11.07.2008 | 07:07
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Osivo a významný vliv jeho kvality

Význam kvality osiva vyplývá již z faktu, že odrůdy mohou realizovat svůj výnosový potenciál pouze prostřednictvím rozmnožovacího materiálu. Špatně založený porost, kdy jednou z příčin může být nekvalitní osivo, vyžaduje další opravné zásahy do porostu během vegetace zvyšující náklady.

Nástup letního období neznamená pouze sklizeň úrody z polí, ale významně již nyní může ovlivnit rostlinnou produkci v následujícím roce. Sem patří výběr vhodné odrůdové skladby, nyní převážně u ozimů. Složitostí tohoto rozhodování je rozsah nabídky ze strany semenářských firem. Každý zájemce však může využít řadu informací, které mu poskytují výsledky odrůdových pokusů, každoročně zakládaných odrůdovými zkušebnami a pokusnými stanicemi státními i privatizovanými, anebo demonstračních pokusů s pesticidy, odrůdami a dalšími přípravky.

Informace pro orientaci

Prioritou zájmu zemědělců zpravidla zůstává zájem o informace o odrůdách. Široké možnosti ve výběru odrůd znamenají pro pěstitele potřebu objektivních informací k rozhodování. Ty mu poskytnou Seznamy doporučených odrůd (SDO).
Tímto se realizují některé odstavce zákona č. 219 Sb. z roku 2003, o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin. Je dobrou vizitkou zodpovědné instituce, Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZÚZ), jestliže hlavní seznamy jsou k dispozici na značném počtu polních dnů, které se před několika dny uskutečnily. Tradice polních dnů a účast pracovníků z praxe podtrhují význam těchto akcí a zejména zájem o nové odrůdy.
K rychlé orientaci je vhodné využít stručnější formou zpracované výsledky odrůdových pokusů v tzv. listovkách. Materiály SDO informují nejen o výnosech a jejich stabilitě v jednotlivých zkušebnách, ale poskytují i výsledky hodnotící hospodářské vlastnosti odrůd. Náleží sem i informace o citlivosti odrůd na některé patogeny, údaje o rezistenci a významné jakostní parametry. Informací o odrůdách a jejich vhodnosti do konkrétních podmínek je rozhodně mnohem více. Podceňovat by se neměly vlastní zkušenosti farmáře s určitými odrůdami.
Součástí zákona č. 219 Sb. z roku 2003 jsou rovněž kapitoly o osivu a sadbě. Jestliže je u pěstitelů odrůdám věnovaná vysoká pozornost, otázky související s osivem a jeho kvalitou nejsou vždy plně doceněny. Přitom rozmnožovací materiál odrůd je jedním z faktorů ovlivňujících kvalitu založeného porostu.
Podceňování významu kvality osiva lze odvodit z podílu porostů založených osivem, které prošlo uznávacím řízením, na celkové potřebě osiv v ČR podle plochy osevu.

Co vyjadřuje pojem

Pod označením „kvalitní osivo“ si zpravidla každý představuje jiný obsah.
Pěstitele především zajímá kvalita založeného porostu a mohou hodnotit i produkční potenciál konkrétních partií osiva určité odrůdy.
Polní vzcházivost a produkční potenciál odrůdy nebo partie osiva jsou sice vlastnosti nejvýznamnější, ale jejich testování nepřichází v úvahu. Kvalitní osivo dosahuje vysoké polní vzcházivosti (vzejde většina klíčivých semen a jejich zdravotní stav je dobrý). Biologické vlastnosti osiva jsou vyjadřovány procentem klíčivosti. Klíčivost je kritériem pro certifikaci osiv. Zároveň představuje hodnotu důležitou pro stanovení optimálního výsevku. Odpovědí na nižší klíčivost partie osiva je zvýšení výsevku, aby byl zachován optimální počet rostlin. Rozdíly mezi klíčivostí a polní vzcházivostí osiva jsou reakcí na odlišné podmínky vzcházení na poli a na další vlastnosti semen, na jejich vitalitu.
Vzcházivost ovlivněná málo klíčivým osivem je zdrojem zvýšené variability porostu, s vlivem na tvorbu výnosu a účinnost agrotechnických opatření.
Také HTS (hmotnost tisíce semen) může představovat zvyšování nákladů na plodinu. Je zapotřebí počítat s tím, že HTS je sice odrůdovým znakem, ale v závislosti na podmínkách dozrávání se její hodnota může měnit až o 30 %, a pak je vliv na hustotu porostu významný.
Základním opatřením k zabránění přenosu některých chorob osivem je dobrý zdravotní stav porostu, ze kterého bude osivo připravováno. Příprava certifikovaného osiva vychází z kontroly zdravotního stavu množitelských porostů. K účinným opatřením, omezujícím přenos některých chorob, náleží moření osiva. Osivo požadované pro zakládání porostů v ekologických systémech však mořit nelze. V těchto případech musí nutně pocházet ze zdravých porostů a měla by být uskutečněna laboratorní zkouška na výskyt závažných patogenů.

Věnujeme kvalitě osiva potřebnou pozornost?
Uznávací řízení, jako kontrolní součást systémů množení osiv, vede produkci osiv k tomu, aby byla zaručena jejich kvalita. Požadavky na kvalitu množitelského porostu i na kvalitu uznaného osiva jsou součástí vyhlášky č.175 Sb. z roku 2004 s tím, že obchodovat lze pouze s osivem certifikovaným.
Snaha o snižování nákladů v rostlinné produkci se významně dotkla právě osiva a sadby. Obměna osiv se v určité době dostala na úroveň s nevýznamným agrárním sektorem. Osivo si může každý produkovat sám, bez jakéhokoliv odborného dozoru (nelze u odrůd hybridních a GM).
Otázce, jakému osivu dát přednost, bylo již věnováno mnoho času. Certifikace znamená vyšší cenu, ale také zajištěnou určitou kvalitu. Vlastní osivo (farmářské) představuje relativně nižší náklady, a také menší jistotu kvality, především zdravotního stavu, druhové a odrůdové čistoty, obsahu semen plevelů a často i nižší klíčivosti. Není důvodů pochybovat o tom, že mnozí pěstitelé si vyprodukují farmářské osivo minimálně takové jakosti, jakou nabízí semenářské firmy. To znamená, že i certifikované osivo může mít v některých případech relativně sníženou kvalitu, ale ta bude stále na určité požadované úrovni. Dochází více ke zvyšování konkurence mezi semenářskými firmami. V podstatě se žádný pěstitel nevyhne nákupu osiv v případech, kdy nakupuje novou odrůdu.

Produkční schopnost osiva

Ovlivňuje kvalita osiva pouze kvalitu založeného porostu, anebo tento vliv sahá ještě dále, kdy je formován výnos prostřednictvím fotosyntézy? Může zde být určitý vliv na výnos? Podle známých fyziologů přetrvává určitý vliv osiva až do zralosti. I u kvalitního osiva téměř vždy dochází při vzcházení k redukci počtu vzešlých rostlin, která v průměru u obilnin dosahuje 10 až 15 %. Za nepříznivých podmínek je redukce mnohem větší.
Vliv osiva na výnos odrůdy v našich podmínkách byl nejčastěji zkoumán u pšenice a jarního ječmene. Na základě zkoušek výkonu osiva byla zjišťována produkční schopnost různých partií osiva některých odrůd. Z více než dvacetiletého sledování vyplynulo, že například u testovaných partií osiva odrůd ozimé pšenice se lišila jejich produkční schopnost o 3,3 až 19,7 %. V absolutních číslech znamenaly tyto rozdíly v produktivitě porostu až 0,21 až 1,13 t/ha. Lze počítat s tím, že porosty ječmene jarního a pšenice ozimé zakládané různým osivem mohou dosahovat diferencí ve výnosech mezi 4 až 12 %.
To znamená diference ve výnosech až do výše, které často překračují rozdíly odrůdové. Produkční schopnost osiva můžeme považovat za vyjádření jeho biologické hodnoty, avšak nelze ji zatím nahradit žádným laboratorním testem. Projev kvality osiva v produkční schopnosti porostu přitom může být nepřímý (vliv na hustotu porostu a dále na výnos) i přímý (může se hodnotit pouze při stejné hustotě porostů). Podobné výsledky byly zjištěny u partií osiva jarního ječmene.

Kvalita osiva a pěstební systémy

Je zřejmé, že současné pěstební systémy mohou zabezpečit osivo k zakládání porostů jednotlivých plodin. Závislost kvality na intenzitě množení je známá, přestože se setkáváme i s výsledky opačnými. Poměrně málo poznatků je zatím o produkci osiva na ekologických farmách, mají-li být dodrženy podmínky plynoucí ze zákona o uvádění do oběhu osiva a sadby pěstovaných rostlin a ze zákona o ekologickém zemědělství.
Tříleté studium produkčního potenciálu a biologických vlastností osiva u ozimé pšenice přineslo řadu poznatků. I v souboru několika odrůd, jejichž osivo bylo získáno z odrůdových pokusů ÚKZÚZ a z ekologických odrůdových pokusů vedených na pokusném stanovišti v Praze-Uhříněvsi, na stanici, která má statut ekologického hospodaření, byla za tříleté období nejvyšší produkční schopnost zjištěna u parcel založených mořeným osivem neekologického původu. Shodné výsledky vykázaly také varianty porostů, které byly založeny osivem ekologického původu. Nejnižší výnosy poskytovaly varianty zakládané nemořeným osivem z konvenčních podmínek.
Z uvedeného vyplývá, že biologické vlastnosti ekologického osiva mohou být shodné s kvalitou osiva, které bylo získáno v intenzivních podmínkách. Ke správnému výkladu a zhodnocení je ale nutné doplnit jeden detail, týkající se zdroje osiv.
Konvenční vzorky byly získány ze sklizně odrůdových pokusů ve zkušebnách ÚKZÚZ a ze ŠS Selgen Stupice. Zdrojem vzorků ekologického systému byly odrůdové pokusy pro ekologické hospodaření vedené na stanici katedry rostlinné výroby v Praze-Uhříněvsi. Z důvodu naprosté absence tohoto osiva u jedné z testovaných odrůd (příčina spočívala ve vymrznutí porostu) byla využita semena získaná v provozních podmínkách ekologické farmy. Rozdíly v kvalitě tohoto osiva a osiva dalších vzorků z ekologického systému mohou vykazovat vysokou biologickou hodnotu. Rozhodující negativní dopad na kvalitu osiva z ekologických podmínek bude mít výskyt patogenů a zdravotní stav osiva.

 

Klíčové informace

- Termín kvalita osiva vyjadřuje komplexní stav semenářských vlastností osiva povahy biologické (klíčivost), fyzikální (HTS = hmotnost tisíce semen, vlhkost), genetické (pravost a odrůdová čistota) a zdravotního stavu (výskyt patogenů na semenech a v semenech). 
- Partie osiva nemůže být kvalitní, je-li některá důležitá semenářská vlastnost ve stavu naprosto nevyhovujícím.
- Od kvalitního osiva se očekává vysoká polní vzcházivost, stejně jako vyrovnanost vzcházení.

Prof. Ing. Václav Hosnedl, CSc.Česká zemědělská univerzita v Praze
Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů
katedra rostlinné výroby

Napsat komentář

Napsat komentář

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2025 ČTK. Profi Press, s.r.o. využívá zpravodajství z databází ČTK, jejichž obsah je chráněn autorským zákonem. Přepis, šíření či další zpřístupňování tohoto obsahu či jeho části veřejnosti, a to jakýmkoliv způsobem, je bez předchozího souhlasu ČTK výslovně zakázáno.
crossmenuchevron-down