Dnes už všechny nevládní agrární organizace žádají po Státním zemědělském intervenčním fondu, aby před zahájením výkupu obilí přesně definoval požadavky na zdraví zrna, na nichž bude po celou dobu přejímek trvat.
„Podmínky musí být dopředu známé a neměnné,“ zdůrazňuje prezident Agrární komory ČR Jan Veleba. Od ředitele SZIF Jana Höcka dostal příslib, že veřejnost by se s nimi mohla seznámit na konci srpna.
Novelizované nařízení Evropské komise pro přejímku obilí na intervenční nákup z letošního 6. července mimo jiné členským zemím určuje, aby kontrolovaly limity kontaminujících látek, tzn. mykotoxinů, fuzárií, těžkých kovů a dalších, na základě analýzy rizika jejich výskytu. Pro Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ji zpracovává Zemědělský výzkumný ústav Kroměříž.
„Má to být analýza výskytu houbových chorob ke konkrétní sklizni. Její zhuštěnou verzi budeme mít příští týden,“ řekl našemu týdeníku ředitel fondu Jan Höck minulou středu. Podrobnou analýzu má kroměřížský ústav dodat začátkem září.
Unijní směrnice stanovuje maximální limity pro obsah kontaminujících látek, které jsou závazné pro všechny členské státy. Pro fuzária připouští předpis u sledovaného deoxynivalenolu (DON) maximální limit 1,25 mikrogramů na kilogram (česká norma má limit 0,5 mikrogramů na kilogram pro obilí k přímé spotřebě a zpracované, pro nezpracované obilí limit nestanoví). Jakou mez bude při přejímce zboží u tohoto kritéria vyžadovat SZIF, dnes neumí upřesnit ani jeho ředitel. „Až na základě analýzy rizik určíme, jak vysoké procento stanovíme, nebo zda budeme z některých oblastí vyžadovat doklady o tom, že nabízené zboží je prosté těchto toxických látek,“ uvedl Höck. Průběh počasí přede žněmi a během nich dává podle jeho slov předpoklad k tomu, že procento vyžadování rozborů na tyto látky bude vyšší. „Nutí nás k tomu i zmiňované nařízení komise, podle něhož intervenční agentura plně nese zodpovědnost za likvidaci nevyhovujícího zboží, pokud ho nakoupí. A to je velké riziko pro každou agenturu,“ poznamenal ředitel SZIF.
Oficiální překlad unijního nařízení ze začátku července dostal fond první srpnový týden. Podrobné pokyny se podle Höcka nyní připravují nejen u nás, ale i v jiných zemích. „Jsme v kontaktu s intervenčními agenturami v Rakousku, Německu, na Slovensku a požadavky s nimi konzultujeme, abychom v našich nárocích na zdravotní stav obilí nevybočovali,“ ujistil.
V příručce k letošnímu nákupu SZIF naznačuje, co chápe jako požadavek na obchodovatelnost z pohledu zdravotní nezávadnosti. „Tím je myšleno obilí nezamořené karanténními chorobami, například snětí, která je v řadě zemí zařazena do seznamu karanténních škodlivých organismů. Pro obchodovatelnost neexistuje žádná tolerance. Za snětivé bez ohledu na kvantitu se považují obiloviny, které obsahují zrna napadená sporami snětí, snětivé kuličky, snětivý prach nebo pach po sněti,“ píše se v příručce.
Novinkou pro intervenční nákup obilí z letošních žních, na niž ředitel fondu upozorňuje, je povinnost nabízejícího hradit rozbory u některých kvalitativních parametrů. Týká se to pádového čísla, dusíkatých látek, Zelenyho testu, testu nelepivosti a strojového zpracovatelnosti těsta z pšenice a obsahu kontaminujících látek. Úhradu nákladů za rozbory zavádí pro prodávající upravené nařízení komise k přejímce intervenčního obilí. Před zahájením nákupu fond určí laboratoře pro stanovení obsahu kontaminujících látek.
Prodloužení čtyřměsíční lhůty pro převzetí nabízeného obilí na sedm měsíců bylo mimořádné opatření pro minulý intervenční nákup přijaté kvůli problémům se skladovacími kapacitami. Pro nákup obilí z letošní sklizně má platit doba čtyři měsíce. Podle Höcka však není vyloučeno, že termín se může znovu prodloužit.
„Když fond bude k výkupu přistupovat byrokraticky, bude znovu problém. Na jeho straně musí být vstřícnost. Přidat musí všechny strany, i sami zemědělci,“ přimlouvá se Veleba.
