11.09.2007 | 08:09
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Otazníky nad dovozem krmiv

V poměrně značné míře je krmivová základna Evropské unie závislá na dovozu ze zahraničí. Jde zejména o sóju a méně i o kukuřici a produkty z nich. Import již v krátké době mohou výrazně ovlivnit odrůdy obou plodin, které nejsou v unii povolené.

„Toto je zpráva DG Agri a nemusí nezbytně vyjadřovat názor Evropské komise,“ stojí v záhlaví dokumentu nazvaného Ekonomický vliv neschválených GMO na EU importy krmiv a živočišnou výrobu. Tři vykřičníky, které uvádějí a končí toto upozornění, signalizují, že asi jde o „horký materiál,“ s jehož závěry sice může Evropská komise (EK) souhlasit, v případě nutnosti se však může od nich distancovat.
Jak zmíněná zpráva uvádí, geneticky modifikované organismy (GMO), zejména plodiny se velmi rychle rozvíjejí v zemích exportujících krmiva. Regulační opatření, která v případě uvádění na trh, nebo dokonce pěstování GMO známe v unii, jsou ve třetích zemích daleko méně přísná a také méně časově náročná. Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova (DG Agri) uvádí, že v unii trvá povolovací proces GMO více než 2,5 roku, zatímco ve Spojených státech amerických v průměru jen 15 měsíců. To vede podle úředníků z DG Agri k asynchronní autorizaci, kdy GMO je plně povolené pro komerční využití v potravinách i krmivech v jedné zemi, ale ne v ostatních. Rychlejší a pružnější schválení nových GMO, které dostanou zelenou od Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA), není možné v unii zaručit. Na překážku je nejen další postup schvalování, ale zejména stálé odmítání GMO některými členskými státy unie. To se promítá do jednání v příslušném výboru i v radě ministrů zemědělství. Rada nemůže schválit nový GMO jen kvalifikovanou většinou. Nicméně může potřebné povolení dát dodatečně Evropská komise, pokud ovšem proti němu není kvalifikovaná většina členských států.
Doposud se problémy trhu (postihující import rýže a produktů z kukuřice) týkaly hlavně GMO, které nebyly schváleny ani v exportujících zemích a které se na trh dostaly náhodou. Unie se ovšem stejně jako na tyto ani v exportující zemi neschválené GMO dívá stejně jako na ty, které jsou ve vyvážející zemi povolené a prošly v ní schvalovacím řízením. Její legislativa nedává žádnou možnost přístup k nim nějakým způsobem odlišit. Problémy na trhu budou stále častější se zvyšujícím se počtem GM plodin povolených v exportujících zemích a zatím ještě neschválených v unii. Přitom budou narůstat problémy s odlišováním různých GMO odrůd již v unii schválených od těch, které zatím ještě její souhlas nemají. Některé exportující země se při schvalování nových GMO ohlížejí na to, jaký dopad bude daný souhlas mít na vývoz (děje se to zejména v Argentině a Brazílii, méně již v USA). Ekonomický dopad přítomnosti v EU nepovolených GMO v zásilkách určených pro trh unie také záleží na tom, jak bude unie na takový případ reagovat. Pokud unie přítomnost nepovolených GMO v zásilce zjistí, může napříště od dovážejícího státu požadovat certifikáty s analytickými výsledky potvrzujícími, že zboží neobsahuje nepovolené GMO a dvojí testy na místech vývozu a dovozu. Dalším možným opatřením je také dočasný zákaz dovozu v případě chybných certifikátů. Výsledkem je, že se export do unie bude snižovat nebo se může vůbec zastavit, pokud obchodníci nebudou chtít riskovat nepříjemnosti plynoucí z náhodného znečištění zásilky byť jen odrůdou, která v jejich zemi úspěšně prošla testováním a běžně se pěstuje. EU dováží značný podíl krmiv či jejich surovin právě ze států, v nichž se nové GMO pěstují ve velké míře. Hrozí tedy nebezpečí omezení těchto dovozů a nutnosti hledat náhradu krmných komponent jinde. Tyto náhradní suroviny však mohou ceny krmiva značně zvýšit.
Ve své zprávě DG Agri analyzuje, jak některé druhy dovážených krmiv může ovlivnit přítomnost produktů z v unii nepovolených odrůd GM kukuřice a sóji, a potenciální vliv na produkci a spotřebu masa v unii a obchod s ním. Svou analýzu srovnává s odhadem výhledu zemědělských trhů z letošního ledna.
Kukuřice a produkty z ní Zrno kukuřice
Do EU se dováží mezi 2,5 a čtyřmi miliony tun kukuřice za rok. To odpovídá asi čtyřem až sedmi procentům z roční produkce EU-27, která se pohybuje zhruba mezi 54 a 62 miliony tun. Na přelomu století se kukuřice dovážela zejména z Argentiny a Brazílie, jen velmi málo z USA. Za poslední dva roky se dovoz z Brazílie a Argentiny výrazně snížil. Loni bylo hlavním importérem Srbsko s 1,2 milionu tun, následované Argentinou (0,8 mil. t), Brazílií (0,5 mil. t) a Ukrajinou (0,35 mil. t). To znamená, že dovozy do unie od potenciálních dodavatelů surovin s příměsemi nepovolených GMO, tj. z Argentiny a Brazílie, klesly na 45 procent celkového dovozu této komodity, tedy zhruba na 1,3 miliony tun.
Kukuřičný krmný gluten
Této komponenty krmiv se na přelomu století dováželo do unie kolem pěti milionů tun ročně. Do loňska se toto množství snížilo na 2,5 milionu tun, což je méně než pět procent produkce kukuřice v unii. Importy pocházely zejména z USA.
Sušené lihovarské výpalky
Produkce sušených výpalků z kukuřice v USA rostla v závislosti na boomu výroby bioetanolu. V roce 2005 dosáhla 8,1 milionu tun, zatímco o rok dříve to bylo 6,5 milionu tun a v roce 2003 jen 5,1 milionu tun. Přitom jejich dovoz do unie klesal z 1,9 milionu tun v roce 1996 na loňských 625 tis. tun. Důvodem byla převážně přítomnost výpalků z v unii neschválené odrůdy GM kukuřice. Přitom šlo o odrůdu DAS–59122, jejíž povolení se v unii čeká ke konci letošního roku a která podmínky pro schválení splnila již v lednu 2005.
Jde i o dopravní náklady
Kukuřičné komponenty pro krmné směsi, které mohou být znečištěny příměsemi v EU nepovolených GM odrůd, musí unie nahrazovat importem z jiných zemí nebo domácím zdrojem obilí. Třebaže při posuzování jednotlivých komodit nepůsobí pokles dovozu nijak hrozivě, na vážnější ekonomický dopad ukazuje souborné hodnocení všech tří druhů krmných surovin pocházejících z kukuřice. DG Agri upozorňuje, že nahrazení importem z jiných zemí může znamenat nárůst dopravních nákladů, a to zejména u členských států, které zatím tyto suroviny dovážely přímo po moři. Samozřejmě v EU jsou stále velké zásoby kukuřice z intervenčních nákupů, a to zejména v Maďarsku. Ale, jak upozorňují bruselští úředníci, doprava po železnici z Maďarska se třeba Španělům značně prodraží.
Sójové boby
Množství sójových bobů a sójových šrotů (vyjádřené jako ekvivalent sójového šrotu) dovážených do EU od počátku devadesátých let minulého století stále rostlo. V posledních letech se ustálilo asi na 34 až 35 milionech tun za rok. To je daleko více, než činí celá produkce sójových pokrutin v EU (kolem 12 milionu tun, pokrutiny = zbytky po odlisování oleje z rozemletých semen, šroty = zbytky po extrakci oleje z rozemletých semen nebo z pokrutin). Nejdůležitějšími dodavateli jsou Argentina a Brazílie. Podíl importu z USA klesá, roste však dovoz z Paraguaje. DG Agri upozorňuje, že vzhledem k malé vlastní produkci je dovoz této skupiny krmných surovin pro živočišnou výrobu v unii velmi důležitý.
Zpráva připomíná, že s rozmáháním se výroby biopaliv bude plocha osetá olejninami i v unii růst. Spolu se zvyšující se produkcí hrachu, fazolí a bílé lupiny budou pokrutiny a šroty z výroby bionafty suplovat dováženou sóju a krmné produkty z ní. Celkem by se však tímto způsobem podle autorů zprávy dalo nahradit mezi deseti a dvaceti procenty dovážené sóji a sójových šrotů. Částečně může deficit snížit i možný nárůst dovozu slunečnicového šrotu.
V EU neschválená GM odrůda sóji, která se pěstuje v hlavních exportních zemích, má označení MON 89788. Počítá se s tím, že by měla nahradit odrůdu RR 40–3–2, kterou bylo v roce 2005 oseto 60 procent všech ploch vyhrazených této olejnině. Jen v USA se v tomto roce pěstovala na 87 procentech výměry sóji. Další odrůda byla již v USA předložena ke schválení Úřadu pro potraviny a léčiva a federálnímu ministerstvu zemědělství v první polovině roku 2006 a povolení pro její pěstování je otázkou několika málo měsíců. Předpokládá se, že by se začala v USA pěstovat již příští rok nebo pravděpodobněji v roce 2009.
Tři scénáře I v unii probíhá schvalování zmíněných odrůd sóji, ovšem daleko pomaleji. Odrůdu MON 89788 dostal EFSA ke schválení v listopadu 2006. K tomu je nutné připočítat pro dobu, potřebnou pro celý proces v unii. Z toho autoři zprávy usuzují, že zejména v letech 2009 a 2010 dojde v importech sóji a produktů z ní k dříve popsaným problémům s příměsemi v unii nepovolených odrůd. K normálu by se – pokud se v dohledu neobjeví další GM odrůda – mohl dovoz sóji vrátit až po této době. Co to bude znamenat pro unii, odhadují tři scénáře z pera DG Agri:
* První předpokládá minimální dopad s tím, že import z USA bude plně nahrazen dovozem z jiných zemí a také domácí produkcí (pokrutiny z výroby bionafty, hrách, fazole, bílá lupina apod.).
* Scénář se středně vážným dopadem počítá s tím, že výpadek dovozu z USA a také z Argentiny částečně nahradí nárůst importu z Brazílie. I tak dojde k deficitu dovozu ve výši asi 9,9 milionu tun ekvivalentu sójového šrotu. Pokud se vezme v úvahu nárůst produkce pokrutin a šrotů v unii z výroby bionafty a pravděpodobné zvýšení dovozu slunečnicového šrotu, pak by výsledný deficit této krmné složky v unii představoval zhruba 3,3 milionu tun ekvivalentu sójového šrotu.
* Třetí scénář počítá s nejhoršími eventualitami. Podle něj by k výpadkům dovozu sóji a produktů z ní mohlo kvůli v unii neschváleným odrůdám dojít u všech tří hlavních importujících zemí – USA, Argentiny i Brazílie. To by celkem představovalo deficit ve výši kolem 32,3 milionu tun ekvivalentu sójového šrotu. I pokud by se vzal stejně jako v prvních dvou scénářích v úvahu vzestup domácí produkce pokrutin (a zmíněných plodin) i dovozu slunečnicového šrotu, byl by výsledný deficit na úrovni kolem 25,7 milionu tun ekvivalentu sójového šrotu.
Co se může stát
Snížení dovozu sóji a produktů z ní může vést k nárůstu ceny této komodity v unii, a to zhruba o 60 procent u středního scénáře v letech 2009 až 2010. Přitom je zároveň pravděpodobný pokles ceny na světovém trhu, protože hlavní odběratel – unie – bude tyto krmné suroviny pro obsah jí neschválených odrůd odmítat. V unii poklesne spotřeba této komodity, a to asi o šest procent u prostředního scénáře a až o 50 procent u nejhorší varianty. Celkové náklady na krmiva by se v případě středního scénáře měly zvednout o 23 procent, u nejhoršího scénáře dokonce o více než 600 procent.
Důsledky se projeví v živočišné výrobě
Pravděpodobné zvýšení cen krmiv se samozřejmě promítne do živočišné výroby. Podle odhadu DG Agri by se při středním scénáři snížila jen mírně produkce a možná i spotřeba vepřového masa. Ve srovnání s předpokládaným vývojem agrárních trhů, který Evropská komise publikovala začátkem letošního roku, by se patrně zvedl dovoz ze třetích zemí, ale stále by zůstával jen na nízké úrovni. (Odhad DG Agri je asi 96 tisíc tun v roce 2010). Ceny vepřového masa by se v unii zvedly asi o deset procent. Výrazně by se patrně snížil export z unie, který by se v roce 2010 pohyboval pod jedním procentem předpokládaného množství.
V případě nejhoršího scénáře by produkce vepřového masa v unii spadla v letech 2009 a 2010 o 29 a 35 procent. Prudký nárůst cen vepřového masa v unii zamezí exportu z ní a naopak udělá z jejího trhu žádoucí odbytiště pro import ze třetích zemí. Výsledkem by bylo, že unie by se stala čistým dovozcem vepřového masa. Vysoké ceny by vedly k poklesu spotřeby v roce 2009 o 24 procent pod předpokládanou úroveň. Vyšší importy by mohly v roce 2010 spotřebu opět nepatrně zvednout, ale stejně by zůstala 17 procent pod předpovídanou hladinou.
Podobný dopad se dá očekávat i v sektoru drůbežího masa. Zatímco střední scénář by snížil produkci v unii pouze asi o dvě procenta proti předpovídané úrovni, export by poklesl a import by se zvýšil opět rychleji, než odpovídá předpovědi vývoje agrárních trhů unie z ledna letošního roku. DG Agri ale nepředpokládá pokles produkce a spotřeba by se podle něj mohla snížit jen asi o jedno procento.
Horší vyhlídky dává i drůbeži samozřejmě poslední scénář. Tady počítají úředníci opět s poklesem produkce o 29 procent proti hodnotě očekávané v roce 2009 a o 44 procent o rok později. Výrazně podle by nich narostl import, zatímco export z unie by prakticky skončil. Domácí spotřeba by se snížila o 16 a 26 procent pod úroveň předpokládanou v roce 2009 a 2010.
Produkce hovězího masa by se vývoj podle dvou navržených scénářů dotkl patrně díky skladbě krmiva v daleko menší míře. Výrazně by však ovlivnil jeho export a import. Při středním scénáři by import vzrostl asi o 13 procent a export by se podstatně snížil. Spotřeba hovězího masa by mohla vzrůst asi o jedno procento, a to v důsledku předpokládaného nárůstu cen vepřového a drůbežího masa. V případě nejhoršího scénáře by se import hovězího masa zvýšil více než čtyřnásobně a export by poklesl prakticky k nule. Zvýšená poptávka po hovězím mase (opět v důsledku poklesu spotřeby vepřového a drůbežího masa pro jejich vysoké ceny) by výrazně zdražila i hovězí maso.
Návrat k normálu
I po roce 2010, kdy by již trh s krmnými komponentami z kukuřice a sóji neměl být tolik narušen, by se vše vracelo do kolejí vytyčených předpovědí z letošního ledna jen velice pomalu. Je pravděpodobné, že by v případě nejhoršího scénáře poklesla produkce vepřového masa v unii o 13 procent pod hodnotu předpovězenou pro tento rok a u drůbežího masa by to bylo dokonce o 17 procent. Naopak výroba hovězího masa by mohla vzrůst oproti předpokladu až o 15 procent. Také import drůbežího a vepřového masa by zůstal vyšší, než je hodnota odhadu z letošního ledna, a naopak exporty by zůstaly hluboko pod touto úrovní, a to pro oba scénáře. Pravděpodobně zvýšená produkce hovězího masa může vést k omezení importu a naopak k nárůstu exportu. Pokud jde o ceny, při středním scénáři se očekává, že po roce 2010 by se mohly dostat přibližně na předpovězenou úroveň. Naopak při nejhorším scénáři se dá předvídat, že by mohly s opětovným zlevněním krmiv také klesnout ceny masa.
Pravděpodobnost jednotlivých scénářů záleží na tom, jak hlavní importní země budou schopné a také ochotné dodávat na evropský trh pouze v unii schválené odrůdy sóji a kukuřice či produktů z nich. Pro USA je unie pouze okrajovým odběratelem (jen devět procent exportu sóji a sójových šrotů jde do EU). Je tedy pravděpodobné, že pro USA nebude obchodně příliš zajímavé se požadavkům EU přizpůsobovat.
Jiná je situace třeba v Argentině, odkud jde do unie asi 42 procent celkového exportu této komodity. Ještě větší podíl svého exportu sóji dodává do unie Brazílie. Ta však na druhou stranu také zavádí stále nové odrůdy GMO. Kartami však může výrazně zamíchat Čína, která se může stát hlavním odběratelem sóji i výrobků z ní z Argentiny i z Brazílie. A o Číně je známo, že si se životním prostředím a s ochranou spotřebitele velkou hlavu zatím moc nedělá. To je důvodem, proč se úředníci DG Agri obávají, že se prostřední, ale i nejhorší scénář mohou uskutečnit. Upozorňují také, že poruchy trhu nemusí skončit za zmíněné dva roky, kdy se předpokládá, že nové GM odrůdy povolí i EU. Je totiž pravděpodobné, že se na trhu objeví další nové GM odrůdy, které rychleji schválí ostatní země než unie a situace se bude stále opakovat, nebo se trh úplně změní.
Poznámka na závěr
Malá pružnost Evropské unie, zdlouhavé schvalování nových technologií, postupné přílišné „zelenání“ jejího přístupu k zemědělství i průmyslu a podobné trendy se stále více odrážejí v Evropskou komisí tak vzývané konkurenceschopnosti společenství. Zpráva DG Agri ukázala nebezpečí, který tento přístup může mít jen v malé výseči hospodářství unie. Do budoucna se to patrně daleko příkřeji odrazí třeba při výběru surovin pro biopaliva a ve výsledné nákladovosti jejich výroby. Zatímco USA, Brazílie a další třetí země se zaměří na GM plodiny, naši zelení již dnes tvrdí, že by mělo jít o plodiny pěstované ekologicky.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down