OZIMÉ OBILNINY – VELKÁ ZTRÁTA KOŘENŮ

Rozhodujícím momentem stavu ozimých pšenic a ozimých ječmenů je ztráta funkčních, starých kořenů po mrazech. Pokud by byl normální průběh počasí, tak by zimní kořeny ozimých obilnin ztratily svoji funkčnost postupně díky mrazům již v průběhu zimy a někdy od 15. 2. do 15. 3. by došlo k nárůstu nových, silných, jarních kořenů. V letošním roce na většině území ČR a SR fungovaly přes zimu krásné, velké kořeny. K jejich ztrátě došlo až v průběhu březnových mrazů.

Pozor!!! Porosty ozimých obilnin přitom v mnoha případech stále vypadají docela dobře. Dokud je nevyrýpnete ze země a nepodíváte se na kořeny. Pokud se na ně podíváte, zjistíte, že zimní kořeny, které vypadaly před mrazy krásně jsou většinou mrtvé. A zbytek mladých jarních není narostlý. Stavy porostů jsou jako z učebnice.

Takto malé jarní kořeny nadzemní část neutáhnou. Dojde k rychlé změně stavu, zesílení hlavního stébla a odhazování, či nevyrovnanému růstu těch slabších odnoží. Je to dáno nedostatkem živin a změnou hormonálních poměrů. Malé, jarní kořeny produkují málo cytokininů, které by jinak snižovaly apikální dominanci, a to by podpořilo vyrovnání odnoží. Současně mají i nízký příjem živin z půdy.

Co porostům ozimých obilnin hrozí?

Nejhorším důsledkem je časová ztráta v růstu. Porosty se na nějakou dobu zastaví, budou čerpat ze zásob energii, a to přednostně na tvorbu a růst jarních kořenů. Ztráta času se nám pak přímo úměrně promítá do snížení výnosového potenciálu porostů. Dočasný nedostatek výživy může negativně ovlivnit vývoj klasu a způsobit větší, či menší redukci zrn v klasu.

Bude se měnit i vzhled ozimých obilnin, protože budou přirozeně ztrácet odnože. Ztráta odnoží v kombinaci se suchem může převyšovat až 50 %. A bude se zesilovat hlavní stéblo.

Jak porostům ozimých obilnin co nejrychleji pomoci? Vycházet z jednoduché logiky:

1. Podpořit rychle růst kořenů. Zde budeme jako výrobce logicky doporučovat 0,5 l/ha ENERGEN FULHUM PLUS. Podporu rychlého růstu jarních kořenů vidím jako rozhodující, a to zvláště vzhledem k nastupujícímu suchu. Kořeny budou reagovat kvalitním růstem, pokud bude v půdě alespoň trochu vláhy. Jinak se možná budeme po vymetání divit, že porosty, které byly po zimě silné a krásné, mají silné redukce zrn v klasech. Prostě doporučuji jednat rychle. Situace s kořeny je plošnou záležitostí.
2. Energie – její potřeba může souviset nejenom se ztrátou zimních kořenů, ale i s potřebou energie na opravy po mrazech. Proto doporučuji 5 kg cukru/ha. Není to moc peněz a má to opravdu význam. Můžete použít i melasu (viz minulý zpravodaj).
3. Fosfor – v minulých týdnech byl vzhledem k teplotám do 10  ^oC jeho příjem blokován. Z tohoto důvodu v rostlinách může chybět. Při vstupu do sucha je to první prvek, který se zase dostane do deficitu. Přitom jeho dostatek v rostlinách má rozhodující vliv na kvalitní vývoj klasu a vlastně i všech generativních orgánů. Souvisí i s rychlou dostupnou energií, protože se po aplikaci ukládá do ATP, která je zdrojem pohotové energie. To úzce souvisí i s aplikací cukru. Proto doporučuji alespoň 1,5 kg P₂O₅ opakovaně v mimokořenové výživě. V praxi například 3 až 5 kg MKP Krista.
4. Kapalná močovina – v dávce od 5 kg/ha do 10 % doporučujeme přidat i kapalnou močovinu. Je z fyziologického hlediska zajímavá tím, že prakticky okamžitě indukuje v listech tvorbu cytokininů i chlorofylu a tím snižuje apikální dominanci a vyrovnává odnože.
5. Do porostů, na kterých nám záleží, bych doporučil přidat po 0,3 l/ha B, Zn, Mn a Cu – které silně ovlivní příjem makroživin a současně podpoří vyrovnaný vývoj porostu.

Doporučení se samozřejmě týkají i ozimých ječmenů, tritikale a žita

Výše uvedený stav ozimých obilnin otevírá otázku používání ENERGEN APIKÁLU pro ředění hustých porostů. Počítejte s tím, že se jeho účinek výrazně zesílí suchem a při slabé práci kořenů. Doporučení lze upřesnit asi takto:

1. Tam, kde je nad 1700 silných odnoží, má stále smysl použít 0,3 až 0,5 l/ha APIKÁLU.
2. V rozmezí od 1200 do 1700 silných odnoží má stále smysl použít 0,1 až 0,3 l/ha APIKÁLU.
3. Do 1200 silných odnoží má smysl použít 0,1 l/ha APIKÁLU.

Vyšší dávka APIKÁLU platí pro „klasovky“ i kompenzační odrůdy s produktivním klasem a do regionů, kde je vláhová jistota a tím pádem i předpoklad, že odnože nebudou přirozeně redukovány suchem.

Ostatně můžeme vždy počkat a hustší porosty APIKÁLEM doředit v klidu až do poloviny sloupkování. APIKÁL má velkou výhodu oproti čistému auxinu, že pracuje s kořeny stejně jako FULHUM. Proto není v tomto okamžiku tak rizikový, jako samotná aplikace auxinu.

Pří pozdním krácení doporučujeme vzhledem k aktuálnímu stavu zvyšovat podíl CCC na 0,7 l/ha a snižovat dávku trinexapacethylu na 0,1 l/ha pro větší vyrovnání odnoží. Vzhledem ke slabým jarním kořenům doporučujeme podpořit současně práci kořenů, jinak by krácení mohlo inhibovat růst porostů cca o 1 týden.

Výše popsaný zásah do porostů ozimých obilnin je důležitý a má potenciál vysoké ekonomické návratnosti ve vztahu k udržení výnosové hladiny. Jeho účinek bude postupně klesat v čase s narůstajícím suchem.

Pěkný den a trochu srážek přejí Jarda Mach a Petr Král