V Evropské unii upravuje pravidla ekologického zemědělství mimo jiné nařízení Rady (ES) č. 834/2007 o ekologické produkci a označování ekologických produktů. Všechny biopotraviny prodávané v Evropské unii musí být značeny jednotným logem, evropskou bioznačkou, zeleným lístečkem z hvězdiček. Jednotlivé členské země navíc mohou používat i vlastní národní značky.
Logo EU poskytuje ucelenou vizuální identitu ekologickým produktům, které se produkují v EU. Spotřebitelům v EU usnadňuje identifikaci ekologických produktů a zemědělcům pomáhá při uvádění jejich produktů na trh na celém území EU. Logo pro ekologickou produkci lze používat pouze u produktů, které jako ekologické schválila kontrolní agentura nebo subjekt. To znamená, že splnily přísné podmínky ohledně toho, jak se musí produkovat, přepravovat a skladovat. Logo je možné použít pouze na výrobcích, které obsahují alespoň 95 procent ekologických složek, a navíc dodržují další přísné podmínky pro zbývajících pět procent. Tatáž složka nesmí být přítomna zároveň v ekologické a konvenční podobě. V České republice definuje ekologické zemědělství a stanovuje kritéria pro označení produktů jako „produkt ekologického zemědělství“ zákon o ekologickém zemědělství. Ekologické podniky mají za povinnost jejich produkci značit tím, že před název výrobku uvedou předponu BIO, například BIO pšenice. Předchází se tím záměna s konvenčními. Obecná definice ekologického zemědělství vznikla v září 2005 na generálním shromáždění IFOAM v Austrálii. Ekologické zemědělství je podle ní produkční systém, který zachovává zdraví půd, ekosystémů a lidí. Je moderní formou obhospodařování půdy bez používání minerálních hnojiv, chemických přípravků, postřiků, hormonů a umělých látek. Jeho prioritou je kvalita, nikoli kvantita produkce. Je založené na zásadách etického přístupu vůči chovaným zvířatům (welfare), ochrany životního prostředí, zachování biodiverzity, úspora neobnovitelných zdrojů, ochraně zdraví populace ale i udržení zaměstnanosti v zemědělství a na venkově. Základem ekologického hospodaření je pak zdravá půda. Udržení a zlepšování úrodnosti půdy se provádí organickým hnojením, zeleným hnojením, pestrými osevními postupy a šetrným zpracováním půdy. Díky střídání plodin a mnohotvárné kulturní krajině v jeho okolí se vytváří biologická rovnováha, která posiluje schopnost rostlin bránit se proti chorobám a škůdcům. Regulace plevelů se v rámci ekologického zemědělství provádí s využitím moderní techniky přizpůsobené přírodě. Ekologičtí zemědělci nepoužívají průmyslová hnojiva, syntetické pesticidy, herbicidy, růstové regulátory a geneticky modifikované organismy. Zvířata jsou na ekologických farmách krmena převážně z produkce vlastního ekologického podniku a je jim umožněno, aby si žila tak, jak je jim od přírody vrozené. Ekologická farma se v ideálním případě snaží chovat jen tolik hospodářských zvířat, kolik je schopna uživit vlastní produkcí krmiv. Nákup krmiv je možný pouze z jiných certifikovaných ploch. Zvířatům musí být umožněn pohyb mimo ustájení (a to i v zimě) a je předepsána minimální rozloha pastvin na jeden kus. Zakázány jsou genové manipulace, používání hormonů i přenosy embryí. Cílem ekologické produkce je pracovat v co nejvíce uzavřených cyklech koloběhu látek, využívat místní zdroje a minimalizovat ztráty. Hlavním principem je biologický koloběh: zdravá půda – zdravé rostliny – zdravá zvířata – zdravé potraviny – zdraví lidé – zdravá krajina. Ekologické zemědělství je jedním z prostředků trvale udržitelného rozvoje a od roku 1994 je součástí zemědělské politiky Evropské unie.
