Základní podmínkou a viditelnou známkou nadcházející úrody jsou dobře vyvinuté květní pupeny. Jakou úrodu bude mít strom v tom určitém roce, o tom se rozhoduje z větší části již roku předcházejícího. Podstatná fáze vzniku květních pupenů (tzv. diferenciace) se odehrává v době, kdy se noci krátí a dny prodlužují. Nyní na podzim již zcela bezpečně můžeme zrakem rozlišit jednotlivé květní pupeny od vegetativních. Na počátku zimy jsou květní pupeny již kompletními zárodky květů.
Přípravou na jaro však není jen vlastní stavba (morfologie) květních pupenů, která, pokud byly splněny všechny agrotechnické požadavky (světlo, výživa), je již neměnná a téměř hotová. Budoucím květům je potřeba zajistit dostatek zásobních látek pro jejich vnitřní vývoj během předjaří (po hlubokém vegetačnímu klidu), pro počátek přeměn v plody. U většiny ovocných dřevin (zvláště peckovin) se květy rozvíjí dříve než listy, které spolu s kořeny dodávají rostlině živiny. Živiny jsou čerpány z tzv. pohotových zásob ze zásobních pletiv jednotlivých orgánů (květní pupeny, kořeny, dřevo).
Hnojení sadů
O tom, jak se ovocná dřevina připravuje na jaro, rozhodují nejen druhové a odrůdové vlastnosti, ale také vnější vegetační činitele. Mezi hlavní činitele patří všestranná péče o výživu a celkový zdravotní stav.
Cílem hnojení ovocných sadů v době plodnosti je zajistit odpovídající výnosy a dobrou vnitřní a vnější kvalitu plodů. Ovocnáři by měli každých pět let využívat znalostí o potřebě hnojení z analýzy půd. Pro nové systémy hnojení – program kvality – je rovněž nezbytné využít znalostí z analýzy listů a plodů (zejména u jádrovin), tyto analýzy zajišťují naše agrolaboratoře.
V posledních letech jsme zažili mnoho nepříznivých skutečností (období sucha, nebo naopak přemokřené půdy), které spolu se zhutněním půdních profilů a nevhodným pH půd mohou znepřístupňovat příjem živin z půd. Letošní jarní mrazové poškození sice snížilo celkovou násadu plodů, což mohlo způsobit probírkový efekt a zlepšit podmínky pro diferenciaci květních pupenů, přesto před zimou udržovací pravidelné hnojení doporučujeme provést. Při hnojení musíme zahrnout specifičnost jednotlivých výsadeb a odrůd.
Pro snadnější rozhodnutí si pomůžeme údaji v tabulkách (viz tištěná verze Zemědělce), které jsme získali z integrované produkce jabloní v jižním Tyrolsku na výzkumné stanici Laimburg. Osnovu pro hnojení ovocných dřevin nejdůležitějšími živinami (P, K, Mg a B) v závislosti na půdách a množství odčerpaných živin ovocnými dřevinami získáme z tabulky 1.
Při odběru vzorků musíme vzít do úvahy horní a spodní vrstvu půdy, kdy může být větší rozdíl v hodnotách živin způsobený:
– přehnojením půd v minulých letech,
– ukládáním hůře pohyblivých fosfátů ve vrchní vrstvě a snadno pohyblivého vápníku ve spodní vrstvě,
– uléhavostí půd,
– vysokou hladinou spodní vody.
Roční potřeby čistých živin pro výsadby jabloní v kilogramech na hektar mohou kolísat podle získaných výnosů jablek a půdního typu.
Například u výnosu 40 t/ha je roční potřeba živin (v kg/ha) u P2O5 od 0 do 60, u K2O od 0 do160, u MgO od 0 do 40 a u B od 0 do 1,4.
U výnosu 60 t jablek/ha jsou hodnoty u P2O5 od 0 do 70, u K2O 180, u MgO od 0 do 50 a u B od 0 do 1,4 kg na hektar.
V současné době mnoho firem nabízí listová hnojiva současně s programem jejich používání pro zajištění vyšší kvality plodů.
V období před opadem listů a předjaří (v myším oušku) se v programech pro jakost doporučuje hnojení zinkem. Jelikož na domácím trhu je mnoho firem distribuujících tato hnojiva, nebudu záměrně uvádět konkrétní názvy přípravků. Dalším použitím hnojiv v době kvetení (růžové poupě) a začátku kvetení je hnojení bórem.
Postřik mědíDalšími opatřeními na podzim a v předjaří pro zajištění celkové dobré kondice ovocných stromů jsou tzv. preventivní postřiky mědí. Zde je třeba mít na paměti celkovou dávku mědi na rok a hektar v integrované produkci, resp. bioprodukci.
Měď v době těsně po opadu listů má účinek protibakteriální, zejména proti Pseudomonas syringea a dalším houbovým chorobám. Používáme přípravky Kuprikol, Champion v koncentraci 0,5 % a to i těsně před rašením květních pupenů. V letech, kdy je silný tlak strupovitosti a gnomonie, je vhodný podzimní postřik močovinou v dávce 5 kg/ha pro zlepšení rozkladu listů.
Jedním z kritických údobí ovocných dřevin je předjaří, kdy dochází k výraznému střídání teplot během dne. Naši předkové o tomto choulostivém období dobře věděli a napomáhali stromům bělením – vápněním kmenů a základů kosterních větví. V menších sadech se sklonem k jihu a východu má toto opatření platnost dodnes.
Tajemství nalívání pupenů je pouhému oku utajeno v době předjaří, na jaře pak už vidíme, jak nabývají na svém objemu a jak celý důmyslný úkryt jemných zárodků praská pod náporem teplot a vyvíjí se v květy a plody - naše výnosy.
Doc. Dr. Ing. Boris Krška
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně
Zahradnická fakulta Ústav ovocnictví
