotnosti lišily o více než pět procent, odpočítalo se ještě potřetí 500 obilek a ze tří měření se vypočítal průměr.
Dosažené výsledky
Dosažené výnosy značně kolísaly v závislosti na průběhu počasí v jednotlivých ročnících pěstování. Celkově nejvyššího výnosu, 8,86 tuny na hektar, bylo dosaženo v roce 2004. Naopak v nepříznivém ročníku 2002 byly výnosy v průměru o více než čtyři tuny na hektar nižší.
Ve všech třech letech se projevilo mírné navýšení výnosu v případě vysévání mořeného osiva (graf 4). Ekologické osivo, vyprodukované na uznané ekologické ploše v Uhříněvsi, se vyrovnalo osivu nemořenému. V roce 2004 došlo k zhruba desetiprocentnímu snížení výnosu u méně kvalitního osiva odrůdy Šárka pocházejícího z ekologické farmy Pitín.
Dosažené výsledky výrazně ovlivnily podmínky při vzcházení porostu. Zjistilo se, že na polní vzcházivost mělo pozitivní vliv moření osiva (graf 1). V roce 2004 však nejlépe vzešlo ekologické osivo.
V případě vysévání namořeného osiva v průměru vzešlo 254 rostlin na metru čtverečním. Také při odpočtech na jaře se ukázalo, že po přezimování měly nejvyšší počet rostlin na metru čtverečním porosty založené z mořeného osiva (graf 2).
Polní vzcházivost ekologického osiva nebyla snížena v porovnání s osivem vyprodukovaným běžnými množitelskými technologiemi. Ekologické osivo dokonce v průměru vzcházelo lépe než nenamořené osivo.
Počet klasů na metru čtverečním byl mezi porovnávanými variantami v tříletém průměru vyrovnaný, mírné navýšení bylo zaznamenáno v roce 2003 (graf 3). Hmotnost tisíce semen sklizeného zrna se lišila mezi jednotlivými ročníky pěstování. V průměru všech variant vykazovalo nejvyšší HTS (51,2 g) osivo ze sklizně 2004 (graf 5).
Moření je nutné
Na závěr je možno konstatovat, že výnosy ozimé pšenice závisely zejména na průběhu počasí v jednotlivých ročnících pěstování. V příznivém roce 2004 se hektarový výnos v průměru vyšplhal téměř na devět tun. Moření osiva výnos každoročně navyšovalo.
V polních podmínkách nejlépe vzcházelo namořené osivo, což podtrhuje nutnost kvalitního moření. Ekologické osivo se vyrovnalo osivu nenamořenému, dokonce vykázalo polní vzcházivost mírně vyšší.
Hmotnost tisíce semen sklizeného zrna se lišila mezi jednotlivými ročníky pěstování. V průměru všech variant vykazovalo nejvyšší HTS osivo ze sklizně 2004, kdy bylo dosaženo i nejvyššího výnosu. Tuto vlastnost moření osiva neovlivnilo.
Klíčové informace
- Pro dosažení vysokého výnosu při odpovídající kvalitě je nutné vysévat pouze kvalitní, vysoce klíčivé osivo.
- Je třeba zvolit agrotechniku vhodnou pro danou oblast.
- Rozhodující význam má především pečlivé založení porostu umožňující rychlé a vyrovnané vzcházení.
Ing. Hana Honsová, Ph.D.Česká zemědělská univerzita v Praze
Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů
katedra rostlinné výroby
