K objemu kvót navrženému pro rozhodující komodity v Pozičním dokumentu se EU nevyjádřila. Zároveň nedala ani jednoznačnou odpověď na otázku, zda budou mít nové státy nárok na přímé platby. Je to logické. Přímé platby mají zemědělcům kompenzovat výrobu, kterou kvóty omezují. Pokud nebudou mít nové země přímé platby, je otázka nakolik bude EU moci použít kvóty na snížení jejich zemědělské výroby, když toto omezení nebude moci kompenzovat.
V otázce přímých plateb nemá EU jasno. V poslední době se objevil návrh, že by jejich vyplácení mohlo být vázáno na určitou velikost podniku. „Tím by z přímých plateb mohli být vyřazeni zároveň drobní polští rolníci i naše velké zemědělské podniky,“ poznamenal Zídek s tím, že v EU převažuje dojem, že velké podniky podporu nepotřebují. Řešením nebude asi ani návrh komisaře Franze Fischlera, který místo přímých plateb navrhuje příspěvky na modernizaci potravinářských podniků. To však zemědělci nepociťují jako pomoc pro své hospodaření. A tak je pravděpodobné, že v otázce přímých plateb by mohla čekatelům na vstup pomoci paradoxně průmyslová lobby Unie. Její představitelé si totiž lehce spočítali, že peníze vydané na přímé platby pro zemědělce nových států skončí hlavně v jejich kapsách, protože zemědělci za ně nakoupí stroje, agrochemikálie i osiva.
