Postupné zvyšování hladiny oxidu uhličitého, spojené s oteplováním Země by mohlo podle vědců pro Českou republiku znamenat i o desítky procent vyšší výnosy hospodářských plodin. Současně ale přinese nové problémy.
Zemědělství ale bude spotřebovávat víc vody. Lidé budou podle vědeckých poznatků zřejmě postaveni také před problém nových, především invazních druhů plevelů.
"V takových podmínkách mají účinnější systém fotosyntézy," vysvětluje Jan Krekule z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR, jak budou rostliny reagovat na zvyšování oxidu uhličitého v ovzduší. Lesních a ovocných dřevin by se změny nemusely podle Krekuleho dotknout tak silně. Ukázalo se totiž, že se na nové podmínky jejich fotosyntetický aparát může adaptovat.
Těžko lze podle botanika odhadnout, kdy se předpokládané zvýšení teploty odrazí v posunu hranic pěstování jižních i subtropických plodin. Podle klimatologů by ještě v nynějším století měly teploty stoupnout o 1,5 až 4,5 stupňů Celsia a možná i výš. V uplynulém století teplota globálně narostla o 0,76 stupně.
Trend se bude podle vědeckých předpokladů urychlovat především zvyšováním množství oxidu uhličitého, uvolněného do vzduchu lidskou činností. Kritické hladiny pro chování rostlin by koncentrace oxidu uhličitého mohla dosáhnout kolem poloviny století, uvedl Krekule.
Nárůst průměrné teploty postupně promění skladbu zemědělských plodin. Ve velkém se u nás budou moct pěstovat melouny, kukuřice a vinná réva nebo papriky.
