20.03.2008 | 03:03
Autor:
Kategorie:
Štítky:

Padesátiny Europarlamentu

Evropský parlament oslavil uprostřed uplynulého týdne své padesáté narozeniny. Je to instituce s víceméně poradním hlasem s výjimkou rozpočtu Evropské unie, při jehož projednávání má rozhodující slovo. Pravomoci parlamentu chce posílit Lisabonská smlouva, která nabude účinnosti po schválení všemi 27 členskými státy. Mezi věcmi, jimiž se europoslanci zabývali v tomto měsíci, byly i takové, které se velmi úzce dotýkají zemědělství.

První parlamentní shromáždění existovalo již při Evropském společenství uhlí a oceli. To vzniklo v roce 1951 a jeho cílem bylo zabránit stejnému vývoji ve válkou zbídačelém Německu, jakým tato země prošla po první světové válce. Děsivé hospodářské poměry Výmarské republiky tehdy vytvořily, jak známo, podhoubí pro rodící se nacismus.
V roce 1957 vzniklo tzv. Římskými smlouvami Evropské hospodářské společenství (EHS) a Evropské společenství pro atomovou energii (Euratom). Měly společné parlamentní shromáždění, které se poprvé sešlo 19. března 1958. Němečtí a nizozemští poslanci již tehdy chtěli, aby se nazývalo Evropský parlament. S tím nesouhlasily vlády členských zemí. Oficiální název Evropský parlament se datuje až od Aktu o jednotné Evropě z roku 1986. Římské smlouvy podepsala šestice států, a to Belgie, Francie, Lucembursko, Itálie, Nizozemsko a Německo. V roce 1986, kdy parlament konečně dostal oficiálně svůj dnešní název, již existovala Evropská unie a tvořila ji dvanáctka států (stejný počet hvězdiček nese vlajka unie i dnes). K původní šestce se postupně přidalo Dánsko, Irsko, Velká Británie, Řecko, Portugalsko a Španělsko.
Až do roku 1979 šlo jen o poradní shromáždění. Teprve od konce sedmdesátých let zasedají v Evropském parlamentu lidmi přímo volení poslanci. Od vstupu do Evropské unie tam má své zástupce i Česká republika. Jejich volební období vyprší v příštím roce, v jehož polovině proběhnou další volby do Evropského parlamentu.
Evropský parlament má dvě hlavní sídla. Jedno v Lucemburku, druhé v Bruselu. Pendlování nemalého počtu europoslanců mezi oběma státy a městy je terčem časté kritiky nákladů, které toto zastupitelské těleso zatěžuje rozpočet unie.
Občané unie oceňují  práci parlamentu
Evropský parlament hraje podle občanů členských zemí Evropské unie velmi důležitou roli. Vyplývá to ze závěrů průzkumu Eurobarometru, který proběhl na podzim loňského roku ve všech členských zemích unie. Dokonce podle názoru 43 procent dotázaných má Evropský parlament ze všech institucí unie největší rozhodovací pravomoc. Pro srovnání: o radě ministrů, která opravdu schvaluje společnou legislativu unie, si to myslela jen desetina dotázaných. Evropské komisi připisovalo vliv jen asi 14 procent respondentů.
Lidé vnímají europarlament převážně buď pozitivně (39 procent), nebo neutrálně (41 procento). Je ovšem třeba vzít v úvahu poměrně malou informovanost. Kolem tří čtvrtin dotázaných totiž většinou na otázku, co vlastně parlament dělá, odpovědělo, že o tom vědí jen málo, nebo dokonce vůbec nic. Většina ani neví, kdy budou další volby europoslanců. Naopak pro některé lidi se stal europarlament známý zprávami o projednávání registrace chemikálií, tj. legislativy známé pod označením Reach. Ještě více se parlament proslavil tím, že výrazně ovlivnil snížení tarifů pro telefonování z mobilních telefonů ze zahraničí.
A čím by se podle občanů unie měl europarlament především zabývat? Mezi návrhy padal nejčastěji boj proti terorismu a klimatickým změnám či ochrana spotřebitele a veřejného zdraví. Europoslanci by podle dotázaných občanů měli mít na zřeteli i hájení lidských práv, rovnosti pohlaví a také solidaritu se sociálně slabšími částmi společnosti.
Prohloubit decoupling
Poslední reforma společné zemědělské politiky (SZP) z roku 2003 jak známo zavedla decoupling, což je odpojení plateb od produkce. Podle europoslanců, kteří se zabývali návrhy Evropské komise na prověření funkčnosti SZP, by se měl decoupling více prohloubit, aby se dále zvýšila orientace zemědělců na trh. Poslanci přivítali, že reforma z roku 2003 dala zemědělství nové priority, jako je ochrana životního prostředí, bezpečnost potravin a péče o přírodu a krajinu. Problémem však je, že mladé lidi v Evropě, jak konstatovala sociálně demokratická poslankyně Bernardette Bourzai, dnes zemědělství neláká a odcházejí z něj i z venkova. Poslancům se nelíbí ani pokles stavů skotu a ovcí, což podle nich zvyšuje závislost unie na dovozech masa. Souhlasí se zvýšením současných mléčných kvót.
Předseda zemědělského výboru Brit Neil Parish i jeho francouzská kolegyně Bernardette Bourzai požadují jednotnou evropskou politiku pro geneticky modifikované potraviny.
Posvítit si na dopravu
Klimatické změny, které již začínáme pociťovat, se spojují se skleníkovým efektem způsobených emisemi určitých plynů. Dnes se doprava podílí čtvrtinou na znečišťování ovzduší oxidem uhličitým a do roku 2030 by měl tento podíl vzrůst na 30 procent. Velký podíl na těchto emisích mají dopravní zácpy ve městech. Zmíněný údaj ale nezahrnuje emise lodí a letadel. Pokud bude růst dopravy pokračovat, bude se tato lidská činnost podílet rozhodujícím způsobem na emisích skleníkových plynů. Italská konzervativní europoslankyně Gabriela Albertini žádá, aby se do dalších mezinárodních úmluv o ochraně ovzduší zahrnuly i emise ze všech dopravních prostředků, tedy i z letadel a lodí.
Albertini navíc navrhuje konkrétní opatření, která by měla dopravu ekologicky řešit. Jedním z nich jsou ekologické daně. Ty by zatížily různé druhy dopravy podle jejich dopadu na životní prostředí. Postihly by zejména leteckou dopravu a majitele vozů s velkou spotřebou. Albertini poukázala na to, že například v Londýně se vybírají silniční poplatky a zdaňují auta podle ekologického výkonu. Do budoucna by se měla snížit celková poptávka po silniční a letecké dopravě. Omezit by se měl i hluk na letištích, který obtěžuje blízko bydlící lidi.
Dalším opatřením je používání alternativních pohonných hmot. Je třeba zvýšit investice do moderních technologií na jejich výrobu. Je také třeba, aby doprava byla šetrná k citlivým přírodním oblastem, jako jsou například hory a moře.
Biopaliva se stávají horkým bramborem
Ekologické řešení pro dopravu nabízí biopaliva. Zatímco před několika lety se na ně každý díval jako na cestu, která vyvede planetu z hrozících klimatických změn, dnes se z nich stává podle nizozemské poslankyně Dorette Corbey problém. Na téma biopaliv a jejich budoucnosti pořádal europarlament počátkem letošního března pracovní setkání (workshop), na němž s poslanci debatovali vědci, zástupci nevládních organizací i výrobci biopaliv.
Je zřejmé, že biopaliva se postupně dostávají na evropský trh. Zejména vozidla městské hromadné dopravy a nákladní automobily čím dál více používají bionaftu nebo její směs s tradiční naftou. Podle ekologického balíčku, který Evropská unie letos představila (viz Zemědělec č. 6), má podíl biopaliv na spotřebě benzínu a nafty do roku 2020 dosáhnout nejméně deseti procent.
Dnes se vyrábějí zejména biopaliva první generace, které surovinami (obilí, cukrovka, cukrová třtina, olejniny) konkurují potravinám. Biopaliva druhé generace by se měla dělat z biologických odpadních surovin nebo třeba z mořských řas.
Přestože i při spalování biopaliv vzniká oxid uhličitý, argumentuje se tím, že stejné množství tohoto plynu do sebe výchozí surovina-plodina navázala v době svého růstu fotosyntézou. Problém je ale s oxidem dusným, který se uvolňuje z hnojených polí, na nichž se tyto suroviny pěstují. Skleníkový efekt, který tento plyn způsobuje, je totiž 295krát výraznější než u oxidu uhličitého.
Přestože biopaliva mají také pomoci vymanit se ze závislosti na dovážené ropě a při stoupající ceně této suroviny se mohou jevit jako výhodná, mají své nepříjemné doprovodné efekty. Je to zejména surovinová konkurence potravinám, zvyšující se nároky na zemědělskou půdu a v důsledku toho klučení ekologicky a zejména z pohledu ochrany klimatu nenahraditelných lesů a tropických deštných pralesů. Na zmíněném workshopu zaznělo, že v Jižní Americe již produkce biopaliv ohrožuje přírodní rovnováhu a mnoho živočišných druhů.
Evropská komise se nemůže dohodnout s Evropským parlamentem na tom, o kolik by muselo biopalivo během celého svého životního cyklu (od zasetí suroviny po spálení v dopravním prostředku) snížit ve srovnání s klasickou pohonnou hmotou emise oxidu uhličitého, aby bylo ekologicky přínosné. Zatímco podle komise by již mělo postačit omezení emisí zmíněného plynu o 30 procent, europoslankyně Dorette Corbey požaduje nejméně poloviční snížení. Řada jejích kolegů ale upozorňuje, že vysoká hranice by znemožnila používání současných biopaliv. (Přitom všem však diskutující nebrali v úvahu ekologické nebezpečí, které představuje zmíněný oxid dusný.) Britský konzervativní poslanec Neil Parish, který je předsedou zemědělského výboru europarlamentu, připomněl, že je důležité pěstovat suroviny pro biopaliva nedaleko od místa, kde se také spotřebují. Tedy dovážet biopaliva z Brazílie již podle něj nemá pro ochranu životního prostředí smysl.
Co je tedy třeba? Účastníci workshopu se shodli na tom, že je důležité zvolit správnou plodinu, pěstovat ji na správném místě a ve správném množství. Pak lze podle nich skutečně mluvit o přínosech pro ochranu životního prostředí.
Iglobalizace má své klady a zápory
Globalizace stále rychleji propojuje velké trhy zemí, jako je Čína, Indie či Spojené státy americké. O tom, jaký vliv má globální hospodářská soutěž na sociální podmínky v Evropě, diskutovali europoslanci se zástupci Evropské nadace pro pracovní a životní podmínky.
Podle Donalda Storrie, zástupce nadace, se dnešní globální svět se ve své podstatě neliší od světového hospodářství před rokem 1914. Slabinou globalizačního procesu jsou podle něj volné finanční trhy, jejichž výkyvy mohou být velmi nebezpečné.
Velké evropské firmy dnes hledají levnou pracovní sílu raději v Indii, kde jsou mzdy výrazně nižší i než v nových členských zemích EU. Příkladem jsou telefonní zákaznická centra v anglicky mluvících zemích. Pokud tam zákazník volá při poruše technického přístroje na zákaznickou linku, tak se nejčastěji dovolá do Indie a nikoliv do Londýna, Dublinu anebo New Yorku. Zaměstnanci v rozvojových zemích přitom žijí a pracují ve velmi špatných podmínkách. Jak uvedl britský poslanec Stephen Hughes, EU by se měla více zabývat negativními dopady, které globalizace vytváří. Podle odborníků na trh práce byv Evropě měl vzniknout flexibilní pracovní trh a zaměstnanci by měli být schopni se pružněji přizpůsobit jeho potřebám.
Loni zřídila unie Evropský fond pro dopady globalizace (EGF). Poskytuje podporu podnikům, které hromadně propouštějí zaměstnance (nejméně 1000 najednou). Je ale otázka, nakolik fond dokáže ohroženým podnikům a evropskému průmyslu pomoci. V úpadku v důsledku globalizace je zatím v Evropě zejména textilní a hutní odvětví.
Kontaktuje parlament
Chcete se na něco zeptat nebo dát Evropskému parlamentu nějaký návrh? Žádný problém. Jen musí jít o věci, které mají vztah k záležitostem souvisejícím s Evropskou unií. Nesmějí to ale být informace notoricky známé, které je možné běžně zjistit na internetových stránkách Evropské unie nebo v dostupných brožurách. I v českém jazyce je možné se na parlament obracet na adresu European Parliament, Correspondence with Citizens, GOL03A012, L-2929 Luxembourg, fax: (352) 4300 27072. Dotaz nebo připomínku je také možné zaslat prostřednictvím internetové stránky https://www.secure.europarl.europa.eu/parliament/public/citizensMail/secured/cmRequest.do?cmLanguage=cs.
Klíčové informace
• Evropský parlament oslavil 50 let svého trvání. Zatím má ve většině oblastí pouze poradní hlas. Výjimkou je rozpočet Evropské unie, při němž má rozhodující slovo.
• Evropské zemědělství není atraktivní pro mladé lidi.
• Poslanci Evropského parlamentu požadují jednotnou evropskou politiku pro geneticky modifikované potraviny.
• U biopaliv je nejdůležitější zvolit správnou plodinu, pěstovat ji na správném místě a ve správném množství.

Napsat komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

deník / newsletter

Odesláním souhlasíte se zpracováním osobních údajů za účelem zasílání obchodních sdělení.
Copyright © 2022 Profi Press s.r.o.
crossmenuchevron-down