Oteplí se, či ochladí

Co čeká evropské zemědělství v nejbližších dekádách, pokud nastane předpokládaná změna klimatu? Jaké jsou jeho slabiny, rizika a potřeby, jestliže se oteplí, a co nastane, pokud naopak dojde k ochlazení? Možné odpovědi na tyto a podobné otázky přináší rozsáhlá studie Posouzení slabin zemědělství pro návrh účinných opatření pro přizpůsobení se změně klimatu zveřejněná na internetových stránkách Evropské unie.

Studie označovaná zkratkou AVEMAC vznikla na základě požadavku Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova Evropské komise (DG Agri) a je výsledkem spolupráce různých evropských odborných institucí.
Oteplení i ochlazení Posouzení dopadu změn klimatu se týká celého území evropské sedmadvacítky a odhaduje situaci v letech 2020 až 2030 ve srovnání se skutečností první dekády tohoto tisíciletí. Používá informace Mezivládního panelu pro klimatické změny (IPPC) týkající se pravděpodobných scénářů vývoje emisí, přihlíží i k pokračující integraci světa, zdrojům energie apod. a využívá různé existující modely. Pokud jde o možný vývoj teploty, volí scénáře předpokládající oteplení a na druhé straně i možné ochlazení. Zaměřuje se na hlavní plodiny, tedy pšenici, kukuřici, řepku, slunečnici a rýži. Přináší i předběžnou analýzu týkající se vinné révy.
Již dnes je pokles průměrných ročních srážek vážným problémem v mnoha regionech jižní Evropy. V celé unii narůstá výskyt náhlých vln veder a sucha a na druhé straně se objevují bouře, povodně a zátopy. Přestože současné změny klimatu mohou být pozitivní zejména pro některé severní regiony, většina z nich se nepříznivě odráží v životním prostředí a zejména v zemědělství unie. Jejich negativní dopady pociťují hlavně farmáři v jižních a jihovýchodních regionech evropské sedmadvacítky. Podle Mezinárodního panelu pro klimatické změny nejnepříznivější změny by neměly nastat před rokem 2050, ale podmínky se budou postupně zhoršovat. Zejména je možné očekávat častější výskyt extrémních událostí, jako jsou vedra, sucho, lijáky a povodně
Možný vývoj regionů Evropy při oteplení V jižních regionech Evropy je možné při oteplovacím scénáři očekávat vzestup teploty, pokles ročních úhrnů srážek, a tím i zhoršení dostupnosti vody, sucho, snížení výnosu plodin a zmenšení výměry vhodné pro jejich pěstování. Jihovýchodní část Evropy od Balkánu až po sever Polska by mohla počítat s nárůstem zimních srážek (a tím i jarních povodní), snížením množství letních srážek, zvýšením rizika sucha i eroze půdy, prodloužením vegetační doby a rozšíření druhů pěstovaných plodin i zvýšením jejich výnosu. V západní části Evropy (Velká Británie, kontinentální země od Francie po Dánsko) by se mohly zvýšit zimních srážky (a v důsledku toho vzniknout povodně), léta by měla být teplejší a sušší, bude možné rozšířit paletu pěstovaných plodin a počítat se zvýšením jejich výnosů. K nárůstu četnosti bouřek a povodní, teplejším a sušším létu, prodloužení vegetační doby, rozšíření pěstovaných plodin a zvýšení jejich výnosu by mohlo dojít v severských a pobaltských zemích.
Jedním z klíčových aspektů by byl měnící se úhrn srážek, k jakému dochází již nyní v jižní Evropě. Jeho vliv na plodiny by mohl být jak pozitivní, tak i negativní. Zhoršení by přinesl zejména ozimům, ale také třeba slunečnici. Simulace možného vývoje produkce pšenice v Evropě ukázaly negativní dopady v severních zeměpisných šířkách a nezměněný výnos v jižních oblastech. Naopak řepka by pocítila negativní dopady na výnosy v jižních oblastech. Výnos slunečnice by se zlepšil v severních územích, ale naznačená změna klimatu by se promítla do nižších výnosů na jihu. Podmínky pro pěstování rýže by klimatická změna zlepšila. Simulace výsledků pro kukuřici je pozitivní pro severní šířky, ale negativní pro jižní oblasti. Vinné révy by se změna dotkla zejména ve vývojových stadiích a záležela by na charakteru dané oblasti.
Podle scénářů, které předpokládají oteplení, lze čekat malé nebo žádné změny ve výnosech zrna kukuřice, slunečnice a řepky v horizontu do roku 2020. Do roku 2030 může v některých dojít k poklesu výnosů zmíněných plodin, pokud se ovšem do té doby nepřijmou nějaká opatření na přizpůsobení klimatické změně.
Scénář předpokládající ochlazení předpovídá potenciální růst produkce zrna kukuřice v některých severních regionech do roku 2020 a patrně i v další dekádě. Také výroba pšenice by se mohla při tomto scénáři zvyšovat zejména v jižních oblastech. Ale nepočítá se s tím, že by tento trend pokračoval i v další dekádě.
Odhaduje se, že v severní Evropě poklesne produkce pšenice do roku 2030. Ani scénář předpokládající ochlazení nepředpovídá významný potenciál jejího růstu. Regiony, které by měl postihnout pokles produkce pšenice při ochlazení, jsou jiné, než ty, u nichž se očekává snížení výnosu pšenice při oteplení.
Studie zdůrazňuje, že scénáře s pozitivními dopady na plodiny by mohly být reálné. Ale naopak negativní důsledky představují podle autorů nejpesimičtější možnost a mohly by nastat pouze tehdy, pokud by se nezavedla žádná opatření napomáhající adaptaci zemědělství na změny klimatu.
Analýzy zmíněné studie jsou prvním krokem. Spolu s dalšími pracemi by měly vést k návrhům, jak se mohou zemědělci v různých oblastech na možný vývoj klimatu připravit.
Zemědělství a emise skleníkových plynů Zemědělství není jen obětí klimatické změny. Pokud ji skutečně způsobují emise skleníkových plynů, pak je nutné připomenout, že samo k nim přispívá. Produkuje zejména dva plyny s poměrně silným skleníkovým efektem. Je to jednak metan uvolňující se při trávicích procesech zvířat, zejména přežvýkavců a dále ze skladovaného hnoje. Druhým skleníkovým plynem je oxid dusný z organických a minerálních dusíkatých hnojiv. Kromě toho při řadě činností vzniká i v zemědělství oxid uhličitý. Předpokládá se, že celkem devět procent emisí skleníkových plynů pochází v unii ze zemědělství (v roce 1990 to bylo 11 procent). Pokles emisí skleníkových plynů v zemědělství je možné připsat snížení počtu chovaných zvířat, zlepšením aplikace hnojiv a také způsobů nakládání s hnojem. Toho se dosáhlo pomocí plnění podmínek legislativy vztahující se k životnímu prostředí prostřednictvím cross complince a aplikací opatření podporovaných z programu rozvoje venkova. Jde o podporu modernizace farem, produkce bioplynu, poradenských služeb apod.
Možná příprava na klimatické změny I na klimatické změny je možné se předem připravit. Jde například o vhodné střídání plodin tak, aby se co nejvíce využila dostupná vláha, přizpůsobení doby setí teplotním a srážkovým podmínkách, používání odrůd rostlin, které jsou na změnu klimatu lépe přizpůsobené, výsadbu živých plotů nebo drobných lesíků na orné půdě, které snižují ztráty vody a působí jako větrolamy, apod.