18.07.2006 | 08:07
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Otazníky pro výrobu mléka

Poslední reforma mléčného sektoru Evropské unie vznikla před třemi roku. Od té doby se společenství rozrostlo o deset nových členů, objevily se některé problémy a s nimi spojené otázky. Problémy, kterými mléčný sektor prochází a které jej ještě čekají, nastínila koncem června v dánském Viborgu na kongresu evropských chovatelů dojnic komisařka pro zemědělství a rozvoj venkova Mariann Fischerová Boelová. Podle ní proběhlo rozšíření unie i v oblasti mléčného sektoru poměrně hladce, a to i přes diskuse o přijatelné úrovni kvót. Přispěl i stálý evropský i světový trh. To by se však mělo v budoucnu změnit.

Trable s máslem
Unie dosáhla limit "normálních" intervenčních nákupů másla, který je v roce 2006 stanovený na 50 tisíc tun. V polovině června vyhlásila komise svůj první tendr pro nákup nad tento limit a podle komisařky není pravděpodobné, že byl poslední. To odpovídá známému rysu mléčného trhu unie, jímž je slabá poptávka po másle ve srovnání s ostatními mléčnými výrobky. Aktuální předpověď komise týkající se vývoje trhu předpokládá, že tento stav bude přetrvávat i v následujících letech. "V prosinci 2004 jsme předpovídali, že roční spotřeba másla na obyvatele poklesne do roku 2012 na 3,9 kg z 4,2 kg, což byla úroveň roku 2004," prohlásila komisařka. Komise podle ní počítala s tím, že nižší tržní i intervenční ceny sníží v uvedeném období také výrobu másla. Zvýšení mléčné kvóty v letech 2006, 2007 a 2008 by se proto mohlo projevit v posílení produkce ostatních mléčných výrobků. "A skutečně, podle naší předpovědi by produkce sýrů mohla mezi roky 2004 a 2012 vzrůst o devět procent. Očekáváme, že se také zvýší spotřeba — ze 17 kg na obyvatele za rok na 18,3 kg v celé unii a s daleko vyšším nárůstem — až o 32 procent — v nových členských státech," konstatovala s tím, že do roku 2012 bude pokračovat pokles výroby a spotřeby odstředěného sušeného mléka. Do roku 2012 se v situaci mléčného sektoru samozřejmě promítnou výsledky jednání Katarského kola Světové obchodní organizace. Proti očekávání však poslední jednání nepřineslo žádný pokrok.

Jak by měl sektor vypadat
Komisařka připomněla změny, které přinesla poslední reforma společné zemědělské politiky, která přechází na jednotné platby, zavádí cross compliance a snaží se omezit sektorový přístup. Postupně se přizpůsobují všechny společné tržní organizace, u nichž — například u cukru a vína a také mléka — zůstávají ještě některá individuální opatření. Podle komisařky by jednotné platby měly i chovatelům dojnic pomoci se více orientovat na požadavky trhu. Výsledkem by měly být vysoce kvalitní mléčné výrobky. Kvalitou by totiž, jak řekla, měli evropští producenti bojovat proti světovým výrobcům, jejichž výhodou jsou nízké náklady na produkci mléka.
Komisařka připomněla, že fungování a úspěšnost mléčného režimu chce komise hodnotit v roce 2008 současně s celou novou společnou zemědělskou politikou. Přesto již nyní nadhodila několik otázek týkajících se mléčného sektoru.

Tržní opatření
 Exportní subvence — dnes je již jisté, že se budou muset do roku 2013 odbourat. Mělo by to být postupné, přičemž o způsobu by mělo rozhodnout Katarské kolo. Je ovšem otázkou, jak se takové postupné odstraňování subvencí projeví. Komisařka připomněla, že Brusel se snaží, aby prozatímní krácení subvencí vycházelo z hodnoty a ne z objemu zboží.
 Pokud jde o intervenční nákupy je klíčovou otázkou, zda je správná stanovená úroveň cen. V roce 2003 chtěla rada mírnější krácení intervenčních cen, než navrhla komise. "A dnes jsou intervenční sklady pro sušené odtučněné mléko prázdné, zatímco na máslo jsou naplněné," podotkla komisařka a otázala se: "Je to signál, že se musíme na intervenční cenu másla podívat jiným pohledem, a to spíše dříve než později?"
 Jak komisařka uvedla, alternativou intervenčních nákupů mělo být privátní skladování. Je však nutné je vyhlašovat každý rok?
 Další otázkou je, zda mléčný trh unie ještě potřebuje vnitřní opatření na likvidaci zásob. I když se stále používají, hodnota podpory s nimi spojená klesá spolu s intervenčními cenami. Podle Fischerové Boelové jsou tato opatření pozůstatkem z doby, kdy byl trh s mlékem masivně přezásoben. Tyto dny jsou již pryč. Proto komisařka položila další otázku: "Potřebujeme ještě tato opatření, která jsou nyní poněkud marginální, nebo je máme ukončit. abychom zjednodušili systém?"

A zase ty kvóty
Komisařka připomněla, že kvóty na mléko by měly skončit v marketingovém roce 2014/2015. Do té doby je třeba rozhodnout, zda je opravdu zrušit, nebo — jako se to již stalo v minulosti — je prodloužit. V té souvislosti nadhodila komisařka další otázky.
 Jak úspěšný byl kvótový systém v dosažení svých cílů? Pomohly opravdu limity produkce farmářům?
 Do jaké míry mohou být kvóty v souladu s novou logikou společné zemědělské politiky? Ta posunula podporu od cen k platbám odpojeným od výroby. Jsou kvóty udržitelné i v éře jednotných plateb?
 Jak vážnou brzdou konkurenceschopnosti jsou kvóty?
 Pokud se i rozhodneme, že systém kvót nebudeme prodlužovat, můžeme si jednoduše dovolit jej zrušit z jednoho dne na druhý nebo máme zajistit hladké přivyknutí si na novou situaci nějakými přechodnými opatřeními?
 Co si myslí chovatelé dojnic o dnešní mléčné politice EU?
 Jaký mají zejména názor na zdánlivě nekonečnou debatu o kvótách?
 Pokud se situace na světovém trhu změní, převáží výhody kvót jejich nevýhody?
 Chtějí chovatelé raději žít s kvótami nebo bez nich?
Na mnohé z těchto otázek bude možná třeba najít odpověď ještě dříve, než bude Brusel hodnotit úspěšnost své současné mléčné politiky. Ve hře je konkurenceschopnost evropského mlékárenství.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down