Zvýšení konkurenceschopnosti, zjednodušení pravidel, posílení postavení odbytových organizací producentů, zvýšení spotřeby produkce, ochranu pěstitelů před krizemi způsobenými výkyvy počasí i trhu, zlepšení životního prostředí a další pozitiva má přinést reforma sektoru ovoce a zelenina.
Rozšířit principy reformy společné zemědělské politiky i do sektoru ovoce a zeleniny je cílem návrhu, s nímž přišla v posledních dnech Evropská komise a o němž jednala v uplynulém týdnu v Bruselu rada ministrů zemědělství členských států Evropské unie. Komise přitom nechce jen přizpůsobit i tuto oblast zemědělství principům reformy, ale hlavně pomoci sektoru, který se potýká s řadou problémů. Komise doufá, že rada ministrů zemědělství a Evropský parlament reformu, která nebude mít dopad na rozpočet, schválí do poloviny roku 2007. Pak by mohla začít platit již v příštím roce.
Současný stav sektoru
Ze zhruba 9,7 milionu farem, které hospodaří na celém území evropské pětadvacítky, jich podle Evropské komise zeleninu a ovoce produkuje asi 1,4 milionu. Z rozlohy obdělávané zemědělské půdy pětadvaceti států připadají na ovoce a zeleninu pouhá tři procenta. Na celkové zemědělské produkci unie se však sektor podílí asi 17 procenty. Komise připomíná, že jde o sektor velmi různorodý, a to jak z pohledu produktů, způsobu výroby, typu a velikosti hospodářství, tak i způsoby, jakými se výpěstky dostávají na trh. (Statistické údaje, s nimiž komise pracovala při odůvodňování návrhu reformy, neberou ještě v úvahu dva nové členské státy Bulharsko a Rumunsko. Jde však o státy, v nichž je právě produkce ovoce a zeleniny velmi rozšířená. To samozřejmě jen současné problémy sektoru ještě více umocňuje.)
Velký podíl ovoce a zeleniny velmi rychle podléhá zkáze. Pěstování většiny druhů je náročné na pracovní síly. Na pěstitele neblaze dopadají výkyvy počasí, škůdci či nemoci plodin. Musí čelit levným dovozům ze třetích zemí i soustředěnému tlaku nadnárodních obchodních řetězců, přes jejichž prodejny se většina ovoce a zeleniny dostává ke konzumentům. Podle komise v roce 2005 odebralo 80 procent ovoce a zeleniny vypěstovaných v unii 20 až 25 nadnárodních řetězců. Přičemž počet těchto řetězců se postupně snižuje. To znamenám, že odběratelé se dále koncentrují. Proti nim stojí roztříštění dodavatelé. Vyřešit tuto situaci soustředěním nabídky měly producentské organizace. První vznikly již v roce 1962. Přes ně jdou také prostředky z Bruselu, které dosahují asi 3,1 procenta rozpočtu na společnou zemědělskou politiku unie (v roce 2005 to bylo 1,5 miliardy eur). Tyto peníze směřují do fondů producentských organizací a jako podpora na zpracování určitých druhů ovoce a zeleniny. Maximální objem prostředků, které může organizace dostat, dosahuje 4,1 procenta hodnoty produkce, jíž prodala na trhu. Operační programy podporují zlepšování kvality, marketing, propagační kampaně, zavádění ekologické a integrované produkce apod. Přes producentské organizace se v roce 2004 prodalo v celé pětadvacítce států jen 40 procent unijní produkce ovoce a zeleniny.
Přesto, že ovoce a zelenina se mohutně propagují jako nedílná součást zdravé výživy, jejich spotřeba v unii klesá. Doporučený minimální denní příjem, který podle Světové zdravotní organizace (WHO) činí asi 400 gramů, splňují v průměru pouze Španělé a Finové.
Současná společná tržní organizace zčásti operuje dotacemi pro pěstitele podle množství produkce určitých plodin dodané zpracovatelskému průmyslu, podporu dostávají za jistých podmínek i zpracovatelé. Tyto podpory se týkají rajčat, citrusů, hrušek, nektarinek, broskví, sušených fíků a švestek a rozinek.Tento systém není v souladu s ostatními oblastmi reformované společné zemědělské politiky.
Cíle reformy
Podle komisařky pro zemědělství a rozvoj venkova Mariann Fischerové Boelové má reforma sektoru několik cílů. Jde zejména o:
zvýšení konkurenceschopnosti sektoru na vnitřním trhu unie i na trhu světovém,
orientaci pěstitelů na potřeby a poptávku trhu,
omezení kolísání příjmů způsobených různými krizemi (počasí, škůdci, levné dovozy ze třetích zemí, nadvýroba),
zvýšení spotřeby ovoce a zeleniny v unii,
zvýšení důrazu sektoru na ochranu životního prostředí,
odbourání zbytečné administrativy tam, kde to bude možné.
Platba na farmu
Jedním ze základních myšlenek návrhu reformy je převedení prostředků z podpory na zpracování ovoce a zeleniny do od množství produkce odpojené platby na farmu. Celkem jde asi o 800 milionů eur za rok.
Posílení role producentských organizací
Nová společná tržní organizace pro ovoce a zeleninu by podle komise měla zjednodušit pravidla producentských (odbytových) organizací. Jejich hlavním cílem doposud bylo stabilizovat ceny a dosáhnout lepší rovnováhy mezi poptávkou a nabídkou na trhu. To se podle komise podařilo. Přebytek poklesl a stahování ovoce a zeleniny z trhu se výrazně snížilo. V roce 2005 šla na tento účel jen dvě procenta výdajů operačních fondů producentských organizací.
V evropské pětadvacítce působí asi 1400 producentských organizací, z nichž některé mají třeba jen pět členů a celoroční obrat 100 tisíc eur. Jsou samozřejmě i takové, které sdružují tisíce pěstitelů a jejichž roční obrat dosahuje miliony eur. Nejvíce pěstitelů (kolem 80 procent) sdružují tyto organizace v Belgii, Irsku a Nizozemsku. Naopak nejméně jsou jim nakloněni Poláci (jen deset procent pěstitelů v producentských organizacích pro ovoce a zeleninu). V průměru prodává v celé unii své výpěstky přes producentské organizace 40 procent pěstitelů. Komise však chce, aby se tento podíl do roku 2013 zvýšil alespoň na 60 procent. Aby toho Brusel dosáhl, chce členství v producentských organizacích pro pěstitele zatraktivnit. Napříště by měly být flexibilnější, měly by mít jednodušší pravidla a pěstitelé by se mohli zapojit do více organizací tak, jak jim to bude vyhovovat. Počítá se i s tím, že by do oblastí, kde mají pěstitelé o členství v organizacích malý zájem, a do nových členských zemí šlo z Bruselu více peněz. Dodatečnou podporu by také měla dostat ekologická produkce. Do společné tržní organizace by se měly dostat také bylinky používané při přípravě jídel.
Operační programy
Již dnes pomáhají pěstitelům operační programy producentských organizací. Například v například v Nizozemsku podporují producenty, kteří se certifikují na hygienické standardy (třeba na EurepGap), a také zavedení systému monitoringu pesticidů. Organizace producentů si v jejich rámci rovněž může pořídit chladicí zařízení apod. Operační programy pomáhají zavádět moderní metody řízení pomocí výpočetní techniky. Měly by také podporovat ekologickou a integrovanou produkci.
Reforma předpokládá, že členské státy spolu s producentskými organizacemi vytvoří nové operační programy vycházející z národních strategií. Současný rozpočet Bruselu počítá pro producentské organizace v sektoru ovoce a zeleniny ročně se 700 miliony eur, a to zejména na spolufinancování jejich operačních programů. Komise chce zavést databázi těchto programů a kontrolovat jejich efektivitu.
Řešení krizí
Komise chce spolufinancovat (z 50 procent) programy pro případ krizí. Krizím z nadvýroby by měla čelit různá opatření jako například sklízení nezralé úrody nebo vůbec upuštěním od sklizně či zesílená propagace ovoce a zeleniny. Naopak nebezpečí neúrody způsobené různými kalamitami by mělo zmírnit pojištění sklizně. Brusel by měl také spolufinancovat administrativní náklady na založení fondů. Na druhé straně počítá návrh reformy se zrušením exportních podpor.
Důraz na životní prostředí
I to, že se do sektoru zavedou přímé platby odpojené od produkce, je důvodem, proč dává Brusel větší důraz na ochranu životního prostředí. I pro pěstitele ovoce a zeleniny a se totiž stane cross compliance, tedy dodržování určitých požadavků na ochranu životního prostředí, závaznou podmínkou pro získání přímých plateb. Dále bude platit podmínky, že nejméně pětina prostředků fondů operačních programů bude muset směřovat do investic a aktivit spojených s ochranou životního prostředí. Brusel bude ze 60 procent v operačních programech spolufinancovat opatření zaměřená na ekologickou produkci ovoce a zeleniny.
Zadarmo pro školy
Zvýšit konzumaci ovoce a zeleniny a zlepšit stravovací návyky dětí chce unie tím, že hodlá financovat ovoce a zeleninu, které budou pěstitelé zadarmo dodávat do škol a charitativních ústavů. Tento krok vyjde Brusel asi na osm milionů eur ročně. Záměr vítají čeští ovocnáři, kteří se podle tajemníka Ovocnářské unie ČR Martina Ludvíka již před dvěma lety snažili podobný projekt prosadit. Nelíbilo by se jim však, pokud by na tento účel mělo jít ovoce či zelenina dovážené z jiných států unie.
